Uprostřed napjaté atmosféry začalo v Madridu první kolo rozhovorů o budoucnosti země. Nejhlubší politickou krizi od smrti diktátora Francisca Franca odstartovalo před třemi lety protiústavní referendum o nezávislosti Katalánska. Několik politiků skončilo ve vězení, při příliš tvrdých zásazích policie utrpěly zranění stovky lidí. Teď se vše vrátilo k jednacímu stolu mezi separatisty a vládou.
Madrid a Barcelona u jednacího stolu. Tři roky po začátku krize řeší politici budoucnost Katalánska
Horizont ČT24: Katalánští separatisté jednají s vládou (zdroj: ČT24)
Obě strany se scházejí v sídle centrální vlády v madridské čtvrti Moncloa. Katalánští separatisté umožnili před měsícem a půl vznik kabinetu a teď za to po socialistickém premiérovi Pedru Sánchezovi chtějí dohodu o budoucnosti svého regionu.
Snem separatistů je zákonem posvěcená nezávislost, kterou Madrid rezolutně odmítá. Přesto obě strany tvrdí, že jsou připravené se dohodnout. „Cesta to nebude jednoduchá, bude dlouhá. Máme za sebou hluboké rány,“ míní španělský premiér Sánchez.
Katalánci šli 1. října 2017 k zakázanému referendu, Madrid poté v ulicích proti příznivcům samostatnosti zasáhl. Katalánský parlament pak dokonce schválil rezoluci o nezávislosti. „Naše demokracie zažívá v těchto dnech jednu z nejtěžších chvil svých moderních dějin,“ prohlásil tehdejší předseda centrální vlády Mariano Rajoy.
Puigdemont se stále skrývá v Belgii, Junqueras je ve vězení
O tři roky později chybí v Madridu faktičtí lídři separatistů. Bývalý katalánský premiér Carles Puigdemont se přes dva roky ukrývá v Belgii a předseda republikánů Oriol Junqueras si odpykává třináctiletý trest vězení. Vliv na dění v Katalánsku ale mají stále a do Moncloy vyslali své zástupce v čele se současným šéfem katalánské vlády Quimem Torrou.
„Není podstatné, co bude premiér Torra bránit – myslím, že ho každý známe – ale s jakým (premiérem) Pedrem Sánchezem se setkají,“ podotkl začátkem února Puigdemont.
Zahájení dialogu se separatisty ostře kritizuje španělská pravicová opozice. Krize hluboce rozdělila společnost v samotném Katalánsku i ve zbytku Španělska. Stala se hlavním tématem voleb, z nichž vyšli posílení katalánští nacionalisté a španělská krajní pravice.