Slovenští poslanci opět nezvolili kandidáty do ústavního soudu, ten bude od víkendu paralyzován

Slovenský ústavní soud bude od nadcházejícího víkendu, kdy skončí funkční období devíti z celkového počtu 13 soudců, paralyzován. Poslanci ani při opakovaném hlasování nevybrali pro hlavu státu žádné kandidáty na nové ústavní soudce. Jednání provázely spory uvnitř tříčlenné vládní koalice, kterou prezident Andrej Kiska v reakci na výsledky hlasování kritizoval.

Nejsilnější vládní strana Smer expremiéra Roberta Fica, který se vzdal své kandidatury na ústavního soudce již před úterním prvním kolem hlasování, neuspěla se svým návrhem na tajnou volbu. Zbylé dvě vládní strany Most-Híd a Slovenská národní strana spolu s opozicí prosadily veřejné hlasování. Poslanci Smeru podle médií odevzdávali prázdné hlasovací archy.

Ústavní soud, který rozhoduje například o souladu zákonů s ústavou, potřebuje pro řádné fungování alespoň sedm soudců. Kvůli nedostatečnému počtu jeho členů byla činnost soudu ochromena již v roce 2007, kdy tento stav trval necelý měsíc.

Kiska chce zajistit aspoň provizorní fungování soudu

„Parlamentní většina selhala a znemožnila chod základního ústavního orgánu. Otočili se zády k volání veřejnosti po slušnosti i ke snaze obnovit důvěru lidí ve schopnost státu zajistit spravedlnost a rovnost před zákonem,“ reagoval prezident Kiska na hlasování sněmovny.

Dodal, že po návštěvě ústavního soudu příští týden oznámí svůj další postup, jak zajistit jeho fungování alespoň v provizorním režimu.

V sobotu skončí dvanáctileté funkční období i současné předsedkyni ústavního soudu Ivettě Macejkové, do jejíchž rukou Kiska v roce 2014 v souladu s ústavou složil slib při svém nástupu do prezidentského úřadu. Předsedu ústavního soudu jmenuje právě hlava státu, Kiska tak může do čela této instituce jmenovat některého ze čtyř zbývajících soudců.

Čtyři soudci ústavního soudu postačují na vytvoření senátu, který ve tříčlenném složení rozhoduje o stížnostech lidí a firem na porušení jejich ústavních práv. V současnosti má slovenský ústavní soud čtyři senáty. Soulad zákonů s ústavou nebo volební stížnosti již posuzuje plénum soudu, jehož členy jsou všichni soudci. Na přijetí rozhodnutí v plénu je potřebný souhlas alespoň sedmi soudců.

Vztahy v koalici na bodu mrazu

Předseda menší vládní strany Most-Híd Béla Bugár po hlasování obvinil Smer, že strana činnost soudu zablokovala. Podle Bugára jsou vztahy v koalici na bodu mrazu. Bugár dříve během dne tvrdil, že koalice se dohodla na podpoře šesti kandidátů, což by hlavě státu umožnilo vybrat tři nové soudce. Fico se jednání prý nezúčastnil, po samotném hlasování odmítl mluvit s novináři. „Jste největší zločinci, vy jste v této republice spáchali nejvíc škod,“ řekl jim pouze. 

Bugár dodal, že členové Smeru měli po zmařené volbě narážky ohledně menšinové vlády a předčasných voleb.

Nejsilnější opoziční strana Svoboda a solidarita uvedla, že koalice ochromila nejdůležitější soudní instanci v zemi a že základní práva a svobody občanů jsou vážně ohroženy.

Ficovy šance na jmenování soudcem se zvyšují

Fico dříve v tomto týdnu prohlásil, že měl zájem o post předsedy ústavního soudu a že nedošlo k dohodě mezi stranami ani s prezidentem Kiskou ohledně budoucích ústavních soudců. Nové ústavní soudce jmenuje prezident ze širšího seznamu kandidátů, který mu předkládá parlament.

Už dříve se Fico vyslovil pro to, aby nové soudce jmenoval až příští prezident, který vzejde z březnových přímých voleb. V nich patří mezi favority místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič, kterého podporuje právě Ficova strana. Prezidentu Kiskovi, který podle tisku předem odmítl jmenovat Fica soudcem s poukazem na chybějící morální kredit, skončí pětiletý mandát v polovině června.

Vzhledem k tomu, že poslanci ve dvou kolech nevybrali potřebný počet kandidátů na ústavní soudce, bude se muset konat nová volba. Do ní se budou moci přihlásit neúspěšní zájemci i Fico.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 1 mminutou

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
před 1 hhodinou

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 3 hhodinami

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 4 hhodinami
Načítání...