Španělská prokuratura vyšetřuje bývalého krále Juana Carlose I. kvůli podezření z korupce

Španělská prokuratura předběžně vyšetřuje, zda se bývalý král Juan Carlos I. mohl dopustit trestného činu v případě zakázky na výstavbu vysokorychlostní železnice v Saúdské Arábii. Informují o tom v pondělí místní média. Podle nich případ před několika dny protikorupční prokuratura předala prokuratuře nejvyššího soudu.

Podle španělských médií se zkoumání prokuratury týká druhé fáze výstavby vysokorychlostní železnice (španělsky označované AVE) z Mekky do Mediny, na niž v roce 2011 získalo zakázku konsorcium španělských firem.

Španělská antikorupční prokuratura začala v prosinci 2018 vyšetřovat podezření, že v souvislosti se zakázkou dostalo několik osob, údajně včetně krále Juana Carlose I., celkem osmdesát milionů eur jako úplatek.

„Toto vyšetřování se soustředí na vymezení či vyloučení trestněprávní relevance skutků, které se staly po červnu 2014, kdy emeritní král přestal být chráněn imunitou pro hlavu státu podle článku 56.3 španělské ústavy,“ uvedla prokuratura v prohlášení.

Vyšetřování začalo na základě nahrávek

Podezření vyplynulo z nahrávek, které policie tehdy zabavila bývalému policejnímu komisaři Josému Villarejovi. Ten je stále ve vazbě a je podezřelý, že vydělal miliony eur prodejem informací, které jeho klienti pak využili k vydírání či zdiskreditování svých rivalů v médiích.

Na jedné z těchto nahrávek hovoří i bývalá milenka Juana Carlose I., německá podnikatelka Corinna Larsenová. Tvrdí na ní, že ji král využil k zakrytí svého majetku v cizině a tajných kont ve Švýcarsku.

Juan Carlos I. nastoupil na španělský trůn v roce 1975 po smrti diktátora Franciska Franka a byl respektovaným a velmi oblíbeným monarchou, mimo jiné pro své nestranné vystupování a neokázalý styl. Ke konci úřadování si ale pošramotil pověst mimo jiné výlety na lov do Afriky v době, kdy jeho zemi postihla ekonomická krize.

Tehdy mu také média přestala „tolerovat“ jeho mimomanželské aféry a mimo jiné psala o jeho poměru s Corinnou Saynovou-Wittgensteinovou, rozenou Larsenovou. Král překvapivě abdikoval v červnu 2014 ve prospěch svého syna Felipeho VI., který měl napravit pošramocenou pověst španělské monarchie, pokaženou tehdy i korupční kauzou králova zetě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Sasku-Anhaltsku podle odhadů vyhrála AfD se 44 procenty hlasů

Podle odhadů by volby v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko vyhrála Alternativa pro Německo (AfD) se 44 procenty hlasů. Absolutní většinu 42 mandátů v zemském sněmu AfD podle nynějšího odhadu nezískala. Stanice ZDF a ARD jí přisuzují 39 křesel. Do sněmu se ovšem zřejmě dostane strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), která dříve uvedla, že by umožnila vznik menšinové vlády AfD. Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosavadního premiéra Svena Schulzeho skončila druhá s výraznou ztrátou: 17,5 až 17,8 procenta. Volební účast dosáhla 78 procent.
08:00Aktualizovánopřed 37 mminutami

Územní otázku lze vyřešit pouze při jednání prezidentů, řekl Zelenskyj

Územní otázku mezi Ukrajinou a Ruskem lze vyřešit pouze při jednání prezidentů obou zemí, řekl podle agentury AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s americkými vyjednavači Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kyjevě. Přes pozitivní dojem z rozhovorů vyjádřil přesvědčení, že válka se protáhne minimálně do letošní zimy.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vinění Moskvy z útoku v Lipsku je začátkem skutečné války, vzkázal Lavrov Západu

Obvinění ze strany západních zemí, že se Moskva podílela na dronovém incidentu v Lipsku, jsou v podstatě začátkem skutečné války, prohlásil podle agentury Interfax ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Německá vláda srpnový hybridní útok na východoněmecké letiště Lipsko/Halle přičítá Rusku, které to popírá. Zaměstnanec letiště poblíž ukrajinského letadla společnosti Antonov objevil 4. srpna dron s výbušninou, ale s nefunkční roznětkou.
před 9 hhodinami

Indonésie kvůli erupci Anak Krakatoa zastavila provoz na osmi letištích

Indonéské úřady kvůli erupci sopky Anak Krakatoa zastavily provoz na osmi letištích, včetně dvou mezinárodních letišť v Jakartě, informovala agentura AP. Erupce sopky, která se nachází zhruba 150 kilometrů od metropole Jakarty, začala v pátek pozdě večer, v noci na neděli pak sopka na 30 sekund vybuchla. Riziko vln tsunami podle úřadů nehrozí, nejsou hlášeny ani žádné oběti.
před 11 hhodinami

Falešná videa o hubnutí lákají k nákupům. Cílí hlavně na mladé ženy, varují výzkumníci

Na TikToku a Instagramu se ve velkém šíří videa vytvořená umělou inteligencí (AI), která pokřiveným způsobem ukazují dramatické hubnutí. Výzkumníci varují, že mladým ženám a dospívajícím dívkám tyto klipy předkládají nedosažitelné a nerealistické ideály.
před 13 hhodinami

Bílý dům uvedl, že jeho vyslanci v Kremlu projednali plány dalších kroků

Bílý dům uvedl, že američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner v Kremlu s ruským diktátorem Vladimirem Putinem projednali podstatné plány dalších kroků, které budou oznámeny v příštích týdnech. V prvním vyjádření k sobotnímu jednání to sdělil agentuře AFP. Ta také napsala, že letadlo s Witkoffem a Kushnerem letělo z Moskvy do Polska a podle webu FlightRadar24 přistálo na letišti u Řešova. V neděli by měli oba vyslanci jednat v Kyjevě.
před 15 hhodinami

Rusko a Ukrajina pozastavily útoky na hlavní města. Američané jednali v Kremlu

Rusko a Ukrajina na tři dny pozastavily své vzdušné útoky na Kyjev a Moskvu, oznámili v sobotu jejich nejvyšší představitelé Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Opatření podle nich souvisí s misí amerických vyjednavačů Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera, kteří mají v hlavních městech obou zemí jednat o ukončení ruské války proti Ukrajině. V sobotu večer pak zhruba po třech hodinách skončila schůzka amerických vyjednavačů s Putinem v Kremlu. Podrobnosti o výsledku jednání nebyly zveřejněny. V neděli se mají Američané, kteří již opustili Moskvu, setkat se Zelenským v Kyjevě.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Američané oznámili zásah tří íránských tankerů

Americké síly oznámily, že v sobotu zasáhly a vyřadily z provozu tři íránské ropné tankery v Perském a Ománském zálivu v odvetě za odpálení íránských balistických střel proti dvěma válečným lodím USA nasazeným v regionu. Íránská média dříve informovala pouze o tom, že americké rakety u íránského ostrova Charg v Perském zálivu zasáhly jeden íránský tanker. Íránská diplomacie útoky odsoudila a íránská armáda pohrozila zesílením úderů na americké lodě.
včeraAktualizovánovčera v 22:22

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.