Nový slovenský premiér Robert Fico v pondělí ohlásil bojkot čtyř médií včetně nejsledovanější slovenské televize Markíza, která patří do skupiny PPF rodiny zesnulého českého podnikatele Petra Kellnera. Podle Fica tyto redakce otevřeně projevují nepřátelské politické postoje, a to hlavně zveřejňováním nepravdivých či neúplných informací nebo zamlčováním informací. Novinářů se naopak zastala prezidentka Zuzana Čaputová.
Fico má dlouhodobě komplikované vztahy s novináři, kromě Markízy se nyní zaměřil na listy Denník N a Sme a také na zpravodajský portál Aktuality.sk. Všechny tyto redakce v minulosti přinášely informace kromě jiného o různých kauzách z doby předchozího vládnutí Ficovy strany Smer–sociálna demokracia (Smer–SD), která vyhrála zářijové předčasné parlamentní volby. Některá média se už v minulosti ohradila vůči kritice od Smeru–SD či od Fica.
„TV Markíza, Denník N, deník SME a webový portál Aktuality od prvních hodin vzniku vlády SR neplní povinnost pravdivě, všestranně a včas informovat veřejnost o činnosti orgánů veřejné moci, zvláště vlády a jejího předsedy. Dokud citovaná média nezačnou plnit zákonnou povinnost, předseda vlády s nimi přerušuje jakoukoliv komunikaci,“ napsal Úřad vlády.
Prověřování médií
Zmíněné čtyři redakce už dříve Fico označil za nepřátelská média, nechal prověřit jejich povolení ke vstupu do budovy Úřadu vlády a naznačil, že stát může zrušit své objednávky na vysílání reklamy v Markíze. Minutý týden zmíněným redakcím strana Smer–SD neudělila akreditaci na svůj slavnostní sněm. Pondělní jednání kabinetu nicméně tato média mohla pokrývat z vládní budovy.
„Premiér opakuje, že jsme ,nepřátelská média‘ a toto je jeho revanš po nástupu k moci. Chce nás umlčet, zabránit nám vykonávat naše povolání,“ napsal šéfredaktor webu Aktuality.sk Peter Bárdy už po dřívějších výpadech Fica.
Vyhýbá se a neodpovídá
Fico se od říjnového jmenování premiérem prakticky vyhýbá novinářským dotazům, neumožnil je klást například ani během tiskových prohlášení po schůzkách s novými ministry své vlády. Pokračuje v praxi z kampaně před posledními volbami, že svá poselství oznamuje nejprve hlavně prostřednictvím nahrávek zveřejňovaných na sociální síti.
Slovními výpady vůči médiím Fico nešetřil už v letech 2006 až 2010, kdy byl poprvé slovenským premiérem a kdy jeho vláda prosadila tiskový zákon. Ten média kritizovala hlavně kvůli zavedení takzvaného práva na odpověď, tedy nutnosti zveřejňovat reakce dotčených osob, firem a institucí i na pravdivé články.
Letos v létě Ficova strana ještě jako opoziční formace ohlásila bojkot Markízy a její zástupce nebyl ani v diskusi lídrů politických stran krátce před posledními parlamentními volbami. Markízu strana obvinila z manipulování veřejného mínění a tendenčnosti. Televize už v létě naopak tvrdila, že její hlavní diskusní pořad moderátor vede přísně nestranně. Právě v tomto pořadu za účasti Fica televize letos na jaře odvysílala nahrávky s jeho vyjádřeními, ve kterých označoval Čaputovou za americkou agentku.
Předtím ovšem Fico tvrdil, že hlavu státu, se kterou je v dlouhodobém politickém sporu a která na něj dokonce podala žalobu na ochranu osobnosti, zmíněným přívlastkem nenazval. Po volbách zase Markíza odvysílala reportáž s Ficovými předvolebními sliby, že už na prvním jednání nového kabinetu bude předložen návrh zákona o státní bonifikaci rostoucích úrokových sazeb z hypotečních úvěrů, což se ale nestalo.
Význam médií je pro demokracii nenahraditelný, řekla Čaputová
Prezidentka Čaputová se novinářů zastala. „Součástí práce médií je i kritika politiků. Nám politikům to může být přirozeně nepříjemné. Ale význam médií přesahuje tento náš diskomfort a je pro demokracii nenahraditelný,“ uvedla Čaputová minulý týden.
V říjnu nejmenší vládní formace na Slovensku, nacionalistická Slovenská národna strana, neumožnila novinářům Sme, Denníku N a portálu Aktuality.sk účast na své tiskové konferenci. Třetí vládní strana Hlas–sociálna demokracia podle pondělního vyjádření člena svého vedení a vicepremiéra Petera Kmece bude s novináři komunikovat dál.
