Ještě loni znal Zuzanu Čaputovou na Slovensku jen úzký okruh lidí v neziskové sektoru. V posledních týdnech se ale stala největší hvězdou tamní politické scény a nejskloňovanější kandidátkou prezidentské předvolební kampaně. Zprvu nenápadná právnička nejdřív dokázala v průzkumech veřejného mínění přeskočit všechny své soupeře a nyní je jen krok od prezidentského paláce. Zemi chce podle svých slov vrátit spravedlnost, slovenské politice slušnost a frustrovaným lidem důvěru ve vlastní stát.
Do podvědomí veřejnosti se Zuzana Čaputová poprvé dostala díky své 14 let trvající právní bitvě proti skládce odpadu v domovském Pezinku nedaleko Bratislavy. Kauza se ze slovenských soudů dostala až k těm evropským, kde nakonec odpůrci skládky ohrožující zdraví obyvatel slavili úspěch. Případ navíc přinesl zpřísnění pravidel v celé Evropské unii.
Dlouholetá kauza Čaputovou postavila proti mocným lidem vládní strany Smer-SD i proti podnikatelům, jako je například Marián Kočner, který byl jen před několika dny obviněn z objednávky vraždy investigativního novináře Jána Kuciaka.
„Byl to těžký příběh, který trval čtrnáct let, prošli jsme si všeličím, obavami, strachem, ale nakonec jsme zvítězili,“ vrací se Čaputová k případu z Pezinku, který jí vynesl i Goldmanovu cenu, považovanou za Nobelovu cenu za ekologii.
Čaputová rovněž roky spolupracovala s neziskovou organizací Via Iuris usilující o zrušení amnestií z období vlády premiéra Vladimíra Mečiara, které mimo jiné omilostnily lidi stíhané kvůli únosu syna slovenského prezidenta Michala Kováče.
Společně s organizací přinesla do parlamentu předloni petici s podpisy 76 tisíc Slováků žádající zrušení amnestií. Národní rada to učinila po dvou týdnech.
Vražda Jána Kuciaka jako důvod pro vstup do politiky
Do vrcholné politiky ji ale přivedly až loňské události po vraždě Jána Kuciaka a jeho snoubenky a ohromné vzedmutí veřejnosti, které po činu následovalo.
„Tyto volby vnímám možná trochu specificky v souvislosti se silným voláním po změně po tragických událostech loni na jaře a v souvislosti s velmi silnou odezvou veřejnosti. Možná v jistém smyslu stojíme na křižovatce i z hlediska budování důvěry veřejnosti i z hlediska zahraničně politické orientace,“ míní Čaputová.
I když jí na začátku kampaně dával šance málokdo, její preference začaly pozvolna růst a nakonec se v její prospěch rozhodl odstoupit původní favorit voleb, vědec Robert Mistrík, se kterým se považovali „spíš za spolukandidáty než soupeře“.
Poslední průzkumy zveřejněné začátkem března přisuzovaly Čaputové až 53 procent hlasů. Její raketový vzestup vedl k ráznému přitvrzení do té doby poklidné volební kampaně, začaly se objevovat výhrůžky nejen vůči Čaputové samotné, ale i její rodině.
„To, čemu se chci určitě vyhnout, je jakýkoliv protiútok. Konfliktů je dost a já jsem nešla do politiky proto, abych se hádala, ale abych pomohla nebo přinesla řešení,“ řekla novinářům po skončení jedné z předvolebních diskusí s občany, kam ji doprovázela soukromá ochranka.
Poprask v církvi
Na tradičně katolickém Slovensku vzbudila Čaputová rozruch svými liberálními názory. Sama je rozvedená, vychovává dvě dcery a několik let žije „na psí knížku“ se svým přítelem, fotografem a hudebníkem Petrem Konečným.
Souhlasí s právem žen na potrat, s migračním paktem i s adopcemi dětí homosexuálními páry. „Preferuji, aby mělo dítě biologickou matku a biologického otce. Ale v případě, kdy by mělo vyrůstat v ústavní péči, myslím, že by mu bylo lépe se dvěma milujícími lidmi jakéhokoliv pohlaví.“
Za tato slova sklidila kritiku nejen od představitelů slovenské katolické církve, jasně se vůči ní vymezili i další kandidáti.
Naopak podporu jí vyjádřil odvolaný trnavský arcibiskup Róbert Bezák (který sice odmítl její názor na adopce) nebo český kněz a filozof Tomáš Halík. „Cítím odpovědnost za věrohodnost křesťanství a čest katolické církve. Proto jsem se přišel paní Čaputové omluvit za hloupé a agresivní útoky na její adresu z jistých katolických kruhů,“ vysvětlil Halík své kroky slovenskému serveru Aktuality.sk.
Podpora od prezidenta
Čaputovou v kampani podpořil i současný slovenský prezident Andrej Kiska, který se o znovuzvolení neuchází. Přesto se právě on stal jedním z hlavních témat kampaně.
V souvislosti s možným odsouzením kvůli daňové kauze jeho rodinné firmy Čaputová připustila, že by jeho případnou žádost o milost posoudila: „Žádný politik by nebyl nikdy zvýhodněný tím, že je v politice nebo byl v politice při udělování milostí. Při každé žádosti o milost bych postupovala stejně, jako při každém jiném občanovi, tedy musely by tam být důvody k tomu, aby se vůbec o udělení milosti dalo uvažovat.“
Za to, že udělení milosti Kiskovi strikně nevyloučila, se opět stala terčem kritiky protikandidátů, zejména Maroše Šefčoviče, kterého v kampani podporuje vládní Smer-SD Roberta Fica, jenž je řadu let Kiskovým politickým rivalem.
Následně se však Čaputová poměrně nečekaně vůči Kiskovi vymezila, když zdůraznila, že ona by se v případě obvinění z politiky stáhla: „Já bych do politiky nešla, ačkoliv si ho jako politika vážím. Pro mě by to byla překážka.“
Politika Ruska ohrožuje Slovensko i celou Evropu
Ostře se také vymezila vůči Robertu Ficovi a jeho straně Smer-SD, současné politické scéně na Slovensku vyčítá propojení s kriminálními živly.
Akcentuje ukotvení země v Evropské unii a západním civilizačním prostoru, což ovšem podle ní v současnosti ohrožuje politika ruského prezidenta Vladimira Putina: „Vnímám snahu o podkopání stability, demokracie a jednoty Evropské unie – ať už financováním extremistických stran, podporou konspiračních médií nebo nepřátelskými zpravodajskými operacemi.“
Před druhým kolem se chystá objet celé Slovensko. „Cílem bude oslovit i ty voliče, kteří najednou zůstanou jakoby bez svého reprezentanta, jenž nepostoupí do druhého kola. Pokusím se je oslovit tím, že touha po spravedlivé a férové zemi je může oslovovat stejně jako mě,“ plánuje Zuzana Čaputová.
- Právnička, občanská aktivistka, místopředsedkyně neparlamentní strany Progresivní Slovensko.
- Proslavila se dlouholetým bojem proti skládce v Pezinoku, svém bydlišti.
- Čaputová, rodným příjmením Strapáková, se narodila 21. června 1973. Po studiích práv na bratislavské Komenského univerzitě působila v neziskovém sektoru, věnovala se veřejné správě a problematice týraných a zneužívaných dětí.
- Do roku 2017 spolupracovala s občanským sdružením Via Iuris, které se věnuje posilování právního státu. V rámci advokacie se věnuje kauzám environmentální povahy. Je členkou celosvětové sítě environmentálních právníků ELAW.
- Vstup do vznikající politické strany Progresivní Slovensko oznámila v prosinci 2017, loni v lednu se stala její místopředsedkyní.
