Předčasné parlamentní volby na Slovensku určí další směřování země, a jsou tak zřejmě nejdůležitějšími od roku 1998, kdy se podařilo odstavit od moci Vladimíra Mečiara. Poukazují na to vyjádření některých politologů, komentátorů i politiků. Navzdory tomu kampaň před hlasováním, které čeká Slovensko příští týden o víkendu, dlouho neměla stěžejní téma. Co ji naopak charakterizuje od počátku, je obzvlášť výrazná vyhrocenost a agresivita, před kterou varují i slovenští psychiatři, a také působení ruské propagandy a dezinformace.
Slovensko čekají nejdůležitější volby za čtvrtstoletí. Vyhrocenou kampaň kritizují i psychiatři
„Otázka je, pokud to bude gradovat, do jaké míry a co by se ještě mohlo stát, abychom mohli mluvit o ještě vyhrocenější atmosféře,“ řekl ve vysílání ČT24 necelé dva týdny před volbami politolog Marián Sekerák z Vysoké školy AMBIS.
„Domnívám se, že už teď, pokud se díváme na politické kampaně některých politických subjektů, tak tam zaznívají velmi ostrá slova, výrazy, které v takové míře dosud nebyly součástí slovníku politiků na Slovensku. A opravdu žádným signifikantním způsobem to nepřispívá k uklidňování společenské atmosféry, spíš naopak,“ dodal Sekerák.
Například předseda Smeru-SD Robert Fico na jednom z mítinků burcoval proti současné vládě slovy, že „my je vyženeme, nezůstane po nich ani mastný flek“. Kromě vlády Fico dlouhodobě útočí i na prezidentku Zuzanu Čaputovou, která kvůli opakovaným vulgárním urážkám i označování za „americkou agentku“ podala na Fica žalobu. Krajně pravicová Republika má zase na billboardech, že chce „uklidit bordel“, zatímco její předseda Milan Uhrík označuje za „prkotiny“ fašistickou minulost některých členů strany či skutečnost, že sám nebyl schopný jednoznačně odsoudit holocaust.
Zatím asi nejviditelnějším incidentem kampaně pak byla potyčka mezi šéfem hnutí OĽaNO Igorem Matovičem a exministrem vnitra Robertem Kaliňákem ze Smeru-SD, během níž došlo na vulgární nadávky i fyzické násilí.
Varování psychiatrů
Letošní kampaň je tak extrémní, že se k ní vyjádřili i slovenští psychiatři, upozornil Denník N s tím, že se tak stalo poprvé od roku 1998. Tehdy lékaři vyzývali Mečiara, aby se stáhl z politiky, nyní varují před rozdělováním společnosti, agresí a šířením dezinformací a lží.
„Dění ve společnosti – jako jsou aktivity a projevy některých politiků, zpochybňující demokratický režim, a to, jak jsou tyto aktivity obyvatelstvem přijímány, například deklarování potřeby ‚silné ruky‘, nastolení jakéhosi pořádku, dělení společnosti na ‚nás‘ a ‚ty druhé‘, negativní postoj k menšinám, zpochybňování legitimity hlavy státu a státních institucí – svědčí o tom, že se opět nacházíme na křižovatce dějin, kdy je ohrožena svoboda, samotné srdce demokracie,“ píší také lékaři.
Politolog Sekerák o slovenské předvolební kampani (zdroj: ČT24)
Rozhodne o vládě Hlas-SD?
Favoritem voleb je podle posledního průzkumu stále Smer-SD, který by dal dohromady většinu s Hlasem-SD, tedy stranou expremiéra za Smer-SD Petera Pellegriniho, a Slovenskou národnou stranou (SNS). Jeho náskok nadále stahuje liberální a prozápadně orientované Progresívne Slovensko (PS), které by se ale ve své případné vládě zřejmě neobešlo bez Hlasu-SD, a ještě by muselo doufat, že se do sněmovny dostane dost menších liberálních stran, které se nyní pohybují kolem pětiprocentní hranice nutné pro vstup a které bude pro utvoření většiny potřebovat.
Právě Hlas-SD by mohl svým příklonem buď ke Smeru-SD, nebo k PS nakonec rozhodovat o tom, jaká vláda vznikne, upozornil zpravodaj ČT na Slovensku Jan Šilhan. „Strana Hlas-SD Petera Pellegriniho v posledních dnech výrazně zvýšila útočnou rétoriku právě vůči PS a mluví o tom, že program PS je jí mnohem odcizenější než program Smeru-SD,“ dodal Šilhan.
Prezidentka Čaputová se už nechala slyšet, že sestavením vlády pověří představitele vítězné strany. Sekerák se domnívá, že PS stále má šanci volby vyhrát a že Fico má ze stoupajících preferencí PS strach, což se právě odráží i v agresivní kampani. „Právě proto vyhrocují své verbální projevy a svůj styl, radikalizují. Možná právě proto, aby přilákali i voliče jiných, podobně zaměřených konkurenčních stran, jako je SNS, Republika nebo to, co ještě zůstalo z voličů Kotlebovců (krajně pravicové strany Kotlebovci – Ľudová strana Naše Slovensko – pozn. red.).“
„Nejdůležitější volby za čtvrtstoletí“
Právě souboj Smeru-SD a PS, z nichž jedna bude podle dosavadních průzkumů zřejmě sestavovat vládu, symbolizuje význam letošních slovenských parlamentních voleb. Na tom, které z těchto dvou stran se po volbách povede kabinet utvořit, bude záviset další směřování země.
„Naše zakotvení má dva pilíře. Jednak demokracii, a naši zahraničněpolitickou orientaci, začlenění do euroatlantických struktur. Mně se zdá, že právě v těchto volbách se rozhodne o tom, zda převáží síly, které budou chtít v tomto dělat změny k horšímu,“ řekl webu Sme.sk politolog Grigorij Mesežnikov. „To znamená zásah do dělby moci, do systému, omezení nezávislosti médií, orgánů činných v trestním řízení. To vše naznačují. Plus zpochybňují naše závazky v zahraničněpolitické a obranné orientaci.“
Komentátor Martin Leško, který spolupracuje s Denníkem N, pak volby označil za stejně důležité jako hlasování v roce 1998.
NYT: Bude mít Bratislava větší pochopení pro Moskvu?
Významu předčasných voleb na Slovensku si všímají i v zahraničí. Podle listu The New York Times výsledky naznačí, zda by se odpor vůči pomoci Ruskem napadené Ukrajině, který se dnes v Evropě omezuje spíše na okraj politického spektra, mohl uchytit v hlavním proudu.
„Pokud by Fico a krajně pravicové strany nepřátelské vůči Kyjevu dosáhly ve volbách silného výsledku, pak by se jeden z nejzarytějších zastánců Ukrajiny – Slovensko bylo první zemí, která poslala Ukrajině systémy protivzdušné obrany a stíhací letouny – pravděpodobně proměnil v neutrálního diváka s větším pochopením pro pohnutky Moskvy,“ píše list.
„Mimoto by maďarský premiér Viktor Orbán zřejmě přestal být osamocen v pozici jediného lídra v EU a NATO, který se otevřeně staví proti pomoci Ukrajině,“ dodávají NYT a připomínají, že Fico slibuje, že zastaví dodávky zbraní na Ukrajinu, odsuzuje západní sankce proti Rusku a spílá Severoatlantické alianci, přestože je Slovensko jejím členem.
Fico třeba nařkl NATO, že zasahuje do předvolební kampaně, píše list s tím, že zemi zaplavila divoká obvinění z cizího vměšování; Ficovi oponenti zase ukazují prstem na Rusko a jeho stranu označují za ruského „trojského koně“.
Ruská propaganda a proruský slovenský sentiment
Na Slovensko dlouhodobě cílí ruská propaganda. „Rusko plesá,“ řekl americkému listu bývalý slovenský ministr zahraničí a velvyslanec v Česku Rastislav Káčer, hlasitý zastánce Ukrajiny. „Slovensko je pro ruskou propagandu velikým úspěchem. Ta pracovala velmi tvrdě a velmi úspěšně na tom, aby zneužila mou zemi jako klín pro rozdělení Evropy.“
Březnový průzkum bratislavského think-tanku Globsec ukázal, že jen čtyřicet procent Slováků dává válku proti Ukrajině za vinu Rusku, zatímco 51 procent věří, že jsou za ni „primárně zodpovědné“ Ukrajina nebo Západ. V Polsku viní Rusko z agrese proti Ukrajině 85 procent lidí, v Česku je to podle tohoto průzkumu 71 procent.
Ředitel centra boje proti hybridním hrozbám při slovenském ministerstvu vnitra Daniel Milo podle NYT připustil, že na Slovensku „existuje živná půda pro proruský sentiment“. Upozornil, že nefalšovaných a hluboko zakořeněných sympatií k Rusku využívá právě Kreml a jeho místní spojenci z řad dezinformátorů jako třeba web Hlavné správy či jiných proruských aktérů. Cílem je rozdělování a nahlodávání slovenské společnosti.
„Rozhoduje se o tom, zda máme naději na lepší budoucnost, nebo se vydáme cestou do minulosti, mezinárodní izolace a rozkladu demokratických principů,“ konstatoval nedávno podle webu Aktuality.sk předseda PS Michal Šimečka, jehož strana taktéž označuje volby za nejdůležitější od roku 1998.
Studio ČT24: Zpravodaj ČT Šilhan o vyhrocené kampani na Slovensku (zdroj: ČT24)
Migrace a dezinformace
Přes nepopiratelný význam voleb poměrně dlouho trvalo, než v samotné kampani vykrystalizovalo nějaké silné téma. Tím se nakonec stala migrace, neboť Slovensko letos zaznamenalo další výrazný příliv běženců po takzvané balkánské trase, která vede ze Srbska přes Maďarsko a právě Slovensko dále do západní Evropy.
Tématu se chopil Smer-SD, který se kvůli tomu pokouší o svolání mimořádné schůze poslanců. „Strana Smer-SD opakovaně žádá vládu o razantnější postup v rámci střežení hranic, žádá vládu, aby nasadila co největší množství policistů a vojáků tak, aby neprodyšně střežila hranice a aby znovu zavedla kontroly,“ přiblížil zpravodaj ČT na Slovensku Jan Šilhan.
„Jak úřednická vláda, tak policejní vedení mluví o tom, že takový úkon, tedy téměř hermeticky uzavřít 650 kilometrů dlouhou hranici mezi Slovenskem a Maďarskem, je prakticky personálně i finančně v tuto chvíli nemožný,“ dodal zpravodaj.
Slovenská policie si také stěžovala, že téma je v předvolební kampani zneužíváno a že politici Smeru-SD šíří dezinformace. Vyvracela například Ficovo tvrzení z videa, na kterém expremiér stojí na hranici před dodávkou a tvrdí, že vozidlo je plné nelegálních migrantů. Podle šéfa sboru Štefana Hamrana ale šlo o auto přepravní společnosti a jeho řidič na místě jen platil mýto.
Ekonomické sliby: Slovensko by potřebovalo být Lucemburskem
Dalším tématem, které v kampani rezonuje, je podle Šilhana „otázka jisté stability, uklidnění politické situace po třech a půl letech politické nestability a sporů v rámci koalice,“ připomněl politický chaos posledního volebního období.
V neposlední řadě se kampaň točí kolem socio-ekonomických otázek a životní úrovně obyvatel, jde především o rostoucí ceny energií a potravin, dostupnost bydlení a hypoték, kapacitu nemocnic, sociální péči či školství, vyjmenoval zpravodaj.
Tato témata doprovázejí podle Sekeráka nereálné sliby. „Zdá se, že u části politického spektra sledujeme jakousi hitparádu sociálního populismu a nacionálního konzervatismu. Domnívám se, že je to i větší část těch subjektů, které prosazují takovéto recepty, nápady a návrhy, které – alespoň co se týče ekonomické stránky – jsou možná na té úrovni, že Slovensko by muselo být druhým Lucemburskem, aby si to všechno mohlo dovolit,“ řekl ve vysílání ČT.
Také podle Šilhana lze mezi stranami z různých stran politického spektra sledovat výrazné rozdíly. „Některé například krajně pravicové a nacionalistické strany nabízejí rétoriku, která je výrazně útočná směrem k liberalismu, směrem k nevládním organizacím. Jiné strany, jako jsou například Sloboda a Solidarita (SaS) nebo PS, nabízejí ekonomická témata, tedy zejména to, jak v budoucích letech podpořit ekonomický růst,“ uzavřel zpravodaj ČT.