Konec blokády. Policie vyhnala separatistické Katalánce z dálnice na hranici s Francií

Francouzské speciální policejní oddíly ve spolupráci s jednotkami katalánské policie podřízené španělské vládě zásahly proti dvěma tisícům katalánských separatistů, kteří od pondělka blokovali dálniční hraniční přechod mezi těmito zeměmi. Francouzi po výzvách použili slzný plyn. Při zásahu bylo zadrženo 19 lidí, z toho 18 na francouzské straně. Mezitím v Lucemburku generální advokát soudu EU prohlásil, že vězněný katalánský politik Oriol Junqueras získal v květnu zvolením mandát europoslance, což Španělsko odmítalo. Soud se však rozhodnutím advokáta nemusí řídit.

Policie nejprve vyzvala demonstranty megafonem, aby hraniční přechod El Perthus (na španělské straně La Jonquera) uvolnili. Poté francouzští strážci zákona začali sedící demonstranty jednoho po druhém odnášet. Katalánská policie byla zdrženlivější a ve snaze přesvědčit manifestující přivezla na místo i poslankyni za levicovou separatistickou stranu (ERC) Martu Rosiqueovou.

Po uvlnění dálnice separatisté zablokovali nedalekou silnici nižší třídy. Na večer vyzvali k blokádě přechodu Behobia mezi španělským Baskickem a Francií. Jiná katalánská organizace, radikálně separatistická CDR, svolala kvůli zásahu francouzské policie na hranicích na dnešních 13:00 manifestaci před francouzský konzulát v Barceloně na „protest proti represi francouzského státu“.

Podle místní prefektury byl zásah společný, jednotky zasahovaly vždy na vlastním území, píše El País. O situaci jednali už v pondělí ministři vnitra Španělska a Francie Fernando Grande-Marlaska a Christophe Castaner.

Demokratické tsunami

Obsazení přechodu zorganizovalo katalánské separatistické hnutí Demokratické tsunami s cílem upoutat mezinárodní pozornost a donutit centrální španělské úřady v Madridu k jednání s katalánskou separatistickou vládou. Akce měla trvat od pondělka do středy.

Hnutí vzniklo před pár měsíci a zorganizovalo už řadu akcí, více či méně radikálních. Například v sobotu pořádalo pokojné manifestace po celém Katalánsku, během nichž se konaly koncerty.

V polovině října ochromilo hnutí chod mezinárodního letiště v Barceloně, když tam svolalo demonstranty z centra města.

Dlouhé protesty

Část Katalánců od října protestuje proti verdiktu španělského nejvyššího soudu nad separatistickými politiky. Ti dostali vysoké tresty vězení za uspořádání referenda o nezávislosti v roce 2017. To bylo v rozporu s ústavou.

Násilnosti provázely i konání referenda. Jeho výsledky nebyly reprezentativní, protože odpůrci nezávislosti ho bojkotovali. Podle mnoha průzkumů je katalánská společnost v pohledu na nezávislost rozdělena zhruba napůl. Centrální španělská vláda odmítá o této možnosti vůbec diskutovat.

Advokát soudu EU: Vězněný politik získal v květnu mandát europoslance

V úterý také zveřejnil generální advokát soudu EU stanovisko k případu Oriola Junquerase. Vězněný katalánský politik, který byl v květnu zvolen poslancem Evropského parlamentu (EP), podle něj získal tento mandát už zvolením ve volbách.

Španělské úřady tvrdí, že Junqueras se europoslancem nestal, protože nesplnil místní pravidla pro nově zvolené poslance EP. Advokát též uvedl, že o odebrání, či ponechání imunity europoslance rozhoduje Evropský parlament (EP).

Junqueras byl minulý měsíc španělským nejvyšším soudem odsouzen ke 13 letům vězení za neústavní referendum o nezávislosti Katalánska z roku 2017. Jeho advokáti tvrdí, že měl proti trestnímu stíhání imunitu, protože se už zvolením v květnových volbách europoslancem stal.

„Získání mandátu evropského poslance je výhradně výsledkem hlasu voličů a nemůže být podmíněno žádnou další formalitou,“ uvedl advokát soudu EU Maciej Szpunar, jehož doporučení unijní soud může, ale také nemusí respektovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 1 hhodinou

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 1 hhodinou

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 1 hhodinou

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 2 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 2 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 5 hhodinami

Evropský pohled