Na přepočtu hlasů na mandáty se letos projeví nový volební systém. Cílí na větší proporčnost

Voliči zamíří po čtyřech letech ke sněmovním volbám. Žádná změna v samotném způsobu hlasování je nečeká. Přesto budou tyto volby nové, významně se změnil přepočet odevzdaných hlasů na mandáty a to bude mít i dopad na výsledky. Jak tedy funguje nový volební systém?

Do podoby volebního systému poměrně razantně zasáhnul Ústavní soud. Reagoval tak na stížnost skupiny jednadvaceti senátorů, která mu byla předložena v roce 2017. Po přibližně třech a půl letech soud začátkem února vyhlásil nález, kterým zrušil některé pasáže volebního zákona – konkrétně ty, které se týkaly přepočtu hlasů na mandáty.

Stalo se tak osm měsíců před termínem voleb, který oproti zvyklostem vyhlásil prezident Miloš Zeman nečekaně brzy již na konci roku 2020. Volební zákon patří mezi normy, u kterých je nezbytné, aby se na nich shodla jak Poslanecká sněmovna, tak i Senát. Parlament tak musel začít jednat poměrně rychle, aby bylo možné přijmout nová pravidla, zákon novelizovat a volby včas připravit.

Poslanci konečný návrh schválili 7. dubna, tři týdny poté novelu odsouhlasil také Senát. Prezident novou podobu volebního zákona stvrdil 4. května.

Výhrady Ústavního soudu k původnímu volebnímu zákonu
Zdroj: ČT24

Kolik hlasů musí strana získat?

První proměnnou, která ovlivňuje přepočet hlasů na mandáty, je takzvaná uzavírací klauzule. Tedy minimální hranice, kterou musí strany ve volbách překročit, aby se jejich hlasy začaly na mandáty přepočítávat. Pokud tuto hranici nepřekročí, jejich hlasy propadnou a složení Poslanecké sněmovny nemají šanci ovlivnit. Uzavírací klauzule je na hranici zisku alespoň pěti procent hlasů.

Senátoři si u soudu stěžovali na takzvanou aditivní volební klauzuli. Ta způsobovala, že pokud kandidovala koalice více stran, zvyšovala se pro ni hranice vstupu do sněmovny, a to podle toho, kolik měla taková koalice členů. Pokud tedy kandidovala koalice dvou stran, musela získat alespoň deset procent hlasů, trojčlenná koalice alespoň patnáct procent hlasů.

Takto nastavené opatření ale nemotivovalo strany k zakládání volebních koalic. Naopak mohlo odrazovat. Před volbami v roce 2017 se takto chtěly v koalici spojit KDU-ČSL a STAN. Musely by ale získat alespoň deset procent hlasů. A z koalice nakonec sešlo a strany kandidovaly samostatně. A ještě dříve toto pravidlo obcházely strany T0P 09 a STAN. Nekandidovaly jako koalice, ale jako jedna strana – TOP 09 s podporou Starostů.

Základní uzavírací klauzule pro strany nebo hnutí, které kandidují samostatně, zůstala i s novým volebním zákonem na pěti procentech hlasů. Nově je však nárůst nutného zisku hlasů vstřícnější právě ke koalicím. Kandidují-li dohromady dvě strany, bude jim stačit získat alespoň osm procent hlasů, tří a vícečlenné koalice musí přesvědčit alespoň jedenáct procent voličů.

Změny takzavé uzavírací klauzule
Zdroj: ČT24

Původní nespravedlivý volební systém

Jak ale píše Ústavní soud, „problém nebyl shledán ve výši uzavírací klauzule, nýbrž zejména v konání voleb do Poslanecké sněmovny cestou čtrnácti separovaných voleb v samostatných volebních krajích bez vzájemného propojení výsledku voleb“.

Nález Ústavního soudu tak naráží na to, že nejen uzavírací klauzule je problematická, ale systém byl nespravedlivý i v tom, že volby se konaly ve čtrnácti krajích a výsledek vznikal součtem výsledků z volebních krajů.

Poměr získaných hlasů a mandátů ve volbách v roce 2017
Zdroj: ČT24

Jednotlivé volební kraje byly různě velké z hlediska počtu mandátů, které se v nich mezi jednotlivé strany rozdělovaly. V nejmenších krajích se rozdělovalo pět či osm mandátů (Karlovarský, respektive Liberecký), v největších čtyřiadvacet, respektive šestadvacet mandátů (Praha a Středočeský kraj).

Nespravedlivému rozdělení mandátů přispívala i použitá D'Hondtova metoda přepočtu. Ta je navíc v malých volebních obvodech (přibližně do patnácti mandátů) velmi disproporční, tedy že mandáty přiděluje přednostně těm stranám, které získaly nejvíce hlasů.

Počet hlasů potřebný na zisk jednoho mandátu ve volbách 2017
Zdroj: ČT24

Na ty slabší se nedostalo. Výsledkem tak bylo, že ve volbách v roce 2017 vítězné hnutí ANO získalo 29 procent hlasů, ale získalo 39 procent mandátů. Naopak nejslabší STAN s pěti procenty hlasů obsadil jen tři procenta poslaneckých křesel.

Český parlament tak musel najít takový kompromis, aby vyhověl Ústavnímu soudu a nová volební pravidla byla spravedlivější a více poměrná.

Z hlediska rovnosti volebního práva a rovnosti šancí kandidujících volebních stran v podmínkách poměrného zastoupení je třeba, aby každá volební strana získala odpovídající podíl na mandátech v Poslanecké sněmovně podle svého podílu na celkovém počtu odevzdaných platných hlasů a současně aby tento volební zisk (podpora určité názorové skupiny voličů vyjádřená podílem na mandátech) byl promítnut do přidělování mandátů v rámci jednotlivých krajských kandidátek takové volební strany.
Ústavní soud
Pl. ÚS 44/17, 3. února 2021

Dvě úrovně přepočtu hlasů

To, co nakonec poslanci a senátoři v novém zákonu zachovali, je čtrnáct volebních krajů. Politické strany mají dle jejich území vytvořeny stranické struktury, navíc v době schvalování novely už strany vybíraly kandidáty do sněmovny právě v jednotlivých krajích.

Změna se tedy týká zejména přepočtu na mandáty. Nově jsou hlasy přepočítávány na mandáty na dvou úrovních. Tou první je úroveň kraje, na níž jsou hlasy rozděleny takzvanou kvótou Imperiali. Hlasy stran, které v krajích nestačí k zisku mandátu, se přesunou na celorepublikovou úroveň, kde jsou přerozděleny takzvanou Hagenbach-Bischoffovou kvótou.

Na úrovni celého Česka jsou tak rozděleny zbývající mandáty. Kombinací těchto metod výpočtu a propojením krajské a celostátní úrovně vzniká volební systém, který rozděluje mandáty více proporčně než systém před čtyřmi lety.

Změny volebního systému
Zdroj: ČT24
  • Počet hlasů je vydělen počtem mandátů zvýšeným o dva.
  • Počet hlasů je vydělen počtem mandátů zvýšeným o jeden.

Vyšší poměrnost je zřejmá, pokud se porovnají zisky stran ve volbách v roce 2017 a přepočítají se dle nových pravidel. Jak je zřejmé z grafu níže, mandáty by před čtyřmi lety byly za použití nový volebních pravidel rozděleny proporčněji.

Vítěz minulých voleb by získal o devět mandátů méně. O jeden mandát by přišla strana druhá v pořadí. Podíváme-li se na opačný konec k těm, kteří ve volbách získali nejnižší počty hlasů a také mandátů, poslední strana by si polepšila o tři poslanecká křesla, druhá od konce by měla o dva poslance více.

Rozdělení mandátů v PS dle zisků stran v roce 2017 v přepočtu dle nového volebního zákona
Zdroj: ČT24
Rozdíly v počtu mandátů v PS dle zisků stran v roce 2017 v přepočtu dle nového volebního zákona
Zdroj: ČT24

Nový volební systém se tak chová více spravedlivě, neupřednostňuje velké a silné politické strany, které získávaly větší zastoupení, než kolik jim voliči dali hlasů.

Pokud nejsilnějšímu hnutí ANO stačilo ve volbách v roce 2017 na zisk mandátu 19 232 hlasů voličů, tak podporovatelů hnutí STAN muselo být více než dvakrát tolik – celkem 43 692 – aby hnutí získalo poslanecké křeslo. Jejich hlas tak měl poloviční váhu.

S úpravou systému se ve volební místnosti v tomto ohledu občanů změna netýká. Ta nastává až poté, co hlasování skončí a komisaři volebních místností odevzdají výsledky Českému statistickému úřadu. Právě ten se musí na převedení hlasů na mandáty připravit nejvíce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna volí čtvrtého místopředsedu

Poslanci v pátek podpořili návrh na zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků. Odpoledne mají na programu volbu čtvrtého místopředsedy dolní komory. Jediným kandidátem je předseda opozičního hnutí STAN Vít Rakušan. Výsledky volby budou vyhlášeny ve 14:15, dokdy bylo jednání dolní komory přerušeno. Opozice v pátek opět neprosadila doplnění programu schůze o odvolání předsedy SPD Tomia Okamury z čela sněmovny kvůli výrokům o Ukrajině. Sněmovna hlasy koalice vyzvala prezidenta, aby jmenoval ministry bezodkladně.
12:20Aktualizovánopřed 12 mminutami

Volodymyr Zelenskyj udělil Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za zásluhy o Ukrajinu. Pavel řekl, že česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem ze Lvova do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
08:08Aktualizovánopřed 13 mminutami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
před 24 mminutami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 42 mminutami

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
04:21Aktualizovánopřed 51 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do jihoamerické země posílá letadlo.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Lidé si připomínají památku Jana Palacha

Lidé si v pátek na několika místech v Česku připomínají památku Jana Palacha, který se před 57 lety polil hořlavinou a zapálil na pražském Václavském náměstí ve snaze vyburcovat společnost z letargie po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) si Palachův čin dopoledne připomněl u památníku v horní části Václavského náměstí. Stejně tak učinil předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD).
11:06Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů rozebrali sněmovní důvěru Babišově vládě

Čtvrteční vyslovení důvěry vládě premiéra Andreje Babiše (ANO) a rekordně dlouhé jednání sněmovny o této věci rozebrali v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou zástupci opozice i vládní koalice. „Legitimita, kterou vláda získala, je třešnička na dortu,“ uvedl poslanec David Pražák (ANO). Podle Radka Kotena (SPD) se může vláda s důvěrou naplno pustit do naplňování předvolebního programu. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel uvedl, že se na její vládnutí netěší, zmínil mimo jiné obavy z nezodpovědného hospodaření. Barbora Pipášová (Piráti) a Jan Berki (STAN) komentovali i samotné jednání. Podle Pipášové rozprava nebyla dostatečná, Berki míní, že téměř žádná skutečná debata mezi opozičními poslanci a vládními zástupci neprobíhala. Pozván byl také zástupce Motoristů – ti do debaty ale nikoho nevyslali.
před 4 hhodinami
Načítání...