Právnička a občanská aktivistka Zuzana Čaputová, eurokomisař Maroš Šefčovič a soudce Štefan Harabin. Z těchto tří osobností zřejmě vzejde nový prezident Slovenska. Voliči rozhodují, které dva kandidáty pošlou do druhého kola. Volbám předcházela kampaň, jež se zprvu točila kolem aktuálních témat, například jmenování ústavních soudců. V jejím průběhu se však začaly objevovat i útoky na hlavní favoritku, a to jak ze strany politiků, tak třeba i zástupců katolické církve.
„Postavit se v televizi a propagovat kandidáta-kandidátku na prezidenta za takto ultraliberální stranu je těžkým hříchem.“ Těmito slovy kritizoval minulý týden trnavský arcibiskup Ján Orosch katolické kněží, kteří podpořili Zuzanu Čaputovou.
Právnička a místopředsedkyně neparlamentní strany Progresivní Slovensko se totiž vyslovila pro adopce dětí homosexuálními páry, což označila za lepší možnost než ponechání nezletilých v dětských domovech. Staví se také proti zpřísnění potratů. Čaputovou v kampani podpořil i odvolaný trnavský arcibiskup Róbert Bezák, který se ale vymezil vůči jejím názorům na adopce.
Denník N v této souvislosti připomněl, že katolická církev vstoupila do kampaně už před deseti lety, kdy podobně útočila na Ivetu Radičovou. Kvůli jejím liberálním postojům k interrupcím ji tehdy jeden z biskupů nepřímo přirovnal k Hitlerovi.
Liberalismus versus tradice
Právě střet mezi liberálním a konzervativním viděním světa se stal jedním z hlavních rysů letošní předvolební kampaně. Zatímco hlavní favoritka Čaputová představuje v trojici nejpopulárnějších kandidátů liberální element, na opačné straně je soudce Štefan Harabin, který zastává antisystémové postoje, horuje pro tradiční hodnoty a velebí Vladimíra Mečiara.
V průzkumech druhý Maroš Šefčovič se snažil zprvu profilovat především jako proevropský, sociálně orientovaný kandidát a zaměřoval se hlavně na voliče strany Smer-SD, která jeho oficiálně nezávislou kandidaturu podpořila. V poslední fázi kampaně se ale i on přihlásil k tradiční rodině a ke křesťanským hodnotám, a to po setkání s představiteli církví.
„Pro mě je víra osobně velmi důležitá. Při všech důležitých životních situacích jsem v ní vždy našel oporu,“ uvedl Šefčovič. „Všichni jsme se shodli na tom, že je pro Slovensko velmi důležité, abychom si zachovali svrchovanost v etických a kulturních otázkách a rodinné politice. Pro mě osobně to znamená podporu tradiční rodiny, která je podle mě základem naší společnosti. A také jsem potvrdil, že pod pojmem manželství rozumím manželství jednoho muže a jedné ženy,“ dodal.
Ředitel výzkumné agentury Focus Martin Slosiarik si myslí, že by tak Šefčovič paradoxně mohl pomoci Čaputové. „Ve snaze chránit si svůj elektorát před Štefanem Harabinem přijal v kampani pozici pronárodního a konzervativního kandidáta,“ řekl webu Aktuality.sk. Prakticky tak vlastně celou liberálně-proevropskou scénu uvolnil pro Čaputovou, dodává web.
Fico na ústavním soudě?
V předvolební kampani rezonoval také problém paralýzy ústavního soudu. Mezi kandidáty na soudce, z nichž parlament ani napodruhé nikoho nevybral, figuroval původně i expremiér a šéf Smeru-SD Robert Fico, který měl podle médií ambice stanout v čele soudu, kandidatury se však nakonec vzdal.
Vzhledem k tomu, že poslanci ve dvou kolech nevybrali potřebný počet kandidátů na ústavní soudce, bude se muset konat volba nová a do ní se budou moci znovu přihlásit neúspěšní zájemci, tedy případně i Fico. Téma se proto v kampani opakovaně řešilo, neboť prezident Andrej Kiska dal jasně najevo, že on sám by Fica soudcem nejmenoval.
Ve stejném smyslu jako stávající prezident se vyjádřila i Čaputová. Šefčovič se dlouho jasné odpovědi na otázku, jestli by Fica jmenoval, vyhýbal. Až začátkem tohoto týdne se k tématu vyjádřil. „Setkal jsem se s panem Ficem, mluvili jsme o této situaci,“ řekl Šefčovič. „Uznal, že tato otázka rozděluje Slovensko, a proto jednoznačně prohlásil, že příštích 12 let na post ústavního soudce kandidovat nebude. Není to téma, které bychom měli dále řešit,“ dodal eurokomisař.
Šefčovič, který není členem Smeru-SD, se v kampani snažil působit jako nezávislý kandidát, byť vystupoval na mítincích strany (zavítal například na shromáždění Smeru-SD k Mezinárodnímu dni žen v Košicích). Podle sociologa Slosárika mu to ale Robert Fico značně zkomplikoval. „Jeho kandidatura na ústavního soudce a věci, které se kolem ní udály, postavily Maroše Šefčoviče do defenzivní pozice. Velmi dobře věděl, že se nemůže vůči ní vyhranit, protože by ztratil podporu voličů Smeru,“ řekl pro Aktuality.sk.
Také premiér Peter Pellegrini ještě před začátkem předvolebního moratoria stihl Šefčoviče – byť nepřímo – podpořit. V televizním projevu akcentoval zejména zkušenosti, proevropskou orientaci, ale také tradiční hodnoty a to, aby se prezident věnoval sociálním otázkám.
Milost pro Kisku?
Kromě případného jmenování expremiéra Fica ústavním soudcem byli kandidáti v kampani dotazováni také na svůj vztah k prezidentu Kiskovi, jehož obraz poškodila na konci mandátu daňová kauza rodinné firmy. V případu už byl obviněn jednatel společnosti a Kiska se nechal slyšet, že po uplynutí svého mandátu očekává zahájení stíhání i své vlastní osoby.
Čaputová, kterou Kiska v kampani podpořil, v jedné z dřívějších debat řekla, že by k případné žádosti o milost Kisky přistupovala jako k žádosti kteréhokoli jiného občana. Šefčovič si následně veřejně položil otázku, zda Kiskova podpora Čaputové není součástí dohody o případné milosti Kiskovi, pokud by se Čaputová stala prezidentkou a Kiska by byl odsouzen.
Prezident v reakci uvedl, že Šefčovič šíří fikci o nějaké budoucí prezidentské milosti a že patrně zcela přebírá manýry Smeru-SD, který mu platí prezidentskou kampaň. Kiska také odmítl, že by v budoucnu žádal o milost. Na jeho vyjádření vzápětí ostře reagoval jak Šefčovič, tak zejména premiér Pellegrini.
Čaputová se později v další debatě vůči Kiskovi překvapivě vymezila, když řekla, že ona by se v případě svého obvinění z politiky stáhla. „Já bych do politiky nešla, ačkoliv si ho jako politika vážím. Pro mě by to byla překážka,“ prohlásila Čaputová.
„Paní, co se starala o skládku“, a „neznámá dívčina“
Podle posledních zveřejněných průzkumů je favoritkou voleb Čaputová, její popularita výrazně stoupla poté, co se kandidatury vzdal vědec Robert Mistrík. Právě poté se začaly množit útoky na její osobu, a to jak ze strany politiků, tak na sociálních sítích. Do Čaputové se opřeli politici Smeru-SD i nacionalistické Slovenské národné strany.
Podle expremiéra Fica je Šefčovič zkušený diplomat, zatímco Čaputová „jen nějaká paní, co se starala o skládku (narážka na úspěšný boj Čaputové proti skládce v Pezinku – pozn. red.)“, která podporuje adopce dětí homosexuály. Slovensko si proto podle Fica bude muset vybrat mezi prezidentkou, která podporuje „homosexuální šílenství“, nebo kandidátem, který je orientovaný „normálně, jak se sluší na slovenského politika“.
Také podle premiéra Pellegriniho by byl Šefčovič lepší prezident než Čaputová. „Při volbě se zamyslíme, jestli chceme někomu umožnit pět let se učit, jak být prezident“. „Náš kandidát může první den letět speciálem na summit,“ dodal na adresu Šefčoviče.
Předseda SNS Andrej Danko nazval Čaputovou „neznámou dívčinou“, z které PR agentury „dokážou udělat“ prezidentku Slovenska. „Myslím, že prezidentem by měl být člověk, který má mnohem hlubší ukotvení v národních, křesťanských a sociálních hodnotách,“ dodal Danko.
Čaputovou kritizovali také oba její hlavní protikandidáti. Šefčovič na ni zaútočil v souvislosti s Kiskou podobně jako Harabin. Ten ji kromě toho – stejně jako Šefčoviče – napadl slovy, že „pan Šefčovič i paní Čaputová jsou jako dvojčata, oba mají pozitivní přístup k migraci, k genderové ideologii a k tvrdému jádru (EU). To znamená zánik státu.“
Čaputová útočnou kampaň odmítá
Sama Čaputová si zakládá na tom, že nevede negativní kampaň. Vůči útokům proti své osobě se na jedné straně jasně ozve, zároveň se ale odmítá chovat stejně.
„Pan Šefčovič se přidal k vlně útoků, kterou proti mně koaliční poslanci a představitelé strany Smer spustili již před několika dny,“ reagovala například na Šefčovičovu kritiku ohledně případné milosti pro Kisku. „Nepřistoupím na takovou kampaň, já chci být tím, kým jsem, a komunikovat témata, která považuji za důležitá,“ odvětila zase na výše zmíněná slova Andreje Danka.
Na Čaputovou útočí i prokremelské weby, její fotky se zobrazují v amatérských kolážích, vznikají o ní videa. Běžný uživatel Facebooku se mohl dočíst, že Čaputová údajně podporuje sexuální devianty, že chce na Slovensko navozit muslimy, že ji financují američtí židé nebo že je jen „marketingová figurka liberálů“, shrnuje Denník N. Naopak nejoblíbenějším kandidátem dezinformačních webů je Štefan Harabin.
Facebooková stránka Čaputové na útoky reaguje tím, že sama zveřejňuje věci, které o ní šíří odpůrci, aniž by je však přímo vyvracela. Prezentuje je jen jako důkaz, že „zlé síly“ se za každou cenu snaží zabránit vítězství „slušných lidí“. „To, že přitvrzují, je také jen projevem strachu z toho, že jejich antikampaň je neúčinná. Zůstáváme jednotní a nebojíme se,“ napsala například.
Čaputová a kdo?
Právě Čaputová je podle posledních průzkumů jasnou favoritkou voleb. Na Slovensku ovšem platí zákaz zveřejňování výsledků sondáží v období dvou týdnů před prvním kolem voleb a v den hlasování, dřívější průzkumy tak nemohly zachytit případné změny nálady voličů během vrcholící kampaně.
Podle volební komise by už v prvním kole byl zvolen prezidentem nejúspěšnější kandidát jen v případě, že by získal více než polovinu hlasů z celkového počtu registrovaných voličů. To se i s ohledem na volební účast neočekává. Hlavní otázka prvního kola tak zní, s kým se Čaputová utká za dva týdny.
