Sánchez složil přísahu jako španělský premiér, stal se jím už potřetí

Nahrávám video

Španělský premiér Pedro Sánchez v pátek dopoledne složil slavnostní přísahu před králem Felipem VI. na další funkční období. Podle deníku El País by měl Sánchez v příštích dnech představit členy své nové vlády. Lídrovi španělských socialistů ve čtvrtek podle očekávání vyslovila důvěru dolní komora parlamentu. V pátek se zároveň objevil apel bývalých vojáků, kteří vyzývají armádu k odstranění Sáncheze z funkce.

Ve Španělsku skončila politická nejistota, která trvala od červencových parlamentních voleb. V těch zvítězila opoziční pravicová Lidová strana (PP), její šéf Alberto Núňez Feijóo ale důvěru parlamentu získat nedokázal. Jedenapadesátiletý lídr socialistické strany (PSOE) Sánchez tak usedne do křesla premiéra už ve třetí vládě, poprvé se stal ministerským předsedou v roce 2018.

Páteční ceremoniál složení přísahy se opět odehrál bez náboženských symbolů. V roce 2018 Sánchez jako první složil před králem přísahu pouze na španělskou ústavu, aniž by na témže stole byly položeny bible a kříž. Tuto možnost dal politikům Felipe VI., když se stal v roce 2014 králem.

Sánchezův návrat do úřadu budí ve Španělsku vášně zejména kvůli zákonu o amnestii pro katalánské separatisty, který ostře kritizuje pravice. Už několik týdnů se kvůli ní konají velké demonstrace. Několik tisíc lidí protestovalo proti chystané amnestii i v noci na pátek, další demonstrace je ohlášena na sobotu.

„Vrcholí tu ponížení národa starého pět století, nejstaršího v Evropě, který rozkládají zájmy Basků a Katalánců,“ uvedl jeden z protestujících Isidro Pecharromán. 

Výzva mluví o odstranění Sáncheze a nových volbách

Bývalí vojáci z dob autoritářského režimu Francisca Franca zároveň v pátek veřejně vyzvali armádu, aby odstranila Sáncheze z funkce a vyvolala předčasné volby, píše El País a další španělská média. Vojáci v textu výzvy kritizují právě návrh amnestie pro katalánské separatisty i milost, kterou dostali někteří katalánští politici odsouzení za uspořádání referenda o nezávislosti regionu v roce 2017. 

„Amnestie, kterou navrhujeme, je úplně legální, v souladu s ústavou. Podobná opatření se přijímají i v jiných demokratických zemích,“ uvedl Sánchez.

Amnestie je nejspornějším bodem dohod, které uzavřeli Sánchezovi socialisté s dalšími stranami, aby si zajistili v parlamentu dostatečnou podporu pro novou vládu. Amnestii odmítají i pravicové strany v parlamentu – už zmiňovaná Lidová strana (PP) a krajně pravicová Vox. Představitelé těchto uskupení vyzvali občany k nenásilnému vzdoru. 

Skupina bývalých vojáků ve své výzvě také tvrdí, že má obavy o budoucnost země a že v současném Španělsku „chybí spravedlnost, rovnost a demokracie“. Podle nich si vláda snaží podřídit justici a tím zrušit dělbu moci, se kterou počítá ústava. Varují také před možným „narušením jednoty španělského národa“.

Pod textem, který zveřejnila španělská asociace vojáků (AME), není nikdo podepsán, signatáři se však v textu označují za „skupinu bývalých příslušníků ozbrojených sil“. Podle deníku El País se jedná o zhruba padesátku vojáků, kteří sloužili v armádě ještě v dobách diktátora Francisca Franca. List tvrdí, že mezi signatáři jsou mimo jiné čtyři generálové a třiadvacet plukovníků ve výsluze. AME podle deníku El País také v roce 2018 šířila manifest, ve kterém chválila Franca a jeho vojenské povstání proti republice v roce 1936, které vyvolalo v zemi občanskou válku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 6 mminutami

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých.
07:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 3 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...