„Před volbami jsme byli svědky koordinovaného neautentického chování, jehož cílem bylo šířit na on-line platformách kontroverzní materiály, a to i prostřednictvím automatizovaných služeb a falešných účtů,“ upozornili ve společném prohlášení komisař pro bezpečnostní unii Julian King, komisařka pro spravedlnost Věra Jourová, místopředseda komise pro digitální trh Andrus Ansip a komisařka pro digitální ekonomiku a společnost Marija Gabrielová.
Komise proto opět vyzvala velké internetové platformy, jako je Twitter, Google nebo Facebook, aby přes změny, které už udělaly, dál pracovaly na způsobech, jak dezinformacím čelit, včetně třeba vyšší transparentnosti kolem politické reklamy – a to i na národní úrovni.
Firmy by měly podle Komise skutečně splnit všechny závazky, které na sebe loni vzaly, když se dobrovolně přihlásily ke společnému kodexu chování v této oblasti.
Od ledna však bylo odhaleno asi tisíc dezinformací z ruských zdrojů. Jourová ocenila, že firmy dokázaly identifikovat a odhalit miliony falešných účtů.
O boji s dezinformacemi budou špičky EU jednat příští čtvrtek
Z dezinformačních kampaní a snah ovlivňovat volby v řadě zemí západní země Rusko a s ním spojené aktéry obviňují už několik let, Moskva nařčení jednoznačně odmítá. O boji s dezinformacemi budou příští čtvrtek v Bruselu jednat i šéfové států a vlád zemí Evropské unie.
„Domácí političtí hráči často přebírají taktiku i narativ ruských zdrojů k útokům na EU a její hodnoty,“ upozorňuje materiál. Jako příklad je uveden požár pařížské katedrály Notre Dame, vydávaný za ilustraci úpadku západních křesťanských hodnot v EU.
Politická krize v Rakousku zase byla rychle připsána zákulisním machinacím unijního „hlubokého státu“ a německým a španělským tajným službám.
