Smer – Sociálna demokracia (Smer–SD) je jeden z nejvýznamnějších politických subjektů Slovenska posledních let. V jeho čele stojí zakladatel a expremiér Robert Fico, který je nyní jedním ze 27 poslanců strany ve 150členné Národní radě. Smer má za sebou několik vládních působení, ve kterých například Slovensko přijalo euro. Kvůli korupčním kauzám a politickým skandálům však byl Fico donucen odstoupit z postu premiéra. Po posledních volbách skončila strana v opozici. Nové voliče se snaží získat příklonem k nacionalismu a hlásáním některých tezí kremelské propagandy o rusko-ukrajinské válce.
Strana, kterou v roce 1999 založil poslanec původně zvolený za Stranu demokratické ľavice Robert Fico, patří k těm nejúspěšnějším v polistopadovém Slovensku. Čtyřikrát vyhrála volby a mezi lety 2006 a 2020 se s výjimkou dvou let významně podílela na vládě.
Předsedou strany nadále zůstává Robert Fico, kterého volební úspěchy několikrát vynesly do křesla předsedy vlády. Jako jediný premiér Slovenska se také postavil do čela jednobarevného kabinetu, a to po volbách v roce 2012, kdy Smer–SD získal zhruba 44 procent hlasů voličů, a tím pádem i bezpečnou většinu v Národní radě.
Přelom však přišel v roce 2018, kdy Slovensko prošlo vládní a společenskou krizí, kterou spustila vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Během působení Smeru-SD v exekutivě se objevila řada kauz. Věnoval se jim právě i novinář, který zemřel rukou nájemného vraha. Poslední Kuciakův nedokončený článek se zabýval napojením tehdejších vládních špiček na italskou mafii.
Fico po odchodu z čela vlády ztratil popularitu. Potom stranu restartoval
Událost otřásla slovenskou veřejností. Několik týdnů protivládních protestů, vůbec největších v zemi od sametové revoluce, a tlak koaličních partnerů donutil Roberta Fica rezignovat na post premiéra. V čele vlády jej nahradil místopředseda Smeru–SD Peter Pellegrini. Fico výrazně ztratil na popularitě, kterou naopak získal právě jeho stranický kolega.
„Jako politický představitel měl Fico jistý útlum, a to v letech 2018 až 2020, kdy jeho popularita po Kuciakově vraždě výrazně poklesla, což se projevilo například tím, že ho jeho vlastní strana v kampani před volbami 2020 téměř ‚stáhla z oběhu‘,“ přiblížil politolog Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Peter Spáč.
V posledních parlamentních volbách tak v čele kandidátní listiny nestál Fico, ale naopak populárnější Pellegrini. Šlo o první volby od roku 2002, ve kterých strana nezvítězila. Volební lídr Pellegrini i kvůli sporům s Ficem následně ze strany odešel a založil spolu s dalšími přeběhlíky vlastní politický subjekt Hlas.
„Po odchodu Petra Pellegriniho ze Smeru se však Ficovi podařilo provést jistý restart a díky své stále radikálnější rétorice vrátil svou stranu na vrchol žebříčku popularity. V současné době je pro Smer rozhodně nepostradatelný a nemá za něj adekvátní personální náhradu,“ uvedl Spáč.
Podle programu chce strana obrat v zahraniční politice
Smer–SD stojí podle volebního programu za myšlenkou evropské integrace, která „je jedinečný projekt hodný ochrany“ a členství v Evropské unii považuje za „nenahraditelné“. Zároveň však neodmítá kritiku organizace. „EU není v současnosti správně řízená a mnohá rozhodnutí vyvolávají na Slovensku veřejný nesouhlas,“ stojí v dokumentu.
Smer proto bude chtít po zářijových volbách vrátit do zahraniční politiky Slovenska důraz na suverenitu a obhajobu národně-státních zájmů. Požadovat chce například návrat k „mírové podstatě EU“.
Spáč upozornil, že politické ambice Smeru mají „orbánovský nádech“. S tím souhlasí i prezident bratislavského Institutu pro veřejné otázky Grigorij Mesežnikov. Domnívá se, že Robert Fico v zahraniční a obranné politice „bude opakovat (maďarského premiéra Viktora) Orbána“. „Obránovi to vychází, proč by to nevyšlo jemu?“ otázal se.
V souvislosti s tím Smer–SD podle programu požaduje ukončení vojenské pomoci Ruskem napadené Ukrajině a pokračování pouze humanitární pomoci. Dodávky zbraní podle strany vedou „pouze k prodloužení válečného konfliktu a utrpení civilistů, aniž by se změnil postoj Ruské federace“. Invazi strana považuje za porušení mezinárodního práva, stejně tak jako „invazi USA do Iráku nebo vytvoření Kosova“.
Směrem k Rusku pak Smer–SD volá v případě ukončení války po „normalizaci vztahů mezi Slovenskou republikou, celou EU a Ruskou federací“. Strana expremiéra Roberta Fica „odmítá politiku vytváření nepřátel a má a bude mít zájem na dobrých přátelských a vzájemně ekonomicky výhodných vztazích se všemi zeměmi světa“.
V rámci vnitrostátní politiky mluví program Smeru–SD zejména o sociálních tématech. Strana deklaruje, že se zapojí do boje proti chudobě, zdražování a poklesu životní úrovně obyvatel. Docílit toho chce efektivním čerpáním evropských dotací, bojem proti daňovým únikům nebo odmítnutím výdajů na obranu nad dvě procenta HDP.
Politologové: Strana během posledních let prošla radikalizací
Podle Spáče však není Smer přes název sociálně-demokratickou stranou. „Současný Smer nemá se sociální demokracií nic společného a toto označení je čistě iluzorní,“ uvedl. Strana se podle něj od migrační krize v roce 2015 začala přiklánět k radikálním názorovým směrům, což dále podnítily i události okolo vražd Kuciaka a Kušnírové, pandemie covidu-19 a ruské invaze na Ukrajinu.
Nyní se tak podle politologa nedá mluvit o náznacích, ale o „plnohodnotné radikalizaci Smeru“. „V současné době se rétorika Smeru v klíčových otázkách vůbec neliší od krajně pravicových stran, jako je na Slovensku Republika nebo SNS,“ domnívá se Spáč.
„Používá ruské narativy, útočí na západní spojence, zpochybňuje policii, právní stát, tvrdí, že je všechno represe,“ řekl Mesežnikov. Blízkost k nacionalisticky orientovaným stranám podle něj Smeru nahrává. Předpokládá, že část voličů raději odevzdá svůj hlas jednomu z favoritů voleb než stranám, u kterých nemají jistotu, že překonají hranici pro vstup do parlamentu.
Příklon Fica k národovecké politice však podle politologa není kalkulem. „Vždy byl nacionalista. Ale když byl předsedou vlády, tak se z pragmatických důvodů v nacionalismu a xenofobii omezoval. Přece jen jezdil do Bruselu a strana byla, a stále ještě je, členem Strany evropských socialistů. Tehdy se omezoval, teď je vůbec nejautentičtější, jaký může být,“ poznamenal Mesežnikov.
Na začátku září například Fico vystoupil na mítinku, kde zopakoval kremelské lživé tvrzení o tom, že rusko-ukrajinský konflikt začal „v roce 2014, kdy ukrajinští nacisti a fašisti začali vraždit ruské občany na Donbase a v Luhansku“. Ve skutečnosti tehdy ruští ozbrojenci přijeli na Ukrajinu a rozpoutali tam ozbrojené povstání, které přerostlo ve válku, do níž se místy zapojila i pravidelná ruská armáda. Fico také tvrdil, že „svoboda přišla z Východu“, zatímco „válka vždy začíná ze Západu“.
Mesežnikov také upozornil, že kvůli kontroverzím bude pro Smer–SD zřejmě obtížnější najít po volbách případné koaliční partnery, se kterými by strana mohla sestavit vládu. Navíc je podle něj Smer–SD také mocensky expanzivní stranou. „Každý, kdo vstoupil do koalice se Smerem, potom vypadl z parlamentu, nebo zanikl,“ poukázal.
Podle Spáče by koaliční partneři mohli ovlivnit další směřování strany. Průzkumy veřejného mínění ukazují řadu alternativ – umírněné strany by mohly mírnit ambice Smeru–SD. V případě sestavení vlády s krajně pravicovými subjekty by se ale na Slovensku podle něj mohla otevřít „cesta k oslabení demokracie po vzoru Maďarska“.
„V tomto případě přitom nejde pouze o teoretickou hrozbu. Současná rétorika Smeru a jeho postoje k Rusku, médiím a mocenským složkám státu rozhodně nejsou jen marketingovou hrou na voliče, kterou by strana po volbách opustila a umírnila se. Co se týče charakteru demokracie na Slovensku po volbách v roce 2023, Ficův Smer neblafuje, ale hraje vabank,“ uvedl Spáč.
Oba politologové také upozornili, že v případě podílu Smeru–SD na moci by pravděpodobně došlo k ovlivňování vyšetřování kauz spojených se stranou. „Robert Fico dlouhodobě otevřeně označuje tyto kroky policie a justice za politicky motivované a již předem avizoval, že pokud se dostane k vládní moci, dojde v tomto ohledu k výrazným změnám,“ uvedl Spáč.
„Především by se snažil zastavit všechny kauzy, trestní stíhání,“ myslí si Mesežnikov. Poukázal na vládní působení Smeru–SD, které podle něj přineslo klientelistický systém zasahující do médií, policie i justice. Návrat k němu podle Mesežnikova po rozsáhlém vyšetřování i řadě pravomocných rozsudků však pro Fica zřejmě nebude snadný. Slovensko má dobře fungující instituce, jejich práci však může ohrozit personální výměna na důležitých postech, upozornil.
„Právě tento motiv pomsty, který Smer–SD prezentuje, jen dokazuje význam nadcházejících voleb pro další vývoj na Slovensku,“ dodal Spáč.
