Katalánský exulant Puigdemont hraje o šanci na návrat do Španělska. Je klíčem ke vzniku vlády

Nahrávám video

Z nepřítele číslo jedna se náhle stal možným vládním spojencem. Carles Puigdemont skoro před šesti lety podepsal jako šéf katalánské vlády prohlášení o katalánské nezávislosti, hrozilo mu až 30 let za mřížemi za vzpouru. Utekl do Bruselu, kam za ním v pondělí přijela španělská ministryně práce, aby pro vládu v Madridu získala podporu jeho sedmi poslanců. Pokud se socialisté s katalánskými separatisty nedohodnou, čekají nejspíš Španělsko další předčasné volby.

Republiku, tedy tu katalánskou, je třeba budovat každý den, prohlásil Puigdemont ještě jako katalánský vůdce. V úterý mu jeho první cihlu zbořili – z Evropského parlamentu vynesli jím vystavenou fotografii z nezákonného referenda o katalánské nezávislosti. 

Druhá cihla zatím stále stojí. Politikům v Madridu oznámil z Bruselu své požadavky a oni si je museli vyslechnout. „Žádáme úplné zrušení veškerého trestního stíhání v souvislosti s otázkou nezávislosti. Referendum z 1. října nebude zločinem, stejně jako vyhlášení nezávislosti,“ vyhlásil Puigdemont, katalánský expremiér a europoslanec. 

Současná španělská vláda i konzervativní Lidová strana však na požadavek amnestie reagovaly odmítavě.

Mám podmínky

Člověkem, který klade podmínky španělské vládě, se stal Puigdemont náhodou. Po červencových předčasných volbách nezískala většinu ve španělském parlamentu ani levice, ani pravice. Šance na novou vládu tak závisí primárně na sedmi poslancích Puigdemontovy separatistické strany. Do Bruselu se v pondělí za stíhaným katalánským expremiérem a europoslancem vydala ministryně práce Yolanda Díaz Pérezová, šéfka krajně levicové strany SUMAR, aby vyjednala podporu pro socialisty.

„(Šéf lidovců) pan Feijóo je osamocený jako nikdy dřív. Je zcela izolovaný. Nemá žádnou šanci na sestavení vlády,“ uvedla Pérezová. 

Pro španělské lidovce je spolupráce se separatisty nepředstavitelná. Ale i socialisté rovnou řekli, že některé podmínky jsou nesplnitelné. Dál však volají po dialogu. „Na první pohled je zřejmé, že k sobě máme hodně daleko. V některých otázkách jsme na opačných pólech,“ přiblížil to poslanec Španělské socialistické dělnické strany Patxi López. 

Věří v návrat bez vězení

Puigdemont stále doufá, že se do Katalánska vrátí a vězení, které mu tam hrozí kvůli referendu o nezávislosti, se vyhne. Když v roce 2015 poprvé kandidoval do regionálního parlamentu v Barceloně, skoro nikdo ho neznal. On ale dokázal během necelých dvou let oživit sen tamních separatistů o vlastním státu.

„Na 7,5 milionu evropských občanů vyjádřilo během referenda s historickou účastí svůj názor. Věřím, že si získali právo na to být vyslechnuti,“ vyhlásil v prosinci 2017.

Znalost jazyků mu pomáhá získat si pozornost světa. Stejně jako sociální média, jejich sílu rychle poznal ještě jako novinář. Nyní to vypadá, že by se mohl stát jazýčkem na vahách španělské politiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 6 mminutami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 22 mminutami

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých.
07:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 3 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...