Katalánci sami na sebe podávají trestní oznámení za účast v referendu. Zahltili soudy

Před soudy v Barceloně a několika dalších katalánských městech se v pondělí ráno začaly tvořit dlouhé fronty lidí, kteří přišli podat sami na sebe trestní oznámení. Chtějí tak vyjádřit solidaritu s odsouzenými katalánskými politiky, kteří dostali tento měsíc od španělského nejvyššího soudu vysoké tresty vězení za uspořádání neústavního referenda o nezávislosti Katalánska v roce 2017, informoval místní deník El Periódico.

„Jestliže oni dostali devět, deset a 13 let vězení za to, že nás pozvali 1. října k volebním urnám, pak musí (soud) odsoudit všechny lidi, kteří šli tehdy hlasovat,“ řekl Marcel Mauri, místopředseda kulturní organizace Ómnium, která akci zorganizovala. Její lídr Jordi Cuixart je ve vězení kvůli referendu o nezávislosti už od října 2017 a v polovině tohoto měsíce byl odsouzen k devíti letům vězení.

Cuixart byl zatčen před dvěma lety proto, že zorganizoval manifestaci v Barceloně kvůli razii španělské policie na katalánském ministerstvu hospodářství. Policie tehdy zabavovala materiály k referendu, které už před jeho konáním označil ústavní soud za neústavní a jemuž se Madrid snažil soudně a poté i silou zabránit. Tehdejší španělská vláda poslala do Katalánska několik tisíc policistů, kteří při referendu zabavovali volební urny a bránili lidem v hlasování. 

Soudy smí přijmout maximálně 25 oznámení denně

Dlouhé fronty se od pondělního rána tvořily před soudy v Barceloně, Gironě, Lleidě či Tarragoně. V rukou měli lidé formuláře, které si vytiskli ze stránek organizace Ómnium. Podle Mauriho si je od čtvrtka, kdy organizátoři akci oznámili, stáhlo na 10 tisíc lidí. Katalánský nejvyšší soud uvedl, že soudy smí přijmout jen 25 takových obvinění denně, aby justice nebyla zaplavena a mohla dál fungovat. 

Pondělní akce před soudy je dalším způsobem protestu části Katalánců proti verdiktu španělského nejvyššího soudu ze 14. října nad 12 katalánskými politiky, z nichž devět jich dostalo tresty vězení od devíti do 13 let. Od oznámení rozsudku se konají každý den větší či menší demonstrace, jichž se účastní nejen zastánci odtržení Katalánska od Španělska, ale i lidé, kteří považují tresty vězení pro regionální politiky za nepřiměřené. 

Největší demonstrace těchto dvou týdnů v Katalánsku se konala 18. října v Barceloně, kam dorazily desetitisíce lidí z několika měst regionu v takzvaných Pochodech svobody; podle policie se této demonstrace účastnilo přes půl milionu lidí.

Manifestace pořádají v těchto dnech i odpůrci separatistů, v neděli jich v Barceloně demonstrovalo podle organizátorů na 400 tisíc, podle policie to bylo 80 tisíc. Verdiktu nad katalánskými politiky, který vyvolal kromě pokojných manifestací i noční násilnosti skupin radikálů, využívají nyní některé strany pro předvolební kampaň. Španělé totiž 10. listopadu budou opět v předčasných volbách volit parlament.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
13:34Aktualizovánopřed 1 mminutou

BBC: V Gruzii rozháněli demonstranty toxickou látkou. Tbilisi stanici zažaluje

Slovy o „provokaci plánované zahraničními zpravodajskými službami“ reagovala vládnoucí strana Gruzínský sen na článek BBC, který mluví o použití chemické zbraně z první světové války proti demonstrantům ze strany tamních bezpečnostních složek. Strana již avizovala žalobu na britský server. Ten díky sesbíraným svědectvím popsal i následky použití dráždivé substance – pálení očí či zvracení měly trvat týdny.
před 33 mminutami

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 35 mminutami

Ruský nálet zabil v Dněpropetrovské oblasti dvanáctiletého chlapce

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
12:24Aktualizovánopřed 55 mminutami

Trump v novém dokumentu tvrdí, že Evropa čelí civilizačnímu úpadku

Americký prezident Donald Trump a jeho vláda v nové oficiální národní bezpečnostní strategii viní EU a migraci z toho, co označují za bezprostředně hrozící a totální kulturní a civilizační rozklad Evropy. Napsal o tom zpravodajský server Politico.
před 2 hhodinami

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se pokutě vyhnula díky ústupkům, které učinila.
před 2 hhodinami

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
před 4 hhodinami

Čtyři země odstupují z Eurovize kvůli účasti Izraele

Španělsko, Nizozemsko, Irsko a Slovinsko odstupují ze soutěže Eurovize. Reagují tak na čtvrteční hlasování Evropské vysílací unie (EBU), díky němuž se bude moci i příštího ročníku této mezinárodní písňové soutěže účastnit Izrael. Informují o tom agentury. Izraelský prezident Jicchak Herzog rozhodnutí EBU uvítal.
před 5 hhodinami
Načítání...