Sánchez bude znovu španělským premiérem, ve sněmovně získal těsnou většinu

Nahrávám video

Podle očekávání vyslovila dolní komora španělského parlamentu důvěru šéfovi socialistů Pedru Sánchezovi, který tak znovu bude premiérem a může sestavit vládu. Hlasovalo pro něj 179 zákonodárců, tedy těsná většina ve sněmovně o 350 členech. Proti bylo 171 poslanců, uvedly agentury.

Sánchez si předem zajistil dostatečnou podporu díky dohodě s levicovou aliancí Sumar a také se dvěma katalánskými separatistickými stranami, které získal slibem amnestie pro aktivisty za nezávislost Katalánska.

Ve Španělsku 16. listopadem končí politická nejistota, která trvala od červencových parlamentních voleb. V těch zvítězila opoziční pravicová Lidová strana (PP), její šéf Alberto Núňez Feijóo ale důvěru parlamentu získat nedokázal. Jedenapadesátiletý lídr socialistické strany (PSOE) Sánchez tak usedne do křesla premiéra už na druhé volební období, v čele své první vlády stál od roku 2018.

Sánchezův návrat do úřadu budí ve Španělsku vášně zejména kvůli zákonu o amnestii pro katalánské separatisty, který pravice ostře kritizuje. Už několik týdnů se kvůli chystané amnestii konají velké demonstrace, další je ohlášena na sobotu. „Amnestie nebude útokem na ústavu z roku 1978, jak tvrdíte vy, ale naopak podtrhne její sílu a platnost,“ vzkázal Sánchez protestujícím.

Amnestie by se měla týkat lidí stíhaných za snahu o nezávislost Katalánska od 1. ledna 2012 do letošního 13. listopadu, tedy v období, které zahrnuje i dva plebiscity o osamostatnění tohoto regionu – nezávazné hlasování z roku 2014 a referendum z roku 2017. Hlasování zakázal ústavní soud a justice pak za jeho organizaci potrestala mnoho aktivistů i politiků včetně katalánského expremiéra Carlese Puigdemonta, který žije roku 2017 v exilu v Belgii. Pokud bude zákon o amnestii schválen, měl by se týkat podle španělských médií právě i Puigdemonta.

Při čtvrtečním hlasování o důvěře ve sněmovně nenastala žádná překvapení a pro Sáncheze se vyslovili všichni jeho spojenci – kromě členů aliance Sumar také zákonodárci za dvě katalánské separatistické strany Republikánská levice Katalánska (ERC) a Junts, členové dvou baskických stran EH Bildu a PNV a rovněž zákonodárci zvolení za regionální strany z Galicie a Kanárských ostrovů. Proti naopak byli konzervativní poslanci z PP a krajně pravicové strany Vox a zákonodárce za navarskou stranu UPN.

Zatímco ve sněmovně po vyslovení důvěry premiérovi zněl převážně potlesk, před parlamentní budovou protestovalo několik stovek odpůrců Sánchezovy politiky.

Po získání důvěry Sánchezovi přišel pogratulovat Feijóo a oba politici si podali ruku. „Je to chyba,“ řekl šéf největší opoziční strany s tím, že vládu podporuje široké spektrum osmi stran, a to podle něj přinese vládní nestabilitu.

Feijóo při rozpravě tvrdě kritizoval Sáncheze i za amnestii pro katalánské aktivisty. „Já premiér nejsem, protože se neprodávám a neprodávám Španělsko. Mohu vás ujistit, že vám historie žádnou amnestii neudělí,“ prohlásil hlavní představitel Lidové strany.

Předsedkyně dolní komory parlamentu Francina Armengolová ve čtvrtek odpoledne oficiálně oznámí výsledek hlasování králi Felipemu VI., který podle ústavy jmenuje Sáncheze novým premiérem. Podle stanice RTVE by staronový předseda vlády mohl složit přísahu v pátek, což pokládá za velmi pravděpodobné i agentura EFE. Sánchez začne také jednat o skladbě nové vlády, ve které by měli zasednout ministři ze socialistické strany a Sumar.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 2 mminutami

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí pět zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 13 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 6 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 6 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 6 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 7 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 7 hhodinami

Evropský pohled