Evropský parlament zbavil imunity bývalého katalánského premiéra Carlese Puigdemonta a další dva separatistické politiky autonomního španělského regionu. Výrazná většina europoslanců rozhodla o tom, že úřady zemí, v nichž nyní katalánští politici žijí, budou moci znovu začít posuzovat španělskou žádost o jejich vydání. Madrid chce trio postavit před soud kvůli referendu o nezávislosti Katalánska z roku 2017.
Pro zbavení ochrany Puigdemonta před soudním řízením se v tajném internetovém hlasování vyslovilo 400 ze 693 hlasujících zákonodárců. V případě jeho kolegů Antoniho Comína a Clary Ponsatíové to bylo ještě o čtyři poslance více.
Pro byli zejména členové tří nejsilnějších parlamentních skupin – lidovců, socialistů a liberálů. „Parlament pouze ukázal, jak důležitá je spolupráce s justicí. Nemohli jsme učinit nic jiného…Evropskému parlamentu nepřísluší nikoho soudit, ale zajistit, aby mohla svou práci vykonat spravedlnost,“ řekla španělská předsedkyně europarlamentních socialistů Iratxe Garcíaová, která výsledek hlasování označila za vítězství demokracie.
Naopak proti doporučovali svým členům hlasovat zelení a levice, nesouhlasila patrně i značná část protievropské nacionalistické frakce.
„Politická situace ve Španělsku by se měla řešit politickým dialogem mezi španělskou a katalánskou vládou, nikoli v soudní síni, či násilím vůči občanům,“ litovala výsledku hlasování česká pirátská europoslankyně Markéta Gregorová z parlamentní skupiny zelených. Proti hlasovala i komunistická poslankyně Kateřina Konečná, podle níž zbavením imunity nekončí boj za politická práva v Katalánsku.
Trojice se považuje za oběti politického pronásledování
Puigdemont, Comín i Ponsatíová tvrdí, že jsou oběťmi politického pronásledování ze strany španělské vlády. Ta je chce dostat před soud kvůli obvinění ze vzpoury vztahujícímu se ke zmíněnému referendu.
Bývalý katalánský premiér a jeho ministr zdravotnictví se stali členy Evropského parlamentu v roce 2019, Ponsatíová, který byla ministryní školství, až o rok později.
Rozhodnutí o zbavení imunity se prodloužilo kvůli pandemii covidu-19. Jednací řád totiž vyžadoval, aby se výbor sešel prezenčně za zavřenými dveřmi, což dlouho nebylo možné. Situaci odblokovalo až udělení výjimky ze strany vedení parlamentu, které umožnilo distanční jednání a hlasování.
Puigdemont a Comín žijí v Belgii, Ponsatíová v Británii. Úřady obou zemí se tak nyní mohou znovu začít zabývat španělskou žádostí. Není přitom jisté, zda jí vyhoví. Začátkem letošního roku belgická justice definitivně zamítla podobnou žádost o vydání bývalého katalánského ministra kultury Lluíse Puiga. Ten čelil obžalobě ze zpronevěry veřejných peněz využitých na uspořádání zmíněného referenda.
To se konalo v říjnu 2017, pro održení Katalánska od Španělska se v něm vyslovilo přes 90 procent hlasujících. Volební účast činila 43 procent. Madrid označil referendum za ilegální a snažil se mu zabránit soudně i silou.
Puigdemont následně s několika dalšími členy své vlády utekl do Belgie. Učinil tak krátce poté, co tehdejší ústřední španělská vláda jeho kabinet sesadila a dočasně převzala vedení regionu.
