Novou předsedkyní dolní komory španělského parlamentu zvolili poslanci kandidátku vládních socialistů Francinu Armengolovou, která vyhrála už v prvním kole. Dostala hlasy 178 z 350 členů Kongresu poslanců, podpořily ji tedy i obě strany katalánských separatistů, informují místní média. Podle nich to udělaly mimo jiné poté, co šéf španělské diplomacie poslal do Bruselu oficiální žádost, aby se katalánština, baskičtina a galicijština staly úředními jazyky Evropské unie. Odborníci se domnívají, že hlasování představuje vítězství šéfa socialistů Pedra Sáncheze, který chce pokračovat ve funkci premiéra.
Za podporu katalánštiny pomohli ve Španělsku separatisté socialistce do čela parlamentní komory
Pravicové strany v hlasování postupovaly rozděleně. Krajně pravicová strana Vox postavila do volby předsedy dolní komory vlastního kandidáta, a nepodpořila tak představitelku konzervativní Lidové strany (PP) Cucu Gamarraovou.
Ve volbě místopředsedů pak Vox, která má třetí nejsilnější poslanecký klub, neprosadila svého kandidáta, protože pro něj nehlasovali lidovečtí poslanci. PP za to kritizoval šéf Vox Santiago Abascal, který očekává od lidovců „vysvětlení a odpovědi“.
Odborníci: Jde o úspěch Sáncheze
Výsledek hlasování podle odborníků představuje úspěch premiéra Sáncheze v komplikované povolební situaci, kdy socialisté ani lidovci a jejich nejbližší spojenci nemají parlamentní většinu. Možnost, že by Sánchez prosadil v parlamentu svůj kabinet, se stává podle analytiků reálnou, píše agentura AP. „V tomto scénáři má král Felipe VI. nyní více důvodů, aby svěřil první pokus o sestavení vlády Pedrovi Sánchezovi,“ míní politoložka Verónica Fumanalová.
Král obvykle dává první pokus šéfovi strany s nejvíce poslanci, v tomto případě Albertovi Feijóovi z PP. Z hlediska ústavy to však není povinnost a může se rozhodnout i jinak.
Dvaapadesátiletou Armengolovou, která byla do letoška osm let předsedkyní regionální vlády Baleár, kromě socialistů (PSOE, 121 mandátů) podpořilo jednatřicet poslanců levicové strany Sumar, šest členů baskické strany EH Bildu, pět poslanců Baskické národní strany (PNV), jeden zástupce Galicijského nacionalistického bloku (BNG) a čtrnáct katalánských separatistů. Sedm z nich je z Republikánské levice Katalánska (ERC) a sedm z radikálnější strany Junts, kterou ze zahraničí neoficiálně vede katalánský expremiér Carles Puigdemont.
Strana Junts nicméně dala najevo, že tato podpora neznamená automaticky podporu pro šéfa socialistů Sáncheze jako premiéra v dalším volebním období. Podobně se vyjádřili i politici z dalších menších politických stran, které Armengolovou podpořily. Hlasování však podle politologa Toniho Rodona prolomilo „obrovskou nedůvěru“, která panovala mezi socialisty a Junts.
Separatisté mluví o dohodě se socialisty
Nová šéfka dolní komory po zvolení ohlásila, že souhlasí, aby se v parlamentní rozpravě používaly další menší oficiální jazyky – katalánština, baskičtina a galicijština. To bylo mezi požadavky, které vznesli katalánští separatisté, aby Armengolovou podpořili.
Zdroj z Bruselu potvrdil agentuře EFE, že Španělsko podalo žádost, aby se tyto tři jazyky staly úředními jazyky EU, což separatisté rovněž požadovali. Než se tak stane, mohou uplynout roky, připomíná EFE.
Katalánští separatisté rovněž požadují, aby pokračovalo vyšetřování odposlechové kauzy Pegasus, která se týkala Sáncheze, španělské ministryně obrany, ale i katalánských separatistů.
Rovněž trvají na tom, aby socialisté nestíhali katalánské separatisty kvůli „politickému sporu“ s ústřední vládou, což se týká neústavního referenda o nezávislosti Katalánska z roku 2017.
Nové vedení má i Senát
Kromě vedení dolní komory, které má mít celkem devět členů, se ve čtvrtek volí i vedení horní komory. Šéfem Senátu, v němž má většinu PP, se stal lidovec Pedro Rollán. Ustavující zasedání Senátu zahájil Martín Sans ze strany katalánských socialistů PSC, který promluvil nejprve v katalánštině.
Po úvodním zasedání noví předsedové obou komor pojedou oficiálně oznámit ustavení parlamentu králi. Felipe VI. pak ohlásí termín schůzek se zástupci parlamentních stran a jednoho z nich posléze nominuje jako premiéra.
Ten pak musí získat důvěru poslanců. V prvním kole potřebuje většinu ze 350 členů dolní komory, ve druhém většinu hlasujících. Pokud by král navrhl Sáncheze, mohlo by mu pomoci, kdyby se poslanci Junts třeba jen zdrželi hlasování.
