V Barceloně hořely barikády, katalánský premiér volá po ukončení násilí

Stovky demonstrantů se v Barceloně v noci střetly s policií, někteří zapalovali auta a kontejnery a házeli zápalné lahve. Předseda katalánské vlády Quim Torra vyzval k okamžitému ukončení násilí. Demonstrace jsou reakcí na verdikt španělského nejvyššího soudu, který poslal na devět až třináct let do vězení devět katalánských politiků za referendum o nezávislosti regionu. Čtvrtečního protestu v Barceloně se podle policie opět účastnilo na 25 tisíc lidí.

Studenti v Barceloně kromě svobody pro „politické vězně“ požadovali i demisi regionální vlády, zejména ministra vnitra Miquela Bucha. Toho kritizují za zásahy policie proti demonstrantům a spolupráci se španělským ministrem vnitra v tomto týdnu kvůli manifestacím. 

Španělský ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska ale po jednání se španělským premiérem Pedrem Sánchezem a dalšími ministry uvedl, že za násilnostmi stojí „minoritní, ale perfektně organizované skupiny“.

Nahrávám video

Podle místních médií je za radikálními skupinami zejména organizace Výbor na obranu republiky (CDR). Řada separatistů včetně regionální vlády i uvězněných politiků násilnosti odsoudila, stejně jako to udělal katalánský premiér Quim Torra.

„Nesmíme dopustit, aby se takové incidenty děly v naší zemi. Musí to ihned skončit,“ uvedl Torra několik hodin poté, co ho španělský premiér Sánchez vyzval, aby bezpodmínečně násilí v ulicích odsoudil. „Odsuzujeme násilí,“ uvedl Torra v televizním projevu.

Demonstrace byly nejprve pokojné, protestující v Barceloně házeli do vzduchu stovky ruliček toaletního papíru. Organizátoři vysvětlili, že „je toho mnoho, co je třeba vyčistit“.

Později se ale poklidné protesty vyhrotily a někteří z demonstrantů začali v ulicích města budovat zapálené barikády. Nejméně čtyři ulice byly zablokované hořícími kontejnery.

Stovky zraněných

Radikální demonstranti zapalovali auta, na policisty házeli dlažební kostky i Molotovovy koktejly; policisté použili slzný plyn. Od pondělí ošetřili zdravotníci při protestech v Katalánsku na 350 lidí, z toho dvě třetiny v Barceloně. Španělské ministerstvo vnitra oznámilo, že zranění utrpělo 194 policistů.

Ve středu vyrazily z pěti katalánských měst pochody, kterých se účastní tisíce lidí. Tyto protestní pochody komplikují provoz na silnicích i dálnicích a do Barcelony mají dorazit v pátek. „Tyto pokojné pochody, které se odehrávají napříč zemí (Katalánskem), jsou nejlepší odpovědí Katalánců,“ řekl Torra.

O situaci v Katalánsku jednal ve čtvrtek tamní regionální parlament. Premiér Torra prohlásil, že je třeba hledat širokou dohodu, „jak dosáhnout práva na sebeurčení v co možná nejkratší lhůtě“. Dosaženo by toho podle něj mělo být ještě v tomto volebním období, jež končí v roce 2021. Torra též vyzval premiéra Sáncheze, aby řešil problém „tak, jak to dělají v demokraciích, tedy jednáním“.

Obavy kvůli pokračujícím násilnostem při protestech vyjádřili zástupci odborů a podnikatelé, podle nichž je ohrožen cestovní ruch a obchod v Katalánsku. Podle svazu hoteliérů katalánské metropole či sdružení tamních restauratérů násilnosti v ulicích „vážně poškozují“ pověst Barcelony ve světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 56 osob včetně dvou dětí utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 9 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 10 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 10 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled