Separatistická organizace Baskicko a jeho svoboda (ETA) předala francouzské policii přes „mírové prostředníky“ z řad francouzských civilistů seznam osmi úkrytů zbraní a výbušnin na jihozápadě Francie. Mělo by jít o splnění slibu odevzdání veškerých zbraní a tedy „totálního odzbrojení“ ohlášeného v pátek. Španělská konzervativní vláda vzápětí prohlásila, že od skupiny požaduje omluvu a definitivní rozpuštění.
Baskická ETA odhalila úkryty svých zbraní. Španělská vláda trvá na jejím rozpuštění
Francouzi prověří, jestli ETA odevzdala všechny zbraně (zdroj: ČT24)
Ministr vnitra Matthias Fekl označil postup ETA za „velký krok“ a sdělil, že probíhá policejní operace s cílem lokalizovat arzenál separatistů. Za „historickou událost“, po níž bude následovat „debata mezi aktivisty o budoucnosti“ označil odevzdání zbraní bývalý politický vůdce ETA Arnaldo Otegi. Ten nyní stojí v čele nového politického křídla ETA, formace Sortu.
ETA už dříve označila sobotu za „Den odzbrojení“. Baskičtí separatisté ale varovali, že „proces může být napaden nepřáteli míru“. „ETA… informuje mezinárodní společenství, že je po předání všech svých zbraní (střelných zbraní a výbušnin) zástupcům baskické občanské společnosti nyní odzbrojenou organizací,“ uvedla organizace v dřívějším prohlášení.
Není to očekávaných dvanáct, ale jen osm podzemních úkrytů. ETA měla dodat i přesný seznam zbraní, který také nedodala.
„Tato etapa neutralizace arzenálu zbraní a výbušnin je velký krok“, dnešek je „nesporně významný den“, citovala AFP z prohlášení ministra vnitra Fekla. Rozhodnutí odevzdat zbraně „přijala jednostranně organizace ETA“, zdůraznil ministr. „Ať ETA od vlády nic neočekává. Nebude mít žádnou výhodu, žádný politický prospěch,“ reagoval už dříve mluvčí španělské vlády Iňigo Méndez de Vigo.
Policisté a pyrotechnici zkoumají látky z úkrytů ETA
Francouzská policie podle něj zahájila operaci s cílem přesně lokalizovat osm úkrytů zbraní, uvedených na seznamu předaném prostředníky francouzským úřadům. Původní zprávy agentury AFP hovořily s odvoláním na nejmenované informované zdroje o dvanácti úkrytech na předaném seznamu.
Pořádkové a bezpečnostní síly budou tato místa postupně zajišťovat a zabezpečovat zbraně a výbušniny v nich nalezené. Tyto úkryty, které představují zbytek arzenálu ETA, se nacházejí v departementech u hranic se Španělskem, upřesnila AFP. Právě na jihovýchodě Francie měla ETA zázemí.
V Bayonne na jihozápadě Francie bývalý předseda francouzské Ligy pro lidská práva Michel Tubiana, který byl jedním z prostředníků, upřesnil, že „v osmi zbrojních úkrytech ETA je uloženo 120 střelných zbraní, tři tuny výbušnin a několik tisíc kusů munice“.
Úřady budou nyní zjišťovat, zda zbraně nebyly použity jako vražedné nástroje ve stovkách nevyřešených případů.
GALERIE
ETA
Španělská oblast Baskicko získala autonomii v roce 1979. Mnozí ale požadovali důkladnější zpřetrhání vazeb. ETA (Euskadi Ta Askatasuna neboli Baskicko a jeho svoboda) vznikla 31. července 1959, kdy se pod vedením Julena Madariagy odštěpila od Baskické národní strany (PNV).
Téměř půlstoletí trvající ozbrojený boj vedla za nezávislý stát Basků, jenž měly tvořit španělské provincie Navarra, Álava, Guipúzcoa a Vizcaya a francouzské provincie Labourd, Basse-Navarre a Soule.
ETA měla peníze i díky únosům
První útoky provedla v červenci 1961 a v roce 1968. Za diktatury generála Francisca Franka vyhlásila ozbrojený boj španělské vládě. Finance získávala z přepadávání bank, posléze přešla na únosy a takzvanou revoluční daň, kterou vydírá podnikatele v Baskicku.
Výbuch v Durangu v roce 2007
Přes 800 obětí
Při atentátech baskických separatistů, jejichž cílem byli nejčastěji politici, soudci či příslušníci armády a četnictva, zahynulo přes osm set lidí, další tisíce byly zraněny. 320 vražd zůstává neobjasněných. Nejen Madrid a Paříž, ale také Evropská unie a Spojené státy nadále označují organizaci ETA za teroristickou. Ve vězení je pořád přes 250 členů organizace, přes sedmdesát ve Francii.
Pokusů o příměří byla celá řada. První vyhlásila v září 1998, ale v listopadu 1999 ho ukončila. Podruhé vyhlásila časově neomezené příměří v březnu 2006, týž rok v prosinci ho ale bombovým útokem porušila. K poslednímu útoku došlo v roce 2009. Až poslední klid zbraní z roku 2011 byl skutečně dodržen.
Stoupenci zakázané organizace ETA v roce 2005
O dva roky později pak vzdalo boj za nezávislost i politické křídlo organizace ETA ‒ hnutí Batasuna, jež existovalo jedenáct let. Zástupci tehdy svoje rozhodnutí zdůvodnili tím, že „Baskicko se stává svědkem nové politické fáze“, čímž mají na mysli příznivější ovzduší pro pokračování politické činnosti.
Otegi strávil nějakou dobu ve vězení za spolupráci s terorismem. Teď předsedá politické straně, která má čtyři poslance v navarrském parlamentu. Jednoho poslance mají ve sněmovně v Madridu.
V současnosti reprezentuje baskické hnutí několik uskupení, v nichž jsou i bývalí členové hnutí Batasuna. Jedním z těchto uskupení je i Sortu. „Sympatizanti ETA hrají rozhodující roli v baskickém parlamentu,“ dodal Monge.
Nezařaditelní Baskové
Severošpanělské Baskicko má vlastní parlament, policii, zdravotnictví a školství. Regionální vláda vybírá daně a ve většině případů rozhoduje o jejich využití. K baskické národnosti se hlásí přes dva miliony lidí, žijí převážně na území Francie a Španělska.
Baskové mají jedinečné zvyky a jazyk (euskera), který se nepodobá žádnému jinému jazyku na světě. Podle studie zveřejněné v roce 2015 v odborném časopise PNAS vznikli Baskové z prvních zemědělců a místních lovců – následně žili tisíce let v izolaci. Experti došli k tomuto závěru díky DNA obsažené v pozůstatcích.
Území v Evropě usilující o autonomii nebo nezávislost
Migrační vlny Basky neovlivnily
Oblast, v níž Baskové žili, bylo velice obtížné dobýt, tudíž byla de facto nedotčena migračními proudy, které vytvořily genetické vzory jinde v Evropě. K jedné z těchto vln došlo v době bronzové, kdy se na západ hromadně stěhovali pastevci ze stepí na východním okraji kontinentu. Další migrační vlna přišla v roce 711, kdy do Evropy vkročila muslimská armáda ze severní Afriky a udržela se tam dalších 700 let.