Sánchez složil přísahu jako španělský premiér, stal se jím už potřetí

Nahrávám video

Španělský premiér Pedro Sánchez v pátek dopoledne složil slavnostní přísahu před králem Felipem VI. na další funkční období. Podle deníku El País by měl Sánchez v příštích dnech představit členy své nové vlády. Lídrovi španělských socialistů ve čtvrtek podle očekávání vyslovila důvěru dolní komora parlamentu. V pátek se zároveň objevil apel bývalých vojáků, kteří vyzývají armádu k odstranění Sáncheze z funkce.

Ve Španělsku skončila politická nejistota, která trvala od červencových parlamentních voleb. V těch zvítězila opoziční pravicová Lidová strana (PP), její šéf Alberto Núňez Feijóo ale důvěru parlamentu získat nedokázal. Jedenapadesátiletý lídr socialistické strany (PSOE) Sánchez tak usedne do křesla premiéra už ve třetí vládě, poprvé se stal ministerským předsedou v roce 2018.

Páteční ceremoniál složení přísahy se opět odehrál bez náboženských symbolů. V roce 2018 Sánchez jako první složil před králem přísahu pouze na španělskou ústavu, aniž by na témže stole byly položeny bible a kříž. Tuto možnost dal politikům Felipe VI., když se stal v roce 2014 králem.

Sánchezův návrat do úřadu budí ve Španělsku vášně zejména kvůli zákonu o amnestii pro katalánské separatisty, který ostře kritizuje pravice. Už několik týdnů se kvůli ní konají velké demonstrace. Několik tisíc lidí protestovalo proti chystané amnestii i v noci na pátek, další demonstrace je ohlášena na sobotu.

„Vrcholí tu ponížení národa starého pět století, nejstaršího v Evropě, který rozkládají zájmy Basků a Katalánců,“ uvedl jeden z protestujících Isidro Pecharromán. 

Výzva mluví o odstranění Sáncheze a nových volbách

Bývalí vojáci z dob autoritářského režimu Francisca Franca zároveň v pátek veřejně vyzvali armádu, aby odstranila Sáncheze z funkce a vyvolala předčasné volby, píše El País a další španělská média. Vojáci v textu výzvy kritizují právě návrh amnestie pro katalánské separatisty i milost, kterou dostali někteří katalánští politici odsouzení za uspořádání referenda o nezávislosti regionu v roce 2017. 

„Amnestie, kterou navrhujeme, je úplně legální, v souladu s ústavou. Podobná opatření se přijímají i v jiných demokratických zemích,“ uvedl Sánchez.

Amnestie je nejspornějším bodem dohod, které uzavřeli Sánchezovi socialisté s dalšími stranami, aby si zajistili v parlamentu dostatečnou podporu pro novou vládu. Amnestii odmítají i pravicové strany v parlamentu – už zmiňovaná Lidová strana (PP) a krajně pravicová Vox. Představitelé těchto uskupení vyzvali občany k nenásilnému vzdoru. 

Skupina bývalých vojáků ve své výzvě také tvrdí, že má obavy o budoucnost země a že v současném Španělsku „chybí spravedlnost, rovnost a demokracie“. Podle nich si vláda snaží podřídit justici a tím zrušit dělbu moci, se kterou počítá ústava. Varují také před možným „narušením jednoty španělského národa“.

Pod textem, který zveřejnila španělská asociace vojáků (AME), není nikdo podepsán, signatáři se však v textu označují za „skupinu bývalých příslušníků ozbrojených sil“. Podle deníku El País se jedná o zhruba padesátku vojáků, kteří sloužili v armádě ještě v dobách diktátora Francisca Franca. List tvrdí, že mezi signatáři jsou mimo jiné čtyři generálové a třiadvacet plukovníků ve výsluze. AME podle deníku El País také v roce 2018 šířila manifest, ve kterém chválila Franca a jeho vojenské povstání proti republice v roce 1936, které vyvolalo v zemi občanskou válku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů více než dvacet lidí, přes osmdesát dalších utrpělo zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 3 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 3 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 3 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 3 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 4 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
10:09Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled