Katalánský expremiér Puigdemont se zbavil obvinění ze vzpoury, začala platit trestní reforma

Soudce španělského nejvyššího soudu ve čtvrtek zastavil stíhání katalánského expremiéra Carlese Puigdemonta kvůli obvinění ze vzpoury, zůstává ale obviněn ze zpronevěry a nedodržování soudních rozhodnutí. Informují o tom tamní média. Krok souvisí s reformou trestního zákoníku, která nyní vstoupila v platnost a která trestný čin vzpoury zrušila. Novinka se dotkne i již odsouzených katalánských separatistů, jejichž verdikty nyní bude nutné znovu přezkoumat. Puigdemontův advokát Gonzalo Boye reagoval, že se katalánský politik nemíní za současných podmínek vrátit z Belgie do Španělska, napsala agentura EFE.

Puigdemont, který byl předsedou katalánské regionální vlády v letech 2016 a 2017, byl obviněn ze vzpoury spolu s dalšími členy své regionální vlády kvůli neústavnímu referendu o nezávislosti Katalánska z října 2017. Zatímco někteří ministři kvůli tomu byli odsouzeni k vysokým trestům vězení, Puigdemont zatím trest nedostal, jelikož v roce 2017 uprchl do Belgie.

Soudce nejvyššího soudu Pablo Llarena nyní také oznámil, že dál platí národní zatykač na Puigdemonta kvůli obvinění ze zpronevěry a činu, který španělské právo označuje jako neposlušnost (nedodržování úředních verdiktů). S vydáním eurozatykače na Puigdemonta a exministry Toniho Comína a Claru Ponsatíovou, kteří jsou rovněž na útěku před španělskou justicí, zatím Llarena počká až po rozhodnutí evropského soudu.

Ten stále řeší odvolání Puigdemonta, Comína a Ponsatíové proti rozhodnutí Evropského parlamentu (EP), který je kvůli žádosti Španělska o jejich vydání zbavil europoslanecké imunity.

Tresty pro dvanáct katalánských politiků

Kvůli referendu z roku 2017 a rezoluci, kterou krátce po něm přijal katalánský parlament a která předpokládala zahájení procesu vytvoření samostatné katalánské republiky, španělský nejvyšší soud vynesl v říjnu 2019 tresty pro dvanáct katalánských politiků, z toho devět jich poslal do vězení na devět až třináct let. Předloni v červnu socialistická vláda Pedra Sáncheze udělila těmto politikům milost, ačkoli oni žádali amnestii, tedy zrušení trestů. Nyní se jejich advokáti chystají žádat o přehodnocení verdiktů.

Loni v prosinci španělský parlament schválil reformu trestního zákoníku, z níž čin neozbrojené vzpoury vypadl a nahradil ho trestný čin vážného narušování veřejného pořádku. Vláda to zdůvodnila mimo jiné tím, že šlo o zastaralý trestný čin, který neměl obdobu v jiných evropských právních systémech.

Za vzpouru (sedición) hrozily tresty od deseti do patnácti let vězení, za nový čin vážného narušení veřejného pořádku to je tři až pět let vězení. V trestním zákoníku ale stále zůstal čin zvaný rebellion (vzpoura), který ale předpokládá účast v teroristické skupině a použití zbraní. Reforma rovněž snížila tresty za zpronevěru, pokud nedošlo k obohacení, a to ze dvanácti let na nejvýše čtyři roky. Puigdemont je obviněn ze zpronevěry kvůli tomu, že jako premiér použil finance autonomního regionu na uspořádání neústavního referenda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Bezohledné.“ Představitelé OSN odsuzují izraelské údery v Gaze

Izraelské údery v Pásmu Gazy jsou bezohledné a je třeba okamžitě obnovit příměří, uvedl Muhannad Hadi, který je koordinátorem Organizace spojených národů (OSN) pro okupovaná palestinská území. Jedinou nadějí pro Gazu je, že tam nebudou vládnout teroristé, míní premiér Petr Fiala (ODS). Jemenští povstalci hútíové noční bombardování odsoudili a pohrozili obnovením útoků na komerční lodě v Rudém moři.
11:21Aktualizovánopřed 7 mminutami

Izraelské údery zabily čtyři vládní činitele Hamásu. Hnutí mluví o stovkách obětí

Při izraelských úderech v Pásmu Gazy byli v noci zabiti čtyři vysoce postavení představitelé vlády teroristického hnutí Hamás včetně Isáma Dálise, jenž zastával funkci podobnou premiérovi, a ředitele vnitřní bezpečnostní služby. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na prohlášení hnutí. Celkový počet obětí stoupl podle ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem na 413.
05:32Aktualizovánopřed 10 mminutami

EK povolila Česku podpořit téměř miliardou eur strategická odvětví

Evropská komise (EK) povolila České republice uvolnit ve formě státní podpory 960 milionů eur (24 miliard korun) na podporu investic do strategických odvětví. Peníze mají usnadnit přechod na klimaticky neutrální hospodářství. Podpora se bude udílet ve formě přímých grantů a je určena podnikům všech velikostí.
před 29 mminutami

Ze stanice v Antarktidě zazněla prosba o pomoc kvůli údajné výhružce smrtí

Z vědeckého týmu z jihoafrické základny Sanae IV v Zemi královny Maud v Antarktidě zazněla prosba o pomoc poté, co jeden z jeho členů údajně vyhrožoval svému kolegovi, že ho zabije. To podle médií vyvolalo strach, protože kvůli malým prostorům stanice a okolnímu nehostinnému prostředí se situace může ještě více vyostřit a může být ohrožena bezpečnost výzkumníků.
před 59 mminutami

Dvojice astronautů se po neplánovaně dlouhém pobytu na ISS vrací k Zemi

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se v úterý odpoutal modul Crew Dragon s dvojicí amerických astronautů, kteří se po devíti měsících vracejí na Zemi. Měli přitom na ISS původně strávit jen několik dní.
před 1 hhodinou

Zemřel poslední letec RAF, který bojoval v bitvě o Británii

Ve věku 105 let zemřel John Hemingway, považovaný za posledního dosud žijícího pilota britského Královského letectva (RAF), který se zúčastnil v roce 1940 bitvy o Británii. Je to konec jedné éry, okomentovala v úterý BBC Hemingwayův pondělní skon.
před 4 hhodinami

Ukončit financování Svobodné Evropy je od USA krátkozraké, soudí Jourová

Rozhodnutí vlády USA ukončit financování stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) považuje bývalá místopředsedkyně Evropské komise a současná prorektorka Univerzity Karlovy Věra Jourová za krátkozrakou politiku. V Interview ČT24 uvedla, že nastala doba, aby si Evropa ujasnila své možnosti směrem k této stanici. Podobně by měl starý kontinent hrát větší roli ve své obraně a bezpečnosti, je přesvědčena.
před 6 hhodinami

Trump řekl, že v úterý bude mluvit s Putinem

Americký prezident Donald Trump uvedl, že bude v úterý mluvit s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Informují o tom agentury Reuters a AP. Podle Trumpa může být součástí rozhovorů otázka ukrajinského území a elektráren. Chystaný hovor v pondělí potvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, k jeho obsahu se však nechtěl vyjádřit.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...