Právnička Zuzana Čaputová je dva týdny před prvním kolem slovenských prezidentských voleb jasnou favoritkou. Podle průzkumu agentury AKO by nyní získala 52,9 procenta hlasů. Její hlavní soupeř Maroš Šefčovič, který kandiduje s podporou vládního Smeru, by dosáhl na 16,7 procenta hlasů. Jak ale upozornil Denník N, ani zisk 53 procent hlasů by nemusel Čaputové stačit, aby se prezidentkou stala po prvním kole. Na vině je nejasná formulace ústavy.
K vítězství v 1. kole nemusí Čaputové stačit ani 53 procent hlasů. Kvůli nejasné ústavě a paralyzovanému soudu
Agentura Ako provedla průzkum mezi 27. a 28. únorem pro volební tým Zuzany Čaputové na vzorku 800 respondentů. Jde o druhý průzkum zveřejněný po odstoupení Roberta Mistríka, který se vzdal kandidatury právě ve prospěch Čaputové.
Na Šefčoviče, který podle agentury AKO na Čaputovou ztrácí 36,2 procentního bodu, se dotahuje Štefan Harabin s 11,4 procenta. Následují Marián Kotleba (5,6 procenta); Béla Bugár, František Mikloško a Milan Krajniak nepřekročili hranici pěti procent.
Očekávám, že poslední zveřejněná čísla naplní mocné strachem. Není to ovšem strach ze mě. Je to strach z nás všech, z toho, kolik lidí se spojuje, aby mě v souboji o spravedlivější Slovensko podpořilo.
Podle průzkumu agentury Focus, který ve čtvrtek zveřejnila televize Markíza, by Čaputová v prvním kole získala 44,8 procenta hlasů a Šefčovič 22,1 procenta. Harabin podle této sondáže na Šefčoviče ztrácí výrazněji, získal by 12 procent. Focus provedl průzkum na vzorku 804 respondentů reprezentujících populaci Slovenské republiky.
Jde o poslední průzkumy, které byly před prvním kolem voleb zveřejněny, o víkendu začne na Slovensku platit moratorium.
Čaputová se netají liberálními postoji
Popularita Zuzany Čaputové v uplynulých měsících rostla postupně, výrazně jí tento týden pomohlo odstoupení původního spolufavorita voleb, vědce Roberta Mistríka.
Pětačtyřicetiletá místopředsedkyně neparlamentní strany Progresivní Slovensko Čaputová se již dříve vymezila vůči nejsilnější vládní straně Smer-sociální demokracie expremiéra Roberta Fica. Smer v prezidentských volbách podporuje místopředsedu Evropské komise Maroše Šefčoviče, který ještě na začátku února v průzkumech popularity vedl. I když se Šefčovič profiluje jako nezávislý kandidát, během kamapně se objevuje i na mítincích Smeru.
Čaputová se na katolickém Slovensku netají svými liberálními postoji. Mimo jiné se například vyslovila pro možnost adopcí dětí páry stejného pohlaví. Slovensko přitom dosud nezavedlo ani registrované partnerství homosexuálů.
Denník N: Ani 53 procent nemusí k vítězství stačit
Slovenský Denník N upozornil, že kandidátovi nemusí k vítězství v prvním kole stačit zisk nadpoloviční většiny.
Teoreticky by měl stačit zisk 50 procent a jednoho hlasu k tomu, aby se po prvním kole stal kandidát prezidentem. Ovšem kvůli nejasné formulaci ústavy je situace složitější a druhé kolo by se mohlo konat i v případě, že kandidát hranici 50 procent získaných hlasů překročí.
„Prezidentem je zvolen kandidát, který získá nadpoloviční většinu platných hlasů oprávněných voličů. Pokud ani jeden z kandidátů potřebnou většinu hlasů voličů nezíská, koná se do 14 dnů druhé kolo voleb,“ uvádí slovenská ústava.
Problém tkví ve spojení formulace „oprávněných voličů“ a slov „všech“ a „platných“. Nejasné je, zda stačí získat většinu platných hlasů (tedy odevzdaných), nebo většinu hlasů oprávněných voličů – tedy všech voličů v zemi.
Podle vyjádření státní volební komise z letošního února se procento získaných hlasů počítá podle volebních listin okresních volebních komisí – a ty evidují všechny oprávněné voliče, tedy všechny občany Slovenské republiky, kteří mají právo volit prezidenta. V tomto případě by překročení 50 procent odevzdaných hlasů k vítězství nestačilo. „Nestačí 53 procent hlasů voličů, kteří přišli volit. Druhé kolo by se konalo i tak,“ uvedla podle Denníku N Eva Chmelová ze Státní komise pro volby a financování politických stran.
Situaci by mohlo objasnit pouze plénum ústavního soudu. To ovšem není kvůli obstrukcím vládního Smeru při výběru nových kandidátů na ústavní soudce usnášeníschopné.
Soud má nyní pouze čtyři ze 13 soudců, pro jednání pléna je jich třeba aspoň sedm. Další kandidáty na ústavní soudce by měl parlament volit nejdříve koncem března, pokud se ovšem vládní strany rozhodnou jejich výběr dál neblokovat. První kolo slovenských prezidentských voleb se bude ovšem konat už v sobotu 16. března.
Od zavedení přímé volby slovenského prezidenta v roce 1999 žádný z uchazečů nezískal prezidentský úřad hned v prvním kole.