Separatistická organizace Baskicko a jeho svoboda (ETA) přiznala, že páchala zlo, a požádala oběti o odpuštění. Komuniké organizace zveřejnil baskický deník Gara. ETA, která usilovala o vytvoření nezávislého Baskicka z částí nynějšího Španělska a Francie, během svého boje zabila přes 820 lidí. Organizace ve čtvrtek prostřednictvím baskických médií informovala, že počátkem května oznámí své konečné rozpuštění. Španělská vláda uvedla, že organizaci ETA porazil právní řád zbraněmi demokracie.
„Způsobili jsme mnoho bolesti a nenapravitelné škody. Rádi bychom prokázali úctu mrtvým, zraněným a obětem činů ETA… upřímně toho litujeme,“ uvedla organizace. ETA v komuniké dále tvrdí, že není jediným původcem utrpení v Baskicku, a žádá „všechny, aby přiznali svou odpovědnost i napáchané škody“ a společně usilovali o usmíření, aniž by se při tom ale přímo obracela na španělský stát.
Třebaže ETA vyjadřuje lítost nad všemi oběťmi, o prominutí prosí zejména oběti z řad civilistů. Násilné činy této separatistické organizace si často braly na mušku policii a obecně představitele státní moci.
„Znovu se potvrzuje síla právního státu, který organizaci ETA porazil zbraněmi demokracie,“ reagovala na omluvu separatistické skupiny španělská vláda. „Při porážce organizace ETA hrály rozhodující roli oběti, jejich památka a důstojnost. Separatistická skupina se za způsobené škody měla upřímně a bezvýhradně omluvit už dávno,“ uvedl úřad konzervativního premiéra Mariana Rajoye.
Mluvčí vlády Íňigo Méndez de Vigo po jednání kabinetu prohlásil, že s rozpuštěním ETA nejsou spojeny žádné ústupky v otázkách vězňů. Někteří baskičtí aktivisté požadují, aby byli odsouzenci z řad organizace, kteří jsou rozmístěni ve věznicích po celém Španělsku, umístěni do Baskicka blíže svým příbuzným. „Nikdy jsme neučinili a nikdy neučiníme žádný druh ústupku teroristické skupině,“ řekl vládní mluvčí.
K rozpuštění dojde v květnu
Organizace je v posledních pěti letech neaktivní. V roce 2011 vyhlásila trvalé a všeobecné příměří a loni v dubnu oznámila, že se vzdá zbraní. Své rozpuštění skupina oficiálně oznámí během prvního květnového týdne, uvedla ve čtvrtek televize ETB. Podrobnosti v pondělí na tiskové konferenci oznámí jihoafrický advokát a mediátor mezinárodních konfliktů Brian Currin.
Krátce po omluvě ze strany ETA přišli s kajícnou reakcí i představitelé katolické církve z Baskicka, kteří byli v minulosti kritizováni za to, že vyznávali separatistické ideály a neodsuzovali činnost teroristů. Biskupové Baskicka a přilehlých regionů podle listu La Vanguardia zveřejnili omluvný dopis; přiznali, že část duchovních v době aktivit ETA činnost teroristů „přehlížela, zlehčovala“ či na ní „má svůj podíl“.
Zatímco někteří lidé, kterým teroristické atentáty vzaly příbuzné, dali po vyjádření lítosti ze strany ETA najevo částečnou úlevu, další považují omluvu, která nebyla adresována necivilním obětem, za nedostatečnou.
„Považuji za ostudné a nemorální, že rozlišují mezi lidmi, kteří si zasloužili kulku do týla či bombu v autě, a náhodnými oběťmi, které si to nezasloužily,“ řekla podle agentury AFP vůdkyně jedné ze skupin zastupující oběti ETA María del Mar Blancová.
- K založení ETA v roce 1959 vedla frustrace Basků, jejichž jazyk a kulturu tehdejší režim Franciska Franka potlačoval. Politicky motivované vraždy, únosy a bombové útoky eskalovaly na konci 60. let.
- V polovině 80. let už násilí separatistů vyvolávalo odpor veřejnosti a mezinárodní pobouření. V roce 1987 například při výbuchu bomby nastražené v autě zemřela v Barceloně těhotná žena a dvě děti.
- Separatistické hnutí oslabila nejenom násilná taktika ETA, o podporu části Basků přišlo hnutí i v roce 1981, kdy byla Baskicku přiznána v rámci Španělska větší fiskální autonomie. Evropská unie tuto organizaci považuje za teroristickou.
