Zvrat slovenských voleb. Spolufavorit Mistrík se vzdal kandidatury a podpořil Čaputovou

3 minuty
Tisková konference Zuzany Čaputové a Roberta Mistríka
Zdroj: ČT24

Jeden z favoritů prezidentských voleb na Slovensku, vědec Robert Mistrík, se vzdal kandidatury. Podpořil kandidátku nové mimoparlamentní strany Progresívne Slovensko Zuzanu Čaputovou, jejíž popularita roste. Podle průzkumů veřejného mínění byli hlavními favority právě tyto dvě osobnosti a kandidát s podporou vládního Smeru a místopředseda Evropské komise pro energetickou unii Maroš Šefčovič. Přímé prezidentské volby se na Slovensku uskuteční 16. března, případné druhé kolo pak 30. března.

„Jednoznačně vyjadřuji podporu Zuzaně Čaputové. Podle průzkumů, které budou zveřejněny v nejbližších dnech, nastal čas udělat tento důležitý krok,“ oznámil Mistrík po boku své nové spojenkyně na tiskové konferenci. Dodal, že dosud nezveřejněné výsledky sondáží potvrdily náskok Čaputové.

Čaputová poděkovala Mistríkovi za velkorysý čin, který podle ní ve slovenské politice není vůbec běžný. „Je výjimečné, že někdo povýší společenský zájem nad svůj vlastní,“ ocenila jeho krok.

Je si vědoma, že důvěru Mistríkových voličů nezíská automaticky. „Ucházím se o důvěru všech voličů. Věřících, nevěřících, konzervativních, liberálních. Lidí, kteří jsou příslušníky menšin i většin. Ucházím se o důvěru všech lidí, pro něž jsou lidskost, soucit a touha po spravedlivějším Slovensku těmi nejdůležitějšími hodnotami,“ prohlásila.

Čaputová se v průzkumech vyhoupla do vedení

Veřejnoprávní Rozhlas a televize Slovenska (RTVS) po Mistríkově oznámení zveřejnil výsledky sondáže agentury Median, podle kterých se Čaputová dostala na první místo popularity prezidentských kandidátů s podporou 23,5 procenta před Šefčovičem (20,5 procenta) a Mistríkem (15 procent). Vypracování průzkumu agentuře zadal RTVS.

Prezident Kiska, jemuž pětiletý mandát skončí v polovině června a který se o znovuzvolení neuchází, také podpořil Čaputovou. „Od začátku prezidentské kampaně jsem byl přesvědčen, že hlasy slušného a spravedlivého Slovenska se musí spojit za jedním silným kandidátem, respektive kandidátkou. Podporuji Zuzanu Čaputovou. Bude dobrou prezidentkou Slovenské republiky,“ uvedl v tiskovém prohlášení.

2 minuty
Události: Spolufavorit Mistrík se vzdal kandidatury a podpořil Čaputovou
Zdroj: ČT24

Mistrík není prvním z původně 15 kandidátů na funkci hlavy státu, který odstoupil z voleb. Minulý týden tak učinil šéf neparlamentní Strany maďarské komunity József Menyhárt, který měl ale jen nízkou podporu voličů. Menyhárt současně podpořil v prezidentské kandidatuře Mistríka. Současný prezident Andrej Kiska se o znovuzvolení neuchází.

Aktivistka z Pezinoku

Pětačtyřicetiletá Zuzana Čaputová je právnička a občanská aktivistka. Od loňského ledna je místopředsedkyní neparlamentní strany Progresívne Slovensko. Proslavila se dlouholetým bojem proti skládce v Pezinoku, kde bydlí.

Čaputová se na katolickém Slovensku netají svými liberálními postoji. Dříve se například vyslovila pro možnost adopcí dětí páry stejného pohlaví. Slovensko přitom dosud nezavedlo ani registrovaná partnerství homosexuálů. Země má podle ní i na to, aby pomohla uprchlíkům v nouzi – jak, to se mají Slováci rozhodnout sami.

Politička po studiích práv na bratislavské Komenského univerzitě působila v neziskovém sektoru, věnovala se veřejné správě a problematice týraných a zneužívaných dětí.

Do roku 2017 spolupracovala s občanským sdružením Via Iuris, které se věnuje posilování právního státu. V rámci advokacie se věnuje kauzám environmentální povahy. Je členkou celosvětové sítě environmentálních právníků ELAW.

Bohatý podnikatel Mistrík

Robert Mistrík ohlásil kandidaturu loni 15. května obratem poté, co dosavadní prezident Andrej Kiska definitivně potvrdil, že funkci obhajovat nehodlá. Na Facebooku si vyvěsil fotku, na které mu Kiska předává jeden z nejvyšších řádů země – Pribinův kříž – a s tímto pomyslným štafetovým kolíkem se vydal v jeho stopách.

Stejně jako někdejší úspěšný podnikatel a mecenáš Kiska je i Mistrík eurovým milionářem a kampaň si prakticky celou platil sám. Z částky půl milionu eur šlo 450 tisíc z jeho vlastních peněz.

Mistrík se snažil profilovat jako kandidát, který nemá na současné politické dění na Slovensku žádné vazby a jeho hlavní snahou je pomoct Slovensku držet směr k západní demokratické společnosti. Do kampaně nastoupil s heslem „Není Robert jako Robert“, jímž se chtěl zřetelně vymezit vůči Robertu Ficovi.

Ve skutečnosti však Mistrík zcela apolitický není. V roce 2008 byl jedním ze zakladatelů strany Sloboda a Solidarita (SaS), která se stala součástí koalice vedené premiérkou Ivetou Radičovou. Se stranou se ale rozešel v okamžiku, kdy kvůli hádkám o poskytnutí půjčky krachujícímu Řecku položila vládu.

„Pro Slovensko neexistuje alternativa k členství v Evropské unii. EU bychom měli chránit, rozvíjet, a nikoliv rozbíjet. Nejsme občané druhé kategorie. Záleží jen na nás, jaké místo pod sluncem si vybojujeme,“ zdůrazňoval Mistrík během kampaně.

Šefčovič zná zákulisí EU

Maroš Šefčovič přijal nabídku kandidovat na slovenského prezidenta od vládního Smeru Roberta Fica, za který už v roce 2014 kandidoval do Evropského parlamentu. Od poslanců nejsilnější koaliční strany získal pro kandidaturu 47 podpisů a strana mu také platí polovinu nákladů na kampaň. Přesto se Šefčovič snaží za každou cenu profilovat jako nezávislý kandidát.

„Naše země potřebuje dobrého, nadstranického prezidenta,“ tvrdí Ševfčovič a připomíná, že nikdy nebyl členem Smeru. Přesto jej díky předchozí kariéře pojí s jeho představiteli společná minulost. „Po stovkách hodin, co spolu strávíte, se postupně sblížíte, začnete si tykat. Dnes máme velmi korektní vztah,“ popsal svůj vztah k Robertu Ficovi, který mu předhazují i volební soupeři.

Maroš Šefčovič
Zdroj: Francois Lenoir/Reuters

Jako prezident Slovenska by chtěl Šefčovič garantovat ukotvení země v Evropské unii, jejíž fungování i zákulisní poměry velmi dobře zná.

Voliče se snaží přesvědčit, že má zájem i na domácích tématech. „Nikdy nepodepíšu zákony, které by zrušily vlaky nebo obědy zdarma,“ ubezpečuje. Jeho vizí je sociální stát v čele s prezidentem celospolečenského smíru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 9 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 11 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...