Je proslulý místy až nediplomaticky otevřeným jednáním, přesto by právě on měl vést diplomacii EU. Dosavadní španělský ministr zahraničí Josep Borrell chce, aby byla evropská politika v budoucnu jednotnější a důraznější. Během takzvaného grilování před europoslanci mimo jiné řekl, že členské země EU musejí dál společně vyvíjet ekonomický tlak na Rusko. Důraz kladl také na řešení problémů na Balkáně a na východní hranici EU.
Otevřeně kritizuje Putina i USA. Šéfem unijní diplomacie má být „nediplomatický“ Borrell
3 minuty
Horizont ČT24: Borrell chce důraznější diplomacii EU
Unijní sankce proti Rusku podle něj musejí zůstat v platnosti kvůli „nelegální anexi Krymu“ a z důvodu „narušování teritoriální svrchovanosti některých částí Ukrajiny“. Ve vztahu k Rusku mají unijní země podle Borrella „zachovat přísnou jednotu“ a selektivně s Moskvou jednat „o těch bodech, kde existuje určitá naděje na nalezení báze pro dialog“.
Protiruské sankce uvedl jako příklad křehkosti zahraniční politiky EU, neboť prodlužování jejich platnosti vyžaduje souhlas všech členských zemí. Podle webu Politico navrhl, aby Unie začala zahraničněpolitická rozhodnutí, například ohledně sankcí či dodržování lidských práv, přijímat kvalifikovanou, a nikoliv absolutní většinou.
„Balkán a hranice na východě Evropy by měly být hlavními prioritami naší zahraniční politiky,“ citovala Borrella agentura AFP. Politik dodal, že jeho první cesta ve funkci vysokého představitele EU pro zahraniční politiku by vedla do Kosova.
Evropa musí postupovat společně, nebo ztratí význam
„Jsem přesvědčen, že pokud nebudeme postupovat společně, Evropa se stane bezvýznamnou,“ varoval současně Borrell. Vyzval ke zvýšení společného rozpočtu na obranu či k větší ochotě nasazovat evropské bojové skupiny, které dosud nikdy nebyly využity.
„Stále váháme, zda jsme globální hráč, který využívá všechny nástroje,“ uvedl pak na závěr svého slyšení před europoslanci. „Máme problém se zaujetím skutečného společného stanoviska ve vztahu k velkým mocnostem světa, ke Spojeným státům, k Číně a k Rusku… Pokud jde o velmoci, máme tendenci vyhýbat se debatě a skončit u technokratických řešení,“ dodal.
Trump, migrace i brexit
Pokud Borrell projde europarlamentem, přebere funkci v bouřlivém období. Vedle ruské agrese vůči Ukrajině musí Unie reagovat i na migrační krizi, která stále sužuje jih Evropy; vycházet musí s prvním americkým prezidentem, který ji považuje za soupeře, a ne za spojence. Spory mezi sebou navíc mají i unijní země, z nichž některé si nepřejí, aby jim Brusel mluvil do zahraniční politiky.
Navíc může být Borrell šéfem evropské diplomacie v době, kdy Velká Británie vystoupí z Unie. O brexit se zblízka zajímal už coby španělský ministr zahraničí, a to kvůli sporům s Londýnem o Gibraltar. „Vyjednávání o budoucích vztazích mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií se v případě Gibraltaru vedou odděleně a Španělsko je musí schválit,“ prohlásil dříve.
Teď by měl od španělských zájmů odhlédnout a mluvit za celou Unii. Na rozdíl od své předchůdkyně, Italky Mogheriniové, je dvaasedmdesátiletý Borrell zkušený politický matador.
Kritikové mu vyčítají, že je spíš sólista než týmový hráč. Syn pekaře z katalánských hor se koneckonců musel vypracovat sám a v soukromí na rozdíl od většiny Španělů dává přednost samotářskému horolezectví před týmovým fotbalem.
Putinovi řekl, že porušuje lidská práva, americká politika je podle něj „kovbojská“
Ač sám hrdý Katalánec, tvrdě brání jednotu španělského státu. „Pojďme používat správné výrazy. Nejde o sebeurčení, ale o odtržení. Možná v Etiopii nebo na některých karibských ostrovech se uznává právo na odtržení. V mezinárodním právu to nemá žádný podklad,“ uvedl loni.
Reagoval tak na otázku BBC, „proč nemůže Kataláncům dovolit platné referendum o jejich právu na sebeurčení“. Katalánsko v říjnu 2017 uspořádalo referendum o nezávislosti navzdory zákazu španělského ústavního soudu.
Borrellovi spolupracovníci tvrdí, že je posedlý prací, nenávidí zákulisní pletichy a říká otevřeně, co si myslí. Třeba ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi řekl do očí, že porušuje lidská práva. Americkou politiku označil za kovbojskou. Nová předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová doufá, že podobně ostře bude prosazovat i unijní politiku.
