Čaputová se kvůli volbám postavila proti vojenské pomoci Kyjevu. Ukrajina mluví o ruských agentech

Nahrávám video

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová se kvůli jednáním o vytvoření nové slovenské vlády postavila proti záměru ministerstva obrany poskytnout další balík vojenské pomoci Ukrajině čelící ruské invazi. Mluvčí Čaputové to zdůvodnil výsledkem sobotních parlamentních voleb na Slovensku, po kterých na základě pověření od hlavy státu jednají o vytvoření vlády strany, jež tuto formu pomoci Kyjevu odmítají. Napsal to Denník N. Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov v reakci řekl, že na Slovensku mají silný vliv ruští agenti. Z dalšího vyjádření slovenské prezidentské kanceláře vyplynulo, že Čaputová poskytování vojenské pomoci Ukrajině obecně podporuje a že další pomoc Kyjevu nezablokovala.

Zvažovaný balík dodávek na Ukrajinu by podle Denníku N zahrnoval například munici. Po zahájení ruské agrese loni v únoru Slovensko postupně předalo Ukrajině různý vojenský materiál a techniku, včetně systému protivzdušné obrany S-300 a stíhaček MiG-29.

Čaputová, která v květnu jmenovala nynější úřednickou vládu premiéra Ľudovíta Ódora, v minulosti opakovaně dala najevo, že Ukrajině je třeba pomáhat, a kritizovala Rusko za jeho vojenský vpád do sousední země.

„Všechny politické strany, které dnes na základě pověření jednají o nové vládě, takovou pomoc jednoznačně odmítají. Rozhodnout v takové situaci o poskytnutí vojenského materiálu by nebyl dobrý precedens při změně politické moci po jakýchkoliv volbách,“ uvedl mluvčí slovenské prezidentky Martin Strižinec.

Kancelář vyjádření korigovala

Odpoledne pak slovenská prezidentská kancelář v prohlášení odmítla medializovaná tvrzení, že Čaputová zastavila další balík pomoci Ukrajině, a uvedla, že k těmto dodávkám hlava slovenského státu svůj souhlas nedává. Z prohlášení také vyplynulo, že Čaputová je zajedno s premiérem Ľudovítem Ódorem ohledně vojenské pomoci Ukrajině v době probíhajících povolebních jednání.

„Prezidentka se ztotožňuje s názorem premiéra, že při této otázce je třeba respektovat výsledky voleb a vyčkat na závěry jednání o sestavení nové vlády, která právě v těchto dnech probíhají,“ napsala prezidentská kancelář.

Také Ódor podle agentury TASR na okraj summitu Evropského politického společenství (EPC) ve španělské Granadě potvrdil, že jeho dosluhující vláda na Ukrajinu už nepošle další vojenský materiál. Počítá ale s tím, že slovenské firmy budou pokračovat v komerčních dodávkách zbraní napadené zemi. 

Proti dodávkám zbraní na Ukrajinu dlouhodobě vystupuje strana Smer – sociálna demokracia (Smer–SD) expremiéra Roberta Fica, který po volebním vítězství své strany dostal od Čaputové pověření zformovat kabinet. Stejný názor zastává i nacionalistická Slovenská národná strana, se kterou Smer–SD podle některých informací počítá v příští vládní koalici. Třetí možný koaliční partner Smeru–SD, strana Hlas – sociálna demokracia (Hlas–SD), zase tvrdil, že Bratislava už vyčerpala své možnosti vojenské pomoci určené Ukrajincům.

Toto vyjádření šéfa Hlasu–SD Petera Pellegriniho ale odmítl slovenský ministr obrany Martin Sklenár, který řekl, že slovenská armáda má velké množství vybavení a výzbroje, které by bylo možné Ukrajině poskytnout.

Bratislava podléhá vlivu Ruska, míní Ukrajina

Agentura Unian napsala, že Ukrajina měla poslední šanci na pomoc ze Slovenska, ale že Čaputová se postavila proti této pomoci. Agentura zároveň citovala tajemníka ukrajinské bezpečnostní rady Danilova, který kritizoval, že Slovensko podléhá ruskému vlivu.

„Je třeba si uvědomit, že vliv ruských agentů na Slovensku je naprosto šílený. Nejdřív byli v Praze, ale potom, vzhledem k tomu, že jim tam dali trochu zabrat, se přesunuli do Bratislavy,“ tvrdí Danilov. Podle jeho slov by Evropská unie měla bedlivě sledovat takový vývoj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 6 mminutami

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 7 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 10 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 13 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 14 hhodinami
Načítání...