Ulice Barcelony opět zaplnily statisíce stoupenců nezávislého Katalánska. Volají po propuštění devíti katalánských politiků, které poslal španělský nejvyšší soud do vězení kvůli neústavnímu referendu z roku 2017. Protestující podpořila v sobotu také drtivá většina katalánských starostů. Večer ale demonstraci provázely střety s policií. Španělský premiér označil protesty, po kterých v minulých dnech zůstaly stovky zraněných, za útok na katalánskou společnost.
V ulicích Barcelony demonstrovaly statisíce lidí. Za nezávislost Katalánska se postavili i starostové
Několik stovek převážně maskovaných demonstrantů podle agentury AP obklíčilo policejní ústředí a házelo na policisty lahve a kameny. Podle listu La Vanguardia byli nejméně dva demonstranti zadrženi. Zatím není jasné, zda při střetech demonstrantů s policisty došlo k nějakým zraněním, napsala agentura Reuters.
Organizátoři sobotních demonstrací přitom uvedli, že usilují o poklidné protesty. Manifestace z posledních týdnů se často vyhrotily a vyústily v násilnosti mezi demonstranty a policisty. Odpoledne byly protesty pokojné, ke střetům došlo až později.
Policie účast na sobotních protestech odhadla kolem sedmé hodiny večer na 350 tisíc lidí. Řada demonstrantů nesla katalánské vlajky a transparenty se slogany jako „Vězení není řešení“ či „Svobodu pro politické vězně“. Úřady raději odložily sobotní střetnutí fotbalové Barcelony s Realem Madrid.
Sobotní protesty v Katalánsku opět provázely násilnosti (zdroj: ČT24)
Nezávislost žádají i starostové
Sobotní protesty společně svolala dvě hlavní separatistická hnutí – a přidaly se desítky dalších. Odtržení vzpurného regionu už dopoledne podpořilo i 814 z 947 starostů katalánských obcí, kteří se sešli v sídle místní vlády a po jednání s katalánským premiérem Quimem Torrou podepsali dokument, ve kterém požadují dialog s Madridem a propuštění politických vězňů, za něž považují nedávno odsouzené katalánské politiky.
„Návrat demokracie do rukou Katalánců, v jejichž čele stojíte, nezastaví represe, výhrůžky článkem 155, pokuty ani vězení. Vaše přítomnost je známkou nutné jednoty, kterou potřebujeme proti represi udržet,“ řekl jim Torra.
Je to útok na celou společnost, odsoudil násilnosti premiér Sánchez
Do ulic vyšli lidé po rozhodnutí španělského nejvyššího soudu, který v polovině října poslal na 13 let do vězení někdejšího katalánského vicepremiéra Oriola Junquerase. Trest dostal za uspořádání referenda v roce 2017 navzdory zákazu z Madridu, což soud vyhodnotil jako podněcování vzpoury a zpronevěru. Další členové tehdejšího kabinetu dostali tresty od 10 do 12 let.
Katalánští separatisté odpověděli týdnem protestů i násilností. Záchranáři museli ošetřit celkem šest stovek lidí, polovina z nich byla podle Madridu z řad policie. „To, čeho jsme byli svědky, nebyly střety mezi policií a násilnickými skupinami. Sledovali jsme útok násilnických skupin na katalánskou společnost,“ prohlásil v sobotu španělský premiér Pedro Sánchez.
Ve stínu stoupenců nezávislosti vyšli o sobotním poledni do ulic Barcelony i lidé, kteří po odtržení nevolají. Katalánskou i španělskou vládu vyzvali k uklidnění emocí a k dialogu, který by ukončil víc než dva roky se táhnoucí politickou krizi. Pochod za jednotné Španělsko, kterého se mají zúčastnit i představitelé dvou hlavních středopravicových stran Ciudadanos a Lidové strany (PP), se chystá také na neděli.
Katalánský premiér Torra v rozhovoru s Reuters z minulého týdne vyzval Madrid, aby s ním zahájil rozhovory o možném konání druhého referenda o nezávislosti regionu. Všechny hlavní španělské strany, včetně vládních socialistů, však opakovaně osamostatnění regionu odmítají.
Budoucnost Katalánska je ale jednou z ústředních otázek nadcházejících předčasných parlamentních voleb plánovaných na 10. listopadu.