Sociálnědemokratický Hlas-SD založila skupina politiků v čele s Peterem Pellegrinim po rozchodu se Smerem-SD Roberta Fica. Hlas a Smer stále bojují o podobnou voličskou základnu, Pellegriniho strana ale podle komentátorů a politologů zaostává kvůli své neochotě pouštět se do tvrdších střetů s oponenty a jasněji se vyhranit, hlavně vůči Smeru a Ficovi. Části slovenských voličů také vadí Pellegriniho vazby na západní politiky.
Pellegrini balancuje mezi dvěma světy a jeho Hlas utichá
Hlas se identifikuje s levicovou, sociálně demokratickou politikou. Zavazuje se k povolební spolupráci se stranami, které „mají za cíl podporovat stabilní sociální stát“. Naopak vylučuje spolupráci s uskupeními, jejichž politika je postavená na „nenávisti, extremismu a neonacismu“.
V otázkách zahraniční politiky Hlas považuje členství Slovenska v Evropské unii a Severoatlantické alianci za „záruku pro rozvoj slovenského národa“ a deklaruje, že nebude spolupracovat se stranami, které budou odmítat členství v těchto společenstvích, nebo ho ohrozí. To vylučuje například partnerství s krajně pravicovým hnutím Republika.
Ve vztahu k Ruskem vyprovokované válce na Ukrajině Hlas „respektuje suverenitu a územní celistvost států“ a odmítá jakoukoli násilnou změnu hranic. Strana ovšem zároveň vyzývá k mírovému řešení konfliktu, které „přinese dotčeným regionům dlouhodobou stabilitu a mír“.
Mezi dvěma světy
Někteří slovenští komentátoři přitom hovoří o tom, že nelze jednoznačně určit, jak se Pellegrini a jeho Hlas k ruské plnohodnotné invazi na Ukrajinu skutečně staví. A tato nerozhodnost se podle šéfredaktorky deníku SME Beaty Balogové projevuje i v dalších politických otázkách.
„Zůstal uvězněn mezi dvěma světy. Světem Roberta Fica, který se propadá stále hlouběji do hnědých barev politického spektra, a na druhé straně světem, v němž by mnozí rádi Pellegriniho viděli,“ míní Balogová.
V letech 2021 a 2022 byl Hlas mezi voliči nejvíce preferovanou stranou, zlom ovšem přišel letos na jaře, kdy jej v průzkumech předstihl Smer. Od té doby preference Pellegriniho strany dále mírně klesají. Začátkem července jej přeskočilo i neparlamentní hnutí Progresívne Slovensko (PS), jehož místopředsedkyní byla dříve prezidentka Zuzana Čaputová.
Jako jeden z důvodů propadu popularity Hlasu Balogová označuje výše zmíněnou nejednoznačnost jeho politického směřování. Objevují se ale i jiná vysvětlení.
„Hlas byl součástí strany Smer, která má nyní vyšší preference, je mnohem agresivnější a více populistická. Kdežto Peter Pellegrini, který byl celkem uznávaný premiér, není ochotný jít do toho nejpopulističtějšího boje,“ míní politolog a rektor Bratislavské mezinárodní školy liberálních studií Samuel Abrahám.
„Se Smerem bojují o stejnou skupinu voličů, kteří by je možná rádi viděli spolu, ale Pellegrini nechce jít s Ficem do koalice. Proto preference klesají,“ dodává.
„Legitimita Hlasu spočívá v tom, že se oddělil od Smeru a že nechce pokračovat v tom, co na Slovensku zanechala strana Smer, (…) od té mafianizace státu se distancuje. Zároveň kdyby spolu uzavřely koalici, tak to Hlas naprosto zničí. To si Pellegrini uvědomuje,“ upozorňuje Abrahám.
Podle něj chce Pellegrini spolupracovat se socialistickými stranami z Evropy a zatím se mu to daří více než Ficovi, který je stále více „populistický až fašizoidní“.
Denník N poukázal na to, že to jsou právě Pellegriniho vazby na západní politiky a představitele německých socialistů, jako je německý spolkový kancléř Olaf Scholz nebo spolupředseda Sociálnědemokratické strany Německa Lars Klingbeil, co straně v očích slovenských voličů ubírá body. Při setkání s Klingbeilem začátkem července Pellegrini kritizoval Roberta Fica.
Pellegriniho vláda
Pellegrini se ještě jako člen Smeru stal slovenským premiérem v březnu 2018, kdy skončila vláda Roberta Fica, který rezignoval v důsledku politické krize vyvolané vraždou investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky.
Proti Ficově kabinetu a za předčasné volby opakovaně demonstrovaly v různých městech desítky tisíc lidí, šlo o největší protestní shromáždění od sametové revoluce.
„Chci dopředu oznámit a všechny ujistit, že se nebudu nikdy snažit zjistit podrobnosti z vyšetřovacího spisu, protože mi to nepřísluší. Budu se ale chtít přesvědčit o tom, že vyšetřování běží naplno i s mezinárodní pomocí,“ slíbil tehdy Pellegrini veřejnosti bouřící se proti politickým snahám ovlivňovat vyšetřování.
Jeho kabinet stál na stejném koaličním půdorysu jako předchozí vláda: Smer, Slovenská národná strana a Most-Híd, který reprezentuje maďarskou menšinu.
Pellegrini Slovensko dovedl až ke standardním parlamentním volbám v roce 2020, navzdory neustálým sporům se stranickým šéfem Ficem.
Směrem k Hlasu
Během parlamentních voleb v únoru 2020 to však byl právě Pellegrini, kdo vedl kandidátku Smeru. Podařilo se mu sice získat větší počet hlasů, než kolik mu předpovídaly průzkumy, na vítězství to ale nestačilo. Smer tak skončil v opozici. Vládu sestavilo hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) spolu se stranami Sme rodina, Sloboda a Solidarita a Za ľudí.
O čtyři měsíce později Pellegrini oznámil odchod z mateřské strany, v níž byl do té doby místopředsedou. „Já si dále neumím představit politickou budoucnost v tandemu s Robertem Ficem ve společném projektu. Třeba i za jiných podmínek s tím, že bychom měli spolurozhodovat, jak by měla vypadat budoucnost sociální demokracie na Slovensku,“ řekl tehdy Pellegrini s tím, že chtěl předejít „vnitrostranickým rvačkám, taktizování, nabídkám a nenabídkám“.
Dva týdny nato ohlásil založení Hlasu, kde se k němu přidalo dalších deset členů Smeru, včetně Richarda Raši, Erika Tomáše nebo Denisy Sakové, kteří mají dodnes v Hlasu silnou pozici a obsadili nejvyšší místa na kandidátce pro nadcházející parlamenní volby.
Nejviditelnější osobnosti Hlasu
Už v roce 2020 se mluvilo o spojení nově vzniklého Hlasu se stranou Dobrá voľba, jež založil a vedl bývalý ministr zdravotnictví za Smer Tomáš Drucker. K tomu však nakonec došlo až letos v červnu s vyhlídkou na předčasné volby.
Server SME připomíná, že během svého dvouletého působení v čele ministerstva vnitra získal Drucker relativně dobrou pověst, vše se změnilo v roce 2018, kdy po třech týdnech ve funkci ministra vnitra podal demisi.
Rozhodnutí zdůvodnil tím, že nechce dále polarizovat veřejnost, která po Kuciakově vraždě požadovala odvolání policejního prezidenta Tibora Gašpara, jehož spojovala s předchozí vládou Roberta Fica. Drucker tehdy k odvolání Gašpara důvod neviděl, na prvním místě žádal hlubší změny ve fungování celé policie.
V rozhovoru pro SME v roce 2020 však přiznal, že na něj Fico naléhal, aby Gašpara neodvolával. A navzdory tomu, že Drucker měl podporu premiéra Pellegriniho, nakonec kvůli neshodám se Smerem rezignoval.
„Do té doby jsem neměl špatné jméno. Tyto tři týdny mi ho zkazily,“ přiznal Drucker dva a půl roku poté, co opustil Pellegriniho kabinet. V současnosti je na deváté pozici kandidátky Hlasu.
Společně s Pellegrinim Smer opustila i Denisa Saková, kterou Fico v minulosti označoval za nadějnou mladou generaci Smeru. V Hlasu si Saková vybudovala silné postavení, jako místopředsedkyně strany je dvojkou na kandidátce.
Saková vedla ministerstvo vnitra v Pellegriniho vládě poté, co z pozice rezignoval Tomáš Drucker. Tibora Gašpara po jeho odchodu z čela policie zaměstnala jako svého poradce pro romské otázky.
Dalším „přeběhlíkem“ ze Smeru v řadách Hlasu je Erik Tomáš, dlouholetý blízký spolupracovník Roberta Fica.
Jako bývalý redaktor televize Markíza se Tomáš stal Ficovým dvorním mediálním poradcem. Byl u toho, když Fico v roce 2016 během slovenského předsednictví v Radě EU označil novináře za špinavé protislovenské prostitutky, protože upozorňovali na předražené zakázky na ministerstvu zahraničí.
Proti Ficovi nevystoupil ani po Kuciakově vraždě, kdy předseda Smeru za protivládními protesty viděl spiknutí prezidenta Andreje Kisky a filantropa maďarského původu George Sorose. „Na tomto hodnocení pana premiéra trváme,“ prohlásil tehdy Tomáš. Nakonec se rozhodl ze Smeru odejít spolu s Pellegrinim.
Smer by v koalici Hlas pohltil, míní Abrhám
K silnému zastoupení bývalých členů Smeru na kandidátce Hlasu se vyjádřil i Abrahám. „Je to paradox, že mnoho lidí na kandidátce Hlasu, by stejně jako řada jejich voličů, nemělo problém spolupracovat s Ficem. Každopádně oni jsou ti, kteří se v nějakém momentě oddělili. Viděli, že Fico se potápí a Pellegrini je rostoucí hvězda,“ říká Abrahám a zároveň upozorňuje, že nyní se poměr sil obrací.
„Oba dva (Saková a Tomáš) jsou garnitura, která byla dost důležitá v době vlády Roberta Fica, proto mnozí vnímají stranu Hlas jako Smer 2. Právě kvůli lidem jako je Saková a Tomáš, tím pádem si mnozí komentátoři myslí, že Hlas určitě půjde se Smerem, ale já si to nemyslím, protože pro Pellegriniho by to byl konec jeho strany. Smer by ji jednoduše pohltil do sebe,“ uzavřel.
