Zvrat slovenských voleb. Spolufavorit Mistrík se vzdal kandidatury a podpořil Čaputovou

Nahrávám video

Jeden z favoritů prezidentských voleb na Slovensku, vědec Robert Mistrík, se vzdal kandidatury. Podpořil kandidátku nové mimoparlamentní strany Progresívne Slovensko Zuzanu Čaputovou, jejíž popularita roste. Podle průzkumů veřejného mínění byli hlavními favority právě tyto dvě osobnosti a kandidát s podporou vládního Smeru a místopředseda Evropské komise pro energetickou unii Maroš Šefčovič. Přímé prezidentské volby se na Slovensku uskuteční 16. března, případné druhé kolo pak 30. března.

„Jednoznačně vyjadřuji podporu Zuzaně Čaputové. Podle průzkumů, které budou zveřejněny v nejbližších dnech, nastal čas udělat tento důležitý krok,“ oznámil Mistrík po boku své nové spojenkyně na tiskové konferenci. Dodal, že dosud nezveřejněné výsledky sondáží potvrdily náskok Čaputové.

Čaputová poděkovala Mistríkovi za velkorysý čin, který podle ní ve slovenské politice není vůbec běžný. „Je výjimečné, že někdo povýší společenský zájem nad svůj vlastní,“ ocenila jeho krok.

Je si vědoma, že důvěru Mistríkových voličů nezíská automaticky. „Ucházím se o důvěru všech voličů. Věřících, nevěřících, konzervativních, liberálních. Lidí, kteří jsou příslušníky menšin i většin. Ucházím se o důvěru všech lidí, pro něž jsou lidskost, soucit a touha po spravedlivějším Slovensku těmi nejdůležitějšími hodnotami,“ prohlásila.

Čaputová se v průzkumech vyhoupla do vedení

Veřejnoprávní Rozhlas a televize Slovenska (RTVS) po Mistríkově oznámení zveřejnil výsledky sondáže agentury Median, podle kterých se Čaputová dostala na první místo popularity prezidentských kandidátů s podporou 23,5 procenta před Šefčovičem (20,5 procenta) a Mistríkem (15 procent). Vypracování průzkumu agentuře zadal RTVS.

Prezident Kiska, jemuž pětiletý mandát skončí v polovině června a který se o znovuzvolení neuchází, také podpořil Čaputovou. „Od začátku prezidentské kampaně jsem byl přesvědčen, že hlasy slušného a spravedlivého Slovenska se musí spojit za jedním silným kandidátem, respektive kandidátkou. Podporuji Zuzanu Čaputovou. Bude dobrou prezidentkou Slovenské republiky,“ uvedl v tiskovém prohlášení.

Nahrávám video

Mistrík není prvním z původně 15 kandidátů na funkci hlavy státu, který odstoupil z voleb. Minulý týden tak učinil šéf neparlamentní Strany maďarské komunity József Menyhárt, který měl ale jen nízkou podporu voličů. Menyhárt současně podpořil v prezidentské kandidatuře Mistríka. Současný prezident Andrej Kiska se o znovuzvolení neuchází.

Aktivistka z Pezinoku

Pětačtyřicetiletá Zuzana Čaputová je právnička a občanská aktivistka. Od loňského ledna je místopředsedkyní neparlamentní strany Progresívne Slovensko. Proslavila se dlouholetým bojem proti skládce v Pezinoku, kde bydlí.

Čaputová se na katolickém Slovensku netají svými liberálními postoji. Dříve se například vyslovila pro možnost adopcí dětí páry stejného pohlaví. Slovensko přitom dosud nezavedlo ani registrovaná partnerství homosexuálů. Země má podle ní i na to, aby pomohla uprchlíkům v nouzi – jak, to se mají Slováci rozhodnout sami.

Politička po studiích práv na bratislavské Komenského univerzitě působila v neziskovém sektoru, věnovala se veřejné správě a problematice týraných a zneužívaných dětí.

Do roku 2017 spolupracovala s občanským sdružením Via Iuris, které se věnuje posilování právního státu. V rámci advokacie se věnuje kauzám environmentální povahy. Je členkou celosvětové sítě environmentálních právníků ELAW.

Bohatý podnikatel Mistrík

Robert Mistrík ohlásil kandidaturu loni 15. května obratem poté, co dosavadní prezident Andrej Kiska definitivně potvrdil, že funkci obhajovat nehodlá. Na Facebooku si vyvěsil fotku, na které mu Kiska předává jeden z nejvyšších řádů země – Pribinův kříž – a s tímto pomyslným štafetovým kolíkem se vydal v jeho stopách.

Stejně jako někdejší úspěšný podnikatel a mecenáš Kiska je i Mistrík eurovým milionářem a kampaň si prakticky celou platil sám. Z částky půl milionu eur šlo 450 tisíc z jeho vlastních peněz.

Mistrík se snažil profilovat jako kandidát, který nemá na současné politické dění na Slovensku žádné vazby a jeho hlavní snahou je pomoct Slovensku držet směr k západní demokratické společnosti. Do kampaně nastoupil s heslem „Není Robert jako Robert“, jímž se chtěl zřetelně vymezit vůči Robertu Ficovi.

Ve skutečnosti však Mistrík zcela apolitický není. V roce 2008 byl jedním ze zakladatelů strany Sloboda a Solidarita (SaS), která se stala součástí koalice vedené premiérkou Ivetou Radičovou. Se stranou se ale rozešel v okamžiku, kdy kvůli hádkám o poskytnutí půjčky krachujícímu Řecku položila vládu.

„Pro Slovensko neexistuje alternativa k členství v Evropské unii. EU bychom měli chránit, rozvíjet, a nikoliv rozbíjet. Nejsme občané druhé kategorie. Záleží jen na nás, jaké místo pod sluncem si vybojujeme,“ zdůrazňoval Mistrík během kampaně.

Šefčovič zná zákulisí EU

Maroš Šefčovič přijal nabídku kandidovat na slovenského prezidenta od vládního Smeru Roberta Fica, za který už v roce 2014 kandidoval do Evropského parlamentu. Od poslanců nejsilnější koaliční strany získal pro kandidaturu 47 podpisů a strana mu také platí polovinu nákladů na kampaň. Přesto se Šefčovič snaží za každou cenu profilovat jako nezávislý kandidát.

„Naše země potřebuje dobrého, nadstranického prezidenta,“ tvrdí Ševfčovič a připomíná, že nikdy nebyl členem Smeru. Přesto jej díky předchozí kariéře pojí s jeho představiteli společná minulost. „Po stovkách hodin, co spolu strávíte, se postupně sblížíte, začnete si tykat. Dnes máme velmi korektní vztah,“ popsal svůj vztah k Robertu Ficovi, který mu předhazují i volební soupeři.

Maroš Šefčovič
Zdroj: Francois Lenoir/Reuters

Jako prezident Slovenska by chtěl Šefčovič garantovat ukotvení země v Evropské unii, jejíž fungování i zákulisní poměry velmi dobře zná.

Voliče se snaží přesvědčit, že má zájem i na domácích tématech. „Nikdy nepodepíšu zákony, které by zrušily vlaky nebo obědy zdarma,“ ubezpečuje. Jeho vizí je sociální stát v čele s prezidentem celospolečenského smíru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
10:50Aktualizovánopřed 5 mminutami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal vrchního velitele armády Oleksandra Syrského. Nahradit ho má dosavadní velitel společných sil ukrajinské armády Mychajlo Drapatyj. Syrskému ukrajinský prezident vyjádřil vděčnost.
před 14 mminutami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
20:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 1 hhodinou

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 1 hhodinou

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
15:41Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 4 hhodinami

Rusko udeřilo na Sumy i Záporoží, cílem byla i plynárenská zařízení

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Tři mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.