„Je nás viac,“ hlásá prezident Kiska. Oznámil založení strany a chce usilovat o změnu slovenské politiky

7 minut
Horizont ČT24: Kiska oznámil založení nové politické strany
Zdroj: ČT24

Slovenský prezident Andrej Kiska ve videu potvrdil, že zakládá novou politickou stranu, s níž chce zvítězit v příštích parlamentních volbách v roce 2020. Na svém Facebooku uvedl, že chce přispět ke změně slovenské politiky.

„Prezidentské volby jsme vyhráli, teď musíme vyhrát i parlamentní volby. Proto založím politickou stranu. Chci spojit slušné a ochotné lidi a změnit naši zemi k lepšímu,“ uvedl úřadující prezident.

Kiska další podrobnosti o nové politické straně zveřejní až po skončení svého prezidentského mandátu, což bude po 17. červnu. „Přidejte se k nám. Je nás víc,“ vzkázal ve videu s odkazem na nové webové stránky. Parlamentní volby by se v zemi měly konat na přelomu února a března příštího roku.

Podle informací listu Denník N Kiska už kvůli spolupráci oslovil mimo jiné expremiérku Ivetu Radičovou, opozičního poslance Gábora Grendela, europoslankyni Janu Žitňanskou či ekonoma Marcela Klimka. Radičová ale už uvedla, že do žádné strany vstoupit nehodlá a nebude kandidovat ani do parlamentu. Spolupráce s prezidentem se podle ní týká programu.

Expremiér Robert Fico, který stojí v čele nejsilnější vládní strany Smer-sociálna demokracia (Smer-SD), Kisku označil za jednoho z nejlínějších politiků, jaké za svou politickou kariéru potkal. „Co je nejpodstatnější, nechce nic jiného, než se dostat k moci, aby zametl pod koberec všechny své daňové, pozemkové a bůhví ještě jaké podvody, které vyjdou na povrch,“ uvedl expremiér na videu, které zveřejnil na Facebooku.

Také opoziční strana Sloboda a Solidarita (SaS) prezidentův krok kritizovala. „Už v minulosti jsme uvedli, že vstup Andreje Kisky do stranické politiky má smysl tehdy, když posílí některé ze současných politických uskupení. Pokud naopak jen rozmnoží počet politických subjektů, vidíme v tom problém,“ uvedla SaS.

„Demokratické strany, které se musí spojit, aby odstavily od moci Smer-SD a extremisty, budou mezi sebou svádět ještě větší zápas o voliče,“ varovala podle listu Sme.

10 minut
Analytik Baránek: Předpokládá se, že Kiska chce založit liberální středopravou stranu
Zdroj: ČT24

Sociolog z Bratislava Policy Institutu Michal Vašečka ve vysílání ČT24 uvedl, že načasování Kiskova oznámení bylo velmi dobře promyšlené, stejně jako každé slovo jeho prohlášení. „Bude se snažit oslovit nevoliče, kterých je na Slovensku hodně,“ uvedl Vašečka.

Politolog Grigorij Mesežnikov upozornil, že Kiskova nová strana může posílit středopravý tábor, stávající strany v tomto spektru ale mohou ztratit. Podle průzkumů má prezidentova strana potenciál získat kromě voličů stávajících stran i část nerozhodnutých. „Výsledkem může být značné přeskupení sil,“ dodal.

Kiska je podle poslední sondáže nejdůvěryhodnějším politikem na Slovensku. Z průzkumu agentury AKO, jehož výsledky o uplynulém víkendu zveřejnila televize TA3, vyplynulo, že devět procent Slováků by určitě volilo Kiskovu stranu, pokud by ji úřadující hlava státu založila.

Kuciakova vražda vše změnila

Původně se chtěl Kiska po odchodu z prezidentské funkce z politiky stáhnout. Po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky ale začal postoj měnit. Loni v květnu, když oznámil své rozhodnutí neucházet se o znovuzvolení v letošních volbách hlavy státu, řekl, že bude přemýšlet, jak nejlépe využít autority a důvěry velké části veřejnosti. Tak, aby i po skončení působení v prezidentském úřadu přispěl k začátku nové politické éry na Slovensku.

Ještě loni na jaře přitom Kiska tvrdil, že stranu nezaloží, nebude kandidovat do parlamentu a že ani neuvažuje o funkci premiéra.

V kampani před březnovými prezidentskými volbami podpořil Kiska právničku Zuzanu Čaputovou, která v rozhodujícím kole hlasování porazila místopředsedu Evropské komise Maroše Šefčoviče. 

„Spojením mezi Kiskou a Čaputovou je protestní volič. Prezidentské volby byly volbou proti stávajícímu establishmentu – a hlavně proti Ficovi. Kiska chce oslovit voliče, kteří jsou proti Ficovi, proti tomu, co se ve státě dělo, kdy z korupce se stalo pomalu poslání,“ míní politický analytik z agentury Polis Slovakia Ján Baránek. Nová Kiskova strana bude podle něj liberálně-středopravá.

Prezident má dlouhodobě napjaté vztahy s expremiérem Ficem, kterého Kiska před pěti lety porazil v prezidentských volbách.

Fico v uplynulých týdnech na Kisku slovně útočil i kvůli daňové kauze prezidentovy rodinné firmy KTAG. V případu policie obvinila jednatele společnosti. Kiska, který byl před složením prezidentského slibu rovněž jednatelem KTAG, dříve řekl, že v daňové kauze bude po skončení mandátu prezidenta zřejmě obviněn i on sám. Vyšetřování Kiskovy rodinné společnosti souvisí s tím, že firma účtovala do nákladů výdaje na Kiskovu propagaci před prezidentskými volbami v roce 2014.

  • Narodil se 2. února 1963 v Popradu, kde dodnes žije. Vystudoval elektrotechnickou fakultu Slovenské technické univerzity v Bratislavě. Po vysoké škole pracoval jako projektant. Počátkem 90. let odjel na 18 měsíců pracovat do USA, kde mimo jiné prodával v obchodu na benzinové pumpě.
  • Po návratu na Slovensko začal podnikat. Nejprve se zabýval dovozem šperků a obchodováním s nimi. V roce 1996 spolu se svým bratrem a bratrancem založil společnost Tatracredit. Ta provozovala katalogový obchod Triangel, nabízející zboží na splátky, a také úvěrovou společnost Quatro. V roce 2005 své podíly ve zmíněných firmách prodal slovenské Všeobecné úvěrové bance. Na prodeji vydělal přes deset milionů eur (256 milionů korun). Přibližně desetinu této sumy následně věnoval na rozjezd nadace Dobrý anděl.
  • V roce 2011 získal slovenské ocenění Křišťálové křídlo v oblasti filantropie. V roce 2006 mu slovenský časopis Trend udělil cenu Manažer roku.
  • Je celoživotním nestraníkem. Ve svých 19 letech se ucházel o vstup do komunistické strany, nebyl přijat.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 16 mminutami

Záchranáři na Novém Zélandu pátrají po sesuvu půdy po několika pohřešovaných

Záchranáři pátrají na Novém Zélandu po sesuvu půdy v tábořišti po několika lidech. Mezi pohřešovanými jsou podle úřadů i děti. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters, podle které Severní ostrov státu sužují silné deště. Tisíce lidí jsou kvůli nepříznivému počasí bez proudu, agentura píše také o evakuacích některých oblastí a uzavření silnic.
před 3 hhodinami

Trump plánuje v Davosu jednat se Zelenským

Americký prezident Donald Trump plánuje ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu se má zúčastnit také vyhlášení charty Rady míru, kterou zakládá. V 09:30 SEČ na fóru vystoupí německý kancléř Friedrich Merz.
před 4 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 10 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 14 hhodinami
Načítání...