Španělští socialisté po sečtení hlasů ze zahraničí přišli o jeden mandát

Španělští socialisté po sečtení volebních hlasů ze zahraničí přišli o jeden poslanecký mandát. Sestavení levicové koalice tak pro ně bude ještě obtížnější, než se po parlamentních volbách z minulého víkendu zdálo. Nyní by totiž potřebovali podporu radikálních katalánských separatistů, a ne jen aby se tito separatisté zdrželi hlasování, řekli analytici agentuře Reuters.

Volby přinesly těsný výsledek, kdy ani levicový, ani pravicový blok nezískaly dostatečný počet křesel k sestavení vládní většiny. Vznik vlády je tak závislý na podpoře katalánských separatistických stran Esquerra Republicana de Catalunya (ERC) a Junts, z nichž každá má sedm křesel.

ERC, tedy Republikánská levice Katalánska, by pravděpodobně podpořila stávajícího socialistického premiéra Pedra Sáncheze, ale pokud volební komise potvrdí rozdělení mandátů, potřeboval by Sánchez k pokračování v čele vlády patrně také aktivní podporu strany Junts, tedy radikálnější z obou katalánských politických stran.

Sánchez vyhlásil volby z minulého týdne brzy poté, co byly levicové strany poraženy v květnových místních a regionálních volbách. Levice v parlamentních volbách zaznamenala lepší výsledek, než jaký jí přisuzovaly předvolební průzkumy, ale Sánchez, který je nyní v čele udržovací vlády, stojí před obtížným úkolem sestavit novou vládu.

Sčítání hlasů od více než 233 tisíc Španělů žijících v zahraničí přisoudilo Lidové straně (PP) jedno parlamentní křeslo, které podle původního sčítání náleželo Španělské socialistické dělnické straně (PSOE).

Pokud ve španělském Kongresu poslanců žádný z bloků nezíská absolutní většinu pro vytvoření vlády, koná se druhé hlasování, v němž stačí prostá většina. Podle nynějšího rozložení sil by PP mohla pro vládu získat 171 hlasů, včetně 137 svých, 33 od krajně pravicové strany Vox a jednoho od regionální Unie navarského lidu (UPN). Žádná strana však nechce podpořit vládu, jejíž součástí by byla Vox.

Rovněž Sánchez by mohl dát dohromady 171 hlasů, a to 121 svých socialistů s podporou levicové aliance Sumar (31), Esquerry (7), baskické separatistické strany EH Bildu (6), Baskické nacionalistické strany (5) a Galicijského nacionalistického bloku (1).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Slovinci volili parlament, výsledek bude těsný

Ve Slovinsku těsně vedou po uzavření volebních místností v parlamentních volbách liberálové premiéra Roberta Goloba před pravicovou opozicí Janeze Janši v poměru 29,9 ku 27,5 procenta hlasů, napsala po nedělní 19. hodině místní agentura STA. Golob je z Hnutí svoboda a vládne zemi od roku 2022 v koalici se sociálními demokraty a levicí. Průzkumy těsný výsledek předpovídaly.
08:32Aktualizovánopřed 8 mminutami

Volby v Porýní-Falci dle prognóz vyhrála Merzova CDU, AfD mocně posílila

Volby v německé spolkové zemi Porýní-Falc v neděli vyhrála Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, dle prognóz veřejnoprávních stanic ARD a ZDF získala 30,5 procenta hlasů. Dosud vládní sociální demokracie (SPD) skončila druhá se ziskem kolem 27 procent. Před pěti lety přitom volby jasně vyhrála s 35,7 procenta hlasů. Alternativa pro Německo (AfD), kterou zemská tajná služba hodnotí jako podezřelou z krajně pravicových aktivit, získala dle prognóz pětinu hlasů. Výsledek z voleb před pěti lety tak více než zdvojnásobila. V Bavorsku se pro změnu konaly komunální volby.
09:07Aktualizovánopřed 19 mminutami

Mnichov bude mít poprvé v historii primátora ze strany Zelených

Bavorské hlavní město Mnichov bude mít poprvé v dějinách primátora ze strany Zelených. Bude jím 35letý Dominik Krause, vyplývá z průběžných výsledků nedělního druhého kola komunálních voleb. Současný primátor města Dieter Reiter už uznal porážku. Jeho sociální demokracie (SPD) vládla z radnice bavorské metropoli nepřetržitě od roku 1984.
před 24 mminutami

Szijjártó během pauz při jednáních EU volal do Moskvy, tvrdí WP. Politik to popřel

Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó o přestávkách pravidelně telefonicky informoval Rusko o průběhu vyjednávání na zasedáních členských zemí Evropské unie, tvrdí s odkazem na unijního bezpečnostního úředníka deník The Washington Post (WP). Dlouho jsme měli podezření, reagoval na zprávu polský premiér Donald Tusk. Szijjártó takové nařčení odmítl a označil ho za fake news. Český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) považuje článek spíš za pokus poškodit vládnoucí maďarskou stranu Fidesz těsně před volbami. Tuzemští opoziční politici jsou zprávou WP naopak znepokojeni.
14:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael nařídil urychlit demolice libanonských domů na frontě, zmizet mají i mosty

Izrael nařídil armádě, aby urychlila demolici libanonských domů v takzvaných frontových vesnicích. Ministr obrany židovského státu Jisra'el Kac v neděli dle agentury Reuters uvedl, že příkaz vydali on a premiér Benjamin Netanjahu. Cílem je podle něj ukončit nebezpečí, které odtud hrozí izraelským obcím. Zlikvidovány mají být i některé mosty.
12:30Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Za bezpečnost odpovídá i stát, tepal Červíček výrok Babiše. Vondráček se premiéra zastal

Nedělní debata moderovaná Martinem Řezníčkem se věnovala především požáru haly LPP Holdingu v Pardubicích. Senátor a bývalý policejní prezident Martin Červíček (ODS) kritizoval výrok premiéra Andreje Babiše (ANO), podle něhož si mají firmy zajišťovat bezpečnost především samy, zatímco předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) premiéra hájil a mluvil o nutnosti spolupráce. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib označil Babišův výrok za nehorázný. Vládní zmocněnec Filip Turek (za Motoristy) odmítl, že by kabinet v oblasti bezpečnosti něco zásadního zanedbal. Hosté diskuse se věnovali také tomu, kdo má Česko zastupovat na červnovém summitu NATO.
16:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump hrozí Íránu zničením elektráren, pokud do 48 hodin neotevře Hormuzský průliv

Americký prezident Donald Trump dal v sobotu večer (v noci na neděli SEČ) 48hodinové ultimátum Íránu. Od Teheránu požaduje úplné otevření Hormuzského průlivu, v opačném případě podle něj začnou Spojené státy ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“. Podle Reuters jde o dramatickou eskalaci ve více než třítýdenním konfliktu a naplnění této hrozby by zasáhlo každodenní život běžných Íránců. Íránské revoluční gardy dle Reuters vzkázaly, že pokud Trump své hrozby splní, uzavřou celý průliv a zaútočí na další objekty v regionu spojené s USA.
01:52Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA stojí válka s Íránem miliardu dolarů denně, uvedl analytický portál

Spojené státy na válku v Íránu dosud vynaložily více než 27,6 miliardy dolarů (přes 583,7 miliardy korun), přičemž částka každým dnem roste o zhruba další miliardu dolarů (asi 21,2 miliardy korun). Tvrdí to analytický portál Iran War Cost Tracker (IWCT), za kterým stojí washingtonský nadstranický think-tank Centrum pro strategická a mezinárodní studia (Center for Strategic and International Studies – CSIS).
před 4 hhodinami
Načítání...