Sánchez složil přísahu jako španělský premiér, stal se jím už potřetí

Nahrávám video

Španělský premiér Pedro Sánchez v pátek dopoledne složil slavnostní přísahu před králem Felipem VI. na další funkční období. Podle deníku El País by měl Sánchez v příštích dnech představit členy své nové vlády. Lídrovi španělských socialistů ve čtvrtek podle očekávání vyslovila důvěru dolní komora parlamentu. V pátek se zároveň objevil apel bývalých vojáků, kteří vyzývají armádu k odstranění Sáncheze z funkce.

Ve Španělsku skončila politická nejistota, která trvala od červencových parlamentních voleb. V těch zvítězila opoziční pravicová Lidová strana (PP), její šéf Alberto Núňez Feijóo ale důvěru parlamentu získat nedokázal. Jedenapadesátiletý lídr socialistické strany (PSOE) Sánchez tak usedne do křesla premiéra už ve třetí vládě, poprvé se stal ministerským předsedou v roce 2018.

Páteční ceremoniál složení přísahy se opět odehrál bez náboženských symbolů. V roce 2018 Sánchez jako první složil před králem přísahu pouze na španělskou ústavu, aniž by na témže stole byly položeny bible a kříž. Tuto možnost dal politikům Felipe VI., když se stal v roce 2014 králem.

Sánchezův návrat do úřadu budí ve Španělsku vášně zejména kvůli zákonu o amnestii pro katalánské separatisty, který ostře kritizuje pravice. Už několik týdnů se kvůli ní konají velké demonstrace. Několik tisíc lidí protestovalo proti chystané amnestii i v noci na pátek, další demonstrace je ohlášena na sobotu.

„Vrcholí tu ponížení národa starého pět století, nejstaršího v Evropě, který rozkládají zájmy Basků a Katalánců,“ uvedl jeden z protestujících Isidro Pecharromán. 

Výzva mluví o odstranění Sáncheze a nových volbách

Bývalí vojáci z dob autoritářského režimu Francisca Franca zároveň v pátek veřejně vyzvali armádu, aby odstranila Sáncheze z funkce a vyvolala předčasné volby, píše El País a další španělská média. Vojáci v textu výzvy kritizují právě návrh amnestie pro katalánské separatisty i milost, kterou dostali někteří katalánští politici odsouzení za uspořádání referenda o nezávislosti regionu v roce 2017. 

„Amnestie, kterou navrhujeme, je úplně legální, v souladu s ústavou. Podobná opatření se přijímají i v jiných demokratických zemích,“ uvedl Sánchez.

Amnestie je nejspornějším bodem dohod, které uzavřeli Sánchezovi socialisté s dalšími stranami, aby si zajistili v parlamentu dostatečnou podporu pro novou vládu. Amnestii odmítají i pravicové strany v parlamentu – už zmiňovaná Lidová strana (PP) a krajně pravicová Vox. Představitelé těchto uskupení vyzvali občany k nenásilnému vzdoru. 

Skupina bývalých vojáků ve své výzvě také tvrdí, že má obavy o budoucnost země a že v současném Španělsku „chybí spravedlnost, rovnost a demokracie“. Podle nich si vláda snaží podřídit justici a tím zrušit dělbu moci, se kterou počítá ústava. Varují také před možným „narušením jednoty španělského národa“.

Pod textem, který zveřejnila španělská asociace vojáků (AME), není nikdo podepsán, signatáři se však v textu označují za „skupinu bývalých příslušníků ozbrojených sil“. Podle deníku El País se jedná o zhruba padesátku vojáků, kteří sloužili v armádě ještě v dobách diktátora Francisca Franca. List tvrdí, že mezi signatáři jsou mimo jiné čtyři generálové a třiadvacet plukovníků ve výsluze. AME podle deníku El País také v roce 2018 šířila manifest, ve kterém chválila Franca a jeho vojenské povstání proti republice v roce 1936, které vyvolalo v zemi občanskou válku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 42 mminutami

AfD může mít po volbách v Sasku-Anhaltsku prvního zemského premiéra

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.
před 59 mminutami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 1 hhodinou

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 10 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 11 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 14 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 14 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.