Politická strana

Sněmovní strany a hnutí plánují utratit za kampaň ke krajským volbám 270 milionů korun. Největší částku si vyčlenilo hnutí ANO a ODS. Masivněji oslovovat voliče politická uskupení chtějí až po prázdninách.

V Rusku vzniká nová prozápadní a protiválečná strana. V jejím čele má být regionální politička a novinářka Jekatěrina Duncovová, které na konci loňského roku ruské úřady znemožnily z formálních důvodů kandidovat v prezidentských volbách. Podobný osud potkává v Rusku všechny opoziční projekty se šancí na změnu.

Zástupkyně ministra pro legislativu a členka Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí Jana Michailidu (Piráti) v Pirátské straně cítí poptávku po změně způsobu, jakým je partaj vedena a jakým se snaží dělat reformy. Řekla to v pořadu 90' ČT24. Vyzyvatelé na funkci předsedy strany se tak podle ní najdou. Kandidovat chce třeba i hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták (Piráti), který by si přál, aby strana byla soudržná tak jako v roce 2017.

Předsedou Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí bude od začátku příštího roku bývalý poslanec ODS František Sivera. Pražský hrad oznámil, že do funkce ho ve středu s účinností od 1. ledna jmenoval prezident. Do čela úřadu, který má na starosti také dohled nad financováním volebních kampaní, navrhli Siveru poslanci i senátoři.

Nic na Ukrajině se nedá udělat bez Viktora Medvedčuka, věřil ve své době šéf Kremlu Vladimir Putin. Ukrajinský politik byl ve své zemi prodlouženou rukou Moskvy, jejíž vliv tam pomáhal šířit. Zfalšoval pro Kreml ukrajinské prezidentské volby, podílel se na Minských dohodách, které zakonzervovaly konflikt v Donbasu, či vedl politickou stranu, která na Ukrajině prosazovala myšlenky ruského vedení. Po svém pádu, na jehož konci bylo obvinění z velezrady a zatčení ukrajinskou rozvědkou, se stal součástí výměny zajatců mezi Kyjevem a Moskvou. Ukrajinská strana nyní tvrdí, že Medvedčuk je v Moskvě, ale že s otevřenou náručí ho tam nečekali.

V Česku vrcholí politická kampaň před komunálními a senátními volbami, které se uskuteční tento pátek a sobotu. Subjekty zastoupené v Poslanecké sněmovně za oslovení voličů utratily už desítky milionů, finální účty ale uzavřou až po volbách, a přestože obecní kampaně nemají finanční stropy, některé strany na nich dovedou i ušetřit.

V pražské hale O2 universum začal v pátek odpoledne volební kongres ODS. Premiér Petr Fiala v úvodním projevu prohlásil, že díky loňským volbám má Česko „opět slušnou, demokratickou vládu“. Varoval však, že voliči si vybrali ODS i jako nejmenší zlo a strana to musí zohlednit. V sobotu bude Fiala počtvrté obhajovat post předsedy strany. Stejně jako první místopředseda a ministr financí Zbyněk Stanjura nemá protikandidáta.

Nejvyšší správní soud (NSS) rozpustil pět politických stran či hnutí, dalším 27 pozastavil činnost. Rozpuštění se týká například Listu Jaromíra Soukupa, pozastavení jsou Slušní lidé, tedy brněnské uskupení, které vešlo ve známost přerušením kontroverzní hry na festivalu Divadelní svět v roce 2018. Specializovaný senát rozhodoval na návrh vlády, informaci soud zveřejnil na webu. Nejčastějším důvodem k zásahům soudu je to, že politické subjekty nedodají výroční zprávy o financování. Jednotlivá rozhodnutí se postupně objeví na úřední desce.

Sněmovní volby přinesly v Česku neobvyklou a zdánlivě paradoxní situaci. Z hlediska celkového počtu hlasů zvítězila koalice SPOLU, když ji podpořilo 27,79 procenta voličů, mandátů má ale o jeden méně než hnutí ANO, které na hlasy skončilo druhé v pořadí a ve sněmovně obsadí dvaasedmdesát křesel. Přinášíme vysvětlení, jak je to možné.

Česká strana sociálně demokratická nezískala ani pět procent hlasů, a nebude tak po letošních volbách v Poslanecké sněmovně. Nejstarší česká levicová strana, která byla v dolní komoře více než tři dekády, navázala na sérii neúspěchů z posledních let. Společně s neúspěchem KSČM tak dochází k proměně politické mapy v České republice, ve sněmovně nebude zastoupena žádná z tradičních levicových stran.

Voliči zamíří po čtyřech letech ke sněmovním volbám. Žádná změna v samotném způsobu hlasování je nečeká. Přesto budou tyto volby nové, významně se změnil přepočet odevzdaných hlasů na mandáty a to bude mít i dopad na výsledky. Jak tedy funguje nový volební systém?

Vysoký počet mimořádných schůzí a méně schválených zákonů než v minulosti. I tak by se dalo popsat končící funkční období současné Poslanecké sněmovny, které významně ovlivnila pandemie koronaviru. Na činnost sněmovny se zaměřila nová datová analýza ČT24. Jaká byla účast poslanců na jednáních a jak jednotné byly poslanecké kluby při hlasování?

Kvůli pochybením v kampani před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny musely první dvě strany čelit řízení ze strany dohledového úřadu. Obě správně neoznačily informace o volební kampani, jedna také nedodala číslo transparentního účtu. ČT to sdělila mluvčí Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí Luisa Divišová. Úřad už podle ní jedno ze dvou řízení ukončil a uložil v něm napomenutí.

Evropská komise zažalovala Česko a Polsko u Soudního dvora Evropské unie kvůli tomu, že nedovolují cizincům z EU vstupovat do politických stran. Podle unijní exekutivy tím obě země omezují jejich právo kandidovat v místních a evropských volbách za stejných podmínek, jaké mají čeští a polští občané.

Zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška kritizoval vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO), že hodlá oslovit ruský Rosatom ohledně dostavby Jaderné elektrárny Dukovany. Vadí mu tři věci. Vyslal tím firmě signál, že zakázku může získat. Oslovení je v rozporu s dokumenty schválenými vládou varujícími před bezpečnostním rizikem zapojení Ruska do stavby. A dotazník je v současné chvíli věcně zcela zbytečný. Uvedl to v pořadu Události, komentáře.

Hnutí Lidé PRO, jehož vznik v prosinci oznámil bývalý předseda spolku Milion chvilek Mikuláš Minář, končí a podpoří jiné opoziční demokratické strany. Na Twitteru to oznámil bývalý ředitel protikorupční organizace Transparency International David Ondráčka, který s Minářem na projektu spolupracoval, následně to hnutí potvrdilo v tiskové zprávě. Původně hnutí usilovalo o 500 tisíc podpisů, aby kandidovalo v podzimních sněmovních volbách, dosud jich nasbíralo 39 250.

Rozhodnutí, kterým prezident Miloš Zeman stanovil termín sněmovních voleb na 8. a 9. října, u Ústavního soudu (ÚS) obstálo. Soudci odmítli stížnost Spojených demokratů – Sdružení nezávislých, podle nichž prezident nezvykle časným vyhlášením voleb zneužil svou pravomoc a zvýhodnil v kampani vládní strany, které jsou díky podílu na exekutivě více vidět, aniž by z této „propagace“ musely skládat účty.

Před třiceti lety, 23. února 1991, se po svém krátkém fungování rozpadlo Občanské fórum (OF). Hnutí, které se stalo hlavním hybatelem změny režimu v Československu, vzniklo jen dva dny poté, co 17. listopadu 1989 policie brutálně zakročila proti lidem demonstrujícím na Národní třídě. Širokonázorové uskupení, spojující odpůrce komunismu, ale nakonec dohnaly vnitřní rozpory.

Podzimní krajské a senátní volby se pomalu blíží a jako každý rok kampaněmi protečou desítky milionů korun. Kontrolovat politické kampaně ale není podle člena Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politologa Jana Outlého snadné. V současnosti úřad monitoruje zejména sociální sítě politických stran a připravuje se na „horké“ období kampaně, které očekává v září.

Před únorovými parlamentními volbami na Slovensku nakonec nebude platit padesátidenní zákaz zveřejňování průzkumů veřejného mínění. Plénum tamního ústavního soudu pozastavilo účinnost kontroverzní novely, kterou prosadily strany Smer-SD, Slovenská národná strana (SNS) a kotlebovci. Podnět k ústavnímu soudu podala prezidentka Zuzana Čaputová. O samotném návrhu protiústavnosti normy rozhodne soud později.

Britská Konzervativní strana oficiálně podala stížnost u britského regulátora médií Ofcom na veřejnoprávní televizní stanici Channel 4. Ta pro čtvrteční televizní debatu o reakci na změnu klimatu odmítla jako diskutéra bývalého ministra životního prostředí Michaela Govea místo premiéra Borise Johnsona, kterého do pořadu zvala současně s lídry ostatních politických stran. Místo premiéra pak umístila stanice do studia ledovou sochu, která postupně tála.

Sametovou revoluci jsme si zvykli vnímat díky rychlosti jejího průběhu jako sled událostí, které vyvrcholily vítězstvím demokracie a porážkou komunistického režimu. Přechod k demokracii ale není jen kontinuem protirežimních akcí. Podíváme-li se podrobněji na jednotlivé dny, zjistíme, že i československá revoluce, jejíž 30. výročí si v těchto dnech připomínáme, má své fáze. Ta, která byla rozhodující, začala 28. listopadu 1989.

Slovenská sněmovna výrazně prodloužila předvolební moratorium na zveřejňování výsledků průzkumů popularity politických stran. Místo současných čtrnácti dnů to má být nově hned padesát dnů. Předloha čelila kritice části opozičních poslanců, Slovenské akademie věd i slovenské asociace výzkumných agentur. Parlamentní volby čekají zemi za čtyři měsíce.

Společnost, která zvýšila dary některé z vládních politických stran o deset procent oproti předchozímu roku, získala v následujícím roce v průměru zakázky v hodnotě o 0,5 % až 0,6 % vyšší. Přepočítáno na koruny to znamenalo, že každá navíc darovaná koruna byla spojena se zvýšením příjmů z veřejných zakázek o 100 korun, ukázal výzkum vědců z Národohospodářského ústavu Akademie věd.