Falešné zprávy se jako zaručená pravda nekontrolovatelně šíří internetem. Evropská komise proto chce zakročit. Už požádala o pomoc Facebook, Twitter i Google. Plánuje také posílit řady pracovníků a rekordně zvýšit rozpočet specializovanému týmu. Jak přesně tým pracuje? A má Unie vůbec šanci boj proti dezinformacím vyhrát? To jsou témata pro nedělní vydání pořadu Newsroom ČT24.
Dobrovolníci přímo v boji – to jsou Bílé přilby. Na bílých helmách, podle kterých se nazývají, mají kamery, díky kterým podávají informace rovnou z bitevního pole. Bezprostředně po útocích pomáhají ošetřit a evakuovat postižené. V zemi zničené válkou příslušníci organizace Bílé přilby fungují jako záchranáři, saniťáci i hasiči. Každý šestý přišel při práci o život nebo utrpěl vážné zranění. Jejich statečnost jim vynesla nominaci na Nobelovu cenu míru a inspirovala filmový dokument oceněný Oscarem.
Podle jedné verze jsou to hrdinové, kteří dráždí syrský režim a jeho spojence tím, že upozorňují na jejich zločiny. Podle té druhé skupina napojená na teroristy z al-Káidy. Internetem a nejrůznějšími médii se šíří obě varianty. Kde je tedy pravda?
Práce Bílých přileb stála na počátku několika odhalení. Třeba toho, že Rusko nemluví úplnou pravdu o svých bojových aktivitách v Sýrii a že kromě islamistů válčí také s opozicí Bašára Asada. Dobrovolníci se dostali do víru dění i po dubnovém útoku na město Dúmá. Podle záběrů z helem útočil právě Asadův režim, a to chemickými zbraněmi. Jak reagoval Asad a jeho ruští spojenci? Záběry jsou fingované, tvrdili. „To je věc, která rozčiluje jak Asadův režim a Rusko, tak i mnoho propagandistů, kteří pracují v jejich oblasti,“ řekl listu The Guardian Kristyan Benedict z Amnesty International.
Právě britský deník loni provedl rozsáhlou analýzu informačních šumů kolem Bílých přileb. Výsledek? Příslušníci organizace se stali terčem ruské dezinformační kampaně. Do tažení plného lží bylo zataženo 14 tisíc twitterových účtů. Každý při tvorbě fake news používal stejné vzory. Mnohé z nich se objevily už při vyšetřování ruského vlivu na americké prezidentské volby.
Nejen Bílé přilby. Evropská komise zbrojí proti lžím
Bílé přilby a jejich role na syrském bojišti je jen jeden příklad z dlouhé řady nepravd a lží, které se šíří internetem. Snaží se ovlivnit nejrůznější lokální dění, ale třeba i mínění celé Evropy. Proto chce Brusel zakročit. V plánu má například výrazné posílení speciálního týmu East Stratcom. Česká eurokomisařka Věra Jourová dokonce mluví o týmu rychlého nasazení. Jednoho člověka by v něm měla mít každá členská země. Tito specialisté pak budou informace vyhledávat a upozorňovat na cílenou manipulaci.
Podle plánu Evropské komise by tým měl v příštích dvou letech posílit až o pět desítek pracovníků a dosavadní rozpočet 1,9 milionu eur (téměř 50 milionů korun) by měl vzrůst více než dvojnásobně – tedy na pět milionů eur (téměř 130 milionů korun). Tým, který funguje od roku 2015 v rámci unijní diplomatické služby, dosud identifikoval a analyzoval přes 4500 případů falešných zpráv.
Klíčovou roli mají v nové strategii sehrávat také členské země – například tím, že se zapojí do systému včasného varování a vzájemně se budou informovat o probíhajících dezinformačních kampaních. Evropská komise navíc plánuje finančně podpořit vznik nezávislých ověřovatelů faktů, tzv. fact checkerů, kteří by rovněž fungovali v jednotlivých zemích. Kromě států hodlá Evropská komise úzce spolupracovat i s internetovými firmami. O pomoc požádala Facebook, Twitter i Google. Tyto společnosti by měly každý měsíc zpracovávat přehledy o tom, jaké dezinformace se na jejich platformě šíří.
Evropští politici však nejsou v tažení proti dezinformacím sami. Návrhy různých řešení předkládají v poslední době i ti ve Spojených státech. Jejich snahy ale podle serveru Politico narážejí na nepříjemnou skutečnost – obchodníci s manipulativním obsahem jsou díky novým metodám stále o krok napřed. Není tedy snaha o zastavení rozmachu dezinformačních kampaní jen ztrátou času? Má vůbec EU nebo kdokoli jiný šanci boj proti nim vyhrát?
