Separatistická teroristická organizace Baskicko a jeho svoboda (ETA) oznámila své rozpuštění. Podle dopisu z 16. dubna, který zveřejnila média, zrušila všechny své struktury. Zdroje blízké organizaci tento krok avizovaly již před dvěma týdny, dopis je však prvním vyjádřením členů ETA.
Teroristická skupina ETA oznámila své definitivní rozpuštění
Ozbrojená skupina během zhruba půl století trvajícího boje za nezávislost Baskicka připravila o život přes 820 lidí.
V dopise opatřeném znakem organizace a jejím razítkem se uvádí, že její členové „přijali rozhodnutí“ o ukončení činnosti. „Z tohoto důvodu ETA úplně rozpustila všechny své struktury a považuje za ukončenou svou politickou aktivitu,“ píše se v prohlášení zveřejněném deníkem El Diario.
ETA v dopise podotýká, že sama organizace již dále pokračovat nebude, konflikt Basků se Španělskem a Francií však trvá. „Konflikt nezačal s ETA a neskončí s ukončením její činnosti,“ napsali členové organizace, kteří uznali „utrpení vzniklé v důsledku svého boje“.
Baskická média a zdroje blízké ETA již o plánu na rozpuštění organizace informovaly před dvěma týdny. Organizace se krátce poté omluvila za způsobené utrpení a požádala o prominutí civilní oběti svého boje. Podle španělských médií měla ETA v plánu oficiálně oznámit svůj konec během nadcházejícího víkendu.
Trvalé příměří vyhlásila tato organizace považovaná Evropskou unií za teroristickou v roce 2011.
Madrid i Baskové rozpuštění ETA vítají
Oznámení vyvolalo vlnu reakcí v Baskicku, jehož obyvatelé mnohdy pociťují ztráty svých blízkých či prožitá traumata dodnes. Více než 40 000 lidí k dnešku podepsalo manifest vyzývající členy ETA, aby objasnili 358 útoků, které španělské úřady nevyřešily. „ETA nejenže nechtěla mír, nýbrž byla sama překážkou pro mír a svobodu,“ řekl podle listu ABC během dnešní prezentace manifestu jeho signatář, baskický filozof Fernando Savater, podle něhož by ETA jako výraz lítosti měla vyjasnit všechny útoky.
Vůdce separatistické baskické strany EH Bildu Arnaldo Otegi naproti tomu rozhodnutí rozpustit organizaci ocenil a kritizoval španělské úřady za přístup k více než 220 uvězněným členům ETA. Separatisté opakovaně vyzývají Madrid, aby přinejmenším umožnil odsouzencům vykonávat tresty blíže k Baskicku, a nikoli ve věznicích mnohdy stovky kilometrů vzdálených od jejich regionu.
„Stále používají donucovací prostředky, nejen proti Baskům, ale i proti Kataláncům,“ srovnal podle agentury Reuters Otegi odsouzení členů ETA se současným obviněním bývalých katalánských separatistických lídrů.
Španělská vláda se k plánovanému rozpuštění baskické organizace vyjádřila již před dvěma týdny, kdy uvedla, že ETA byla zcela poražena a žádného ze svých cílů nedosáhla ani nedosáhne. Ústupky vůči vězňům podle vládního mluvčího nejsou v plánu.
Madrid nejvýrazněji promluvil do dění v Baskicku v roce 1981, kdy byla regionu přiznána v rámci Španělska větší fiskální autonomie. Tento krok oslabil podporu ETA i baskického separatismu obecně.
- ETA (baskicky Euskadi ta Askatasuna) vznikla v létě 1959, kdy se pod vedením Julena Madariagy odštěpila od Baskické národní strany (PNV) radikální skupina studentů a intelektuálů. Dva roky poté vyhlásili ozbrojený boj za nezávislý stát Basků, který měly tvořit španělské autonomní oblasti Baskicko a Navarra a francouzské provincie Labourd, Basse-Navarre a Soule.
- Prvním útokem ETA byl v červenci 1961 pokus vykolejit vlak vezoucí politiky na shromáždění do San Sebastiánu. První obětí se stal v červnu 1968 v baskické Villaboně člen Civilní gardy José Pardines, zastřelený při zatýkání dvou členů ETA.
- Atentáty ETA si vyžádaly 829 obětí, včetně 343 civilistů, z toho 25 dětí. Poslední obětí se stal v březnu 2010 francouzský policista, který zahynul nedaleko Paříže během přestřelky při zatýkání jednoho z členů organizace. Nejkrvavějším byl rok 1980, kdy po akcích ETA zahynulo 92 osob. Nejvíce lidí při jednom atentátu, 21 civilistů, zahynulo v červnu 1987 v supermarketu Hipercor v Barceloně.
- Cílem útoků byli nejčastěji politici, soudci či příslušníci armády a Civilní gardy (četnictvo). Nejvýše postaveným politikem mezi oběťmi ETA se stal v prosinci 1973 v Madridu premiér Luis Carrero Blanco. Včas se podařilo odhalit chystané atentáty na krále Juana Carlose (v roce 1977 a 1995 na Mallorce a v roce 1997 v Bilbau).
- Finance získávala ETA nejprve z přepadávání bank, posléze přešla na únosy a takzvanou revoluční daň, kterou vydírala podnikatele v Baskicku.
- Za vlády Josého Maríi Aznara (1996-2004), jenž se v roce 1995 sám stal terčem atentátu, bylo odsouzeno vedení Lidové jednoty (Herri Batasuna), strany považované za politické křídlo ETA. V březnu 2003 byla Lidová jednota zakázána.
- Nejradikálněji postupovaly v boji s ETA Protiteroristické osvobozovací skupiny, jež v 80. letech, údajně s tichým souhlasem vlády Felipeho Gonzáleze, tajně zasahovaly proti členům organizace. Jen ve francouzské části Baskicka zavraždili 27 lidí podezřelých z členství v ETA.
- Už v minulosti vyhlásila ETA desítku příměří, žádné ale nevedlo k definitivnímu zřeknutí se ozbrojeného boje. Trvalé a všeobecné příměří vyhlásila ETA až v roce 2011. Kompletní zrušení svých struktur ohlásila na jaře 2018.