Čaputová se kvůli volbám postavila proti vojenské pomoci Kyjevu. Ukrajina mluví o ruských agentech

Nahrávám video
Události: Slovenská prezidentka se postavila proti další vojenské pomoci Ukrajině
Zdroj: ČT24

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová se kvůli jednáním o vytvoření nové slovenské vlády postavila proti záměru ministerstva obrany poskytnout další balík vojenské pomoci Ukrajině čelící ruské invazi. Mluvčí Čaputové to zdůvodnil výsledkem sobotních parlamentních voleb na Slovensku, po kterých na základě pověření od hlavy státu jednají o vytvoření vlády strany, jež tuto formu pomoci Kyjevu odmítají. Napsal to Denník N. Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov v reakci řekl, že na Slovensku mají silný vliv ruští agenti. Z dalšího vyjádření slovenské prezidentské kanceláře vyplynulo, že Čaputová poskytování vojenské pomoci Ukrajině obecně podporuje a že další pomoc Kyjevu nezablokovala.

Zvažovaný balík dodávek na Ukrajinu by podle Denníku N zahrnoval například munici. Po zahájení ruské agrese loni v únoru Slovensko postupně předalo Ukrajině různý vojenský materiál a techniku, včetně systému protivzdušné obrany S-300 a stíhaček MiG-29.

Čaputová, která v květnu jmenovala nynější úřednickou vládu premiéra Ľudovíta Ódora, v minulosti opakovaně dala najevo, že Ukrajině je třeba pomáhat, a kritizovala Rusko za jeho vojenský vpád do sousední země.

„Všechny politické strany, které dnes na základě pověření jednají o nové vládě, takovou pomoc jednoznačně odmítají. Rozhodnout v takové situaci o poskytnutí vojenského materiálu by nebyl dobrý precedens při změně politické moci po jakýchkoliv volbách,“ uvedl mluvčí slovenské prezidentky Martin Strižinec.

Kancelář vyjádření korigovala

Odpoledne pak slovenská prezidentská kancelář v prohlášení odmítla medializovaná tvrzení, že Čaputová zastavila další balík pomoci Ukrajině, a uvedla, že k těmto dodávkám hlava slovenského státu svůj souhlas nedává. Z prohlášení také vyplynulo, že Čaputová je zajedno s premiérem Ľudovítem Ódorem ohledně vojenské pomoci Ukrajině v době probíhajících povolebních jednání.

„Prezidentka se ztotožňuje s názorem premiéra, že při této otázce je třeba respektovat výsledky voleb a vyčkat na závěry jednání o sestavení nové vlády, která právě v těchto dnech probíhají,“ napsala prezidentská kancelář.

Také Ódor podle agentury TASR na okraj summitu Evropského politického společenství (EPC) ve španělské Granadě potvrdil, že jeho dosluhující vláda na Ukrajinu už nepošle další vojenský materiál. Počítá ale s tím, že slovenské firmy budou pokračovat v komerčních dodávkách zbraní napadené zemi. 

Proti dodávkám zbraní na Ukrajinu dlouhodobě vystupuje strana Smer – sociálna demokracia (Smer–SD) expremiéra Roberta Fica, který po volebním vítězství své strany dostal od Čaputové pověření zformovat kabinet. Stejný názor zastává i nacionalistická Slovenská národná strana, se kterou Smer–SD podle některých informací počítá v příští vládní koalici. Třetí možný koaliční partner Smeru–SD, strana Hlas – sociálna demokracia (Hlas–SD), zase tvrdil, že Bratislava už vyčerpala své možnosti vojenské pomoci určené Ukrajincům.

Toto vyjádření šéfa Hlasu–SD Petera Pellegriniho ale odmítl slovenský ministr obrany Martin Sklenár, který řekl, že slovenská armáda má velké množství vybavení a výzbroje, které by bylo možné Ukrajině poskytnout.

Bratislava podléhá vlivu Ruska, míní Ukrajina

Agentura Unian napsala, že Ukrajina měla poslední šanci na pomoc ze Slovenska, ale že Čaputová se postavila proti této pomoci. Agentura zároveň citovala tajemníka ukrajinské bezpečnostní rady Danilova, který kritizoval, že Slovensko podléhá ruskému vlivu.

„Je třeba si uvědomit, že vliv ruských agentů na Slovensku je naprosto šílený. Nejdřív byli v Praze, ale potom, vzhledem k tomu, že jim tam dali trochu zabrat, se přesunuli do Bratislavy,“ tvrdí Danilov. Podle jeho slov by Evropská unie měla bedlivě sledovat takový vývoj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rutte jednal s Trumpem o vztazích v NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte po jednání v Bílém domě prohlásil, že některé některé členské státy NATO byly podrobeny zkoušce a neuspěly. Reagoval tak na kritiku prezidenta USA Donalda Trumpa, který některým evropským zemím vytknul nezapojení do války USA a Izraele proti Íránu. Americká administrativa podle listu The Wall Street Journal (WSJ) zvažuje potrestání některých zemí NATO za nedostatečnou podporu války s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 31 mminutami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu zprostředkovával, týká i Libanonu, to ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Írán tvrdí, že se i po vyhlášení příměří staly terčem útoků. Teherán v reakci na izraelské útoky v Libanonu nevyloučil možné údery na Izrael. Ministr obrany USA Pete Hegseth na brífinku chválil americké úspěchy ve válce s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ruští hackeři, proti nimž zasáhla vojenská rozvědka, ovládli podle NÚKIB routery

Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerů spojovaným s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v tuzemsku i zahraničí. Operaci vedl americký úřad FBI a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně zabezpečit.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Maďarsko a Rusko podepsaly tajný dvanáctibodový plán sbližování

Podle médií se Maďarsko a Rusko dohodly na dvanáctibodovém plánu na rozšíření spolupráce v oblasti ekonomiky, energetiky, obchodu a kultury. Dokumenty, které získali novináři, naznačují, že Budapešť a Moskva usilují o prohloubení bilaterálních vztahů před maďarskými parlamentními volbami. Zprávu o tom přinesl server Politico.
před 10 hhodinami
Načítání...