Na přepočtu hlasů na mandáty se letos projeví nový volební systém. Cílí na větší proporčnost

Voliči zamíří po čtyřech letech ke sněmovním volbám. Žádná změna v samotném způsobu hlasování je nečeká. Přesto budou tyto volby nové, významně se změnil přepočet odevzdaných hlasů na mandáty a to bude mít i dopad na výsledky. Jak tedy funguje nový volební systém?

Do podoby volebního systému poměrně razantně zasáhnul Ústavní soud. Reagoval tak na stížnost skupiny jednadvaceti senátorů, která mu byla předložena v roce 2017. Po přibližně třech a půl letech soud začátkem února vyhlásil nález, kterým zrušil některé pasáže volebního zákona – konkrétně ty, které se týkaly přepočtu hlasů na mandáty.

Stalo se tak osm měsíců před termínem voleb, který oproti zvyklostem vyhlásil prezident Miloš Zeman nečekaně brzy již na konci roku 2020. Volební zákon patří mezi normy, u kterých je nezbytné, aby se na nich shodla jak Poslanecká sněmovna, tak i Senát. Parlament tak musel začít jednat poměrně rychle, aby bylo možné přijmout nová pravidla, zákon novelizovat a volby včas připravit.

Poslanci konečný návrh schválili 7. dubna, tři týdny poté novelu odsouhlasil také Senát. Prezident novou podobu volebního zákona stvrdil 4. května.

Výhrady Ústavního soudu k původnímu volebnímu zákonu
Zdroj: ČT24

Kolik hlasů musí strana získat?

První proměnnou, která ovlivňuje přepočet hlasů na mandáty, je takzvaná uzavírací klauzule. Tedy minimální hranice, kterou musí strany ve volbách překročit, aby se jejich hlasy začaly na mandáty přepočítávat. Pokud tuto hranici nepřekročí, jejich hlasy propadnou a složení Poslanecké sněmovny nemají šanci ovlivnit. Uzavírací klauzule je na hranici zisku alespoň pěti procent hlasů.

Senátoři si u soudu stěžovali na takzvanou aditivní volební klauzuli. Ta způsobovala, že pokud kandidovala koalice více stran, zvyšovala se pro ni hranice vstupu do sněmovny, a to podle toho, kolik měla taková koalice členů. Pokud tedy kandidovala koalice dvou stran, musela získat alespoň deset procent hlasů, trojčlenná koalice alespoň patnáct procent hlasů.

Takto nastavené opatření ale nemotivovalo strany k zakládání volebních koalic. Naopak mohlo odrazovat. Před volbami v roce 2017 se takto chtěly v koalici spojit KDU-ČSL a STAN. Musely by ale získat alespoň deset procent hlasů. A z koalice nakonec sešlo a strany kandidovaly samostatně. A ještě dříve toto pravidlo obcházely strany T0P 09 a STAN. Nekandidovaly jako koalice, ale jako jedna strana – TOP 09 s podporou Starostů.

Základní uzavírací klauzule pro strany nebo hnutí, které kandidují samostatně, zůstala i s novým volebním zákonem na pěti procentech hlasů. Nově je však nárůst nutného zisku hlasů vstřícnější právě ke koalicím. Kandidují-li dohromady dvě strany, bude jim stačit získat alespoň osm procent hlasů, tří a vícečlenné koalice musí přesvědčit alespoň jedenáct procent voličů.

Změny takzavé uzavírací klauzule
Zdroj: ČT24

Původní nespravedlivý volební systém

Jak ale píše Ústavní soud, „problém nebyl shledán ve výši uzavírací klauzule, nýbrž zejména v konání voleb do Poslanecké sněmovny cestou čtrnácti separovaných voleb v samostatných volebních krajích bez vzájemného propojení výsledku voleb“.

Nález Ústavního soudu tak naráží na to, že nejen uzavírací klauzule je problematická, ale systém byl nespravedlivý i v tom, že volby se konaly ve čtrnácti krajích a výsledek vznikal součtem výsledků z volebních krajů.

Poměr získaných hlasů a mandátů ve volbách v roce 2017
Zdroj: ČT24

Jednotlivé volební kraje byly různě velké z hlediska počtu mandátů, které se v nich mezi jednotlivé strany rozdělovaly. V nejmenších krajích se rozdělovalo pět či osm mandátů (Karlovarský, respektive Liberecký), v největších čtyřiadvacet, respektive šestadvacet mandátů (Praha a Středočeský kraj).

Nespravedlivému rozdělení mandátů přispívala i použitá D'Hondtova metoda přepočtu. Ta je navíc v malých volebních obvodech (přibližně do patnácti mandátů) velmi disproporční, tedy že mandáty přiděluje přednostně těm stranám, které získaly nejvíce hlasů.

Počet hlasů potřebný na zisk jednoho mandátu ve volbách 2017
Zdroj: ČT24

Na ty slabší se nedostalo. Výsledkem tak bylo, že ve volbách v roce 2017 vítězné hnutí ANO získalo 29 procent hlasů, ale získalo 39 procent mandátů. Naopak nejslabší STAN s pěti procenty hlasů obsadil jen tři procenta poslaneckých křesel.

Český parlament tak musel najít takový kompromis, aby vyhověl Ústavnímu soudu a nová volební pravidla byla spravedlivější a více poměrná.

Z hlediska rovnosti volebního práva a rovnosti šancí kandidujících volebních stran v podmínkách poměrného zastoupení je třeba, aby každá volební strana získala odpovídající podíl na mandátech v Poslanecké sněmovně podle svého podílu na celkovém počtu odevzdaných platných hlasů a současně aby tento volební zisk (podpora určité názorové skupiny voličů vyjádřená podílem na mandátech) byl promítnut do přidělování mandátů v rámci jednotlivých krajských kandidátek takové volební strany.
Ústavní soud
Pl. ÚS 44/17, 3. února 2021

Dvě úrovně přepočtu hlasů

To, co nakonec poslanci a senátoři v novém zákonu zachovali, je čtrnáct volebních krajů. Politické strany mají dle jejich území vytvořeny stranické struktury, navíc v době schvalování novely už strany vybíraly kandidáty do sněmovny právě v jednotlivých krajích.

Změna se tedy týká zejména přepočtu na mandáty. Nově jsou hlasy přepočítávány na mandáty na dvou úrovních. Tou první je úroveň kraje, na níž jsou hlasy rozděleny takzvanou kvótou Imperiali. Hlasy stran, které v krajích nestačí k zisku mandátu, se přesunou na celorepublikovou úroveň, kde jsou přerozděleny takzvanou Hagenbach-Bischoffovou kvótou.

Na úrovni celého Česka jsou tak rozděleny zbývající mandáty. Kombinací těchto metod výpočtu a propojením krajské a celostátní úrovně vzniká volební systém, který rozděluje mandáty více proporčně než systém před čtyřmi lety.

Změny volebního systému
Zdroj: ČT24
  • Počet hlasů je vydělen počtem mandátů zvýšeným o dva.
  • Počet hlasů je vydělen počtem mandátů zvýšeným o jeden.

Vyšší poměrnost je zřejmá, pokud se porovnají zisky stran ve volbách v roce 2017 a přepočítají se dle nových pravidel. Jak je zřejmé z grafu níže, mandáty by před čtyřmi lety byly za použití nový volebních pravidel rozděleny proporčněji.

Vítěz minulých voleb by získal o devět mandátů méně. O jeden mandát by přišla strana druhá v pořadí. Podíváme-li se na opačný konec k těm, kteří ve volbách získali nejnižší počty hlasů a také mandátů, poslední strana by si polepšila o tři poslanecká křesla, druhá od konce by měla o dva poslance více.

Rozdělení mandátů v PS dle zisků stran v roce 2017 v přepočtu dle nového volebního zákona
Zdroj: ČT24
Rozdíly v počtu mandátů v PS dle zisků stran v roce 2017 v přepočtu dle nového volebního zákona
Zdroj: ČT24

Nový volební systém se tak chová více spravedlivě, neupřednostňuje velké a silné politické strany, které získávaly větší zastoupení, než kolik jim voliči dali hlasů.

Pokud nejsilnějšímu hnutí ANO stačilo ve volbách v roce 2017 na zisk mandátu 19 232 hlasů voličů, tak podporovatelů hnutí STAN muselo být více než dvakrát tolik – celkem 43 692 – aby hnutí získalo poslanecké křeslo. Jejich hlas tak měl poloviční váhu.

S úpravou systému se ve volební místnosti v tomto ohledu občanů změna netýká. Ta nastává až poté, co hlasování skončí a komisaři volebních místností odevzdají výsledky Českému statistickému úřadu. Právě ten se musí na převedení hlasů na mandáty připravit nejvíce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

GIBS zajistila litry tekuté extáze, měl ji i pražský policista

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) při domovních prohlídkách dvou lidí zajistila přes deset litrů takzvané tekuté extáze. Nelegální drogu měl u sebe i pražský policista, který drogu opakovaně užíval. Je stíhán a hrozí mu až dvouleté vězení. Obviněn je i druhý muž, u kterého policie domovní prohlídku udělala. GIBS o tom v pátek informovala v tiskové zprávě.
před 51 mminutami

Vysoký počet obcí přináší komplikace. Slučování také, namítají samosprávy

Česko dělí své území do nejméně lidnatých administrativních jednotek v Evropě. Celkově se v tuzemsku nachází 6258 obcí (včetně čtyř vojenských újezdů), v nichž žije průměrně 1743 obyvatel, což je nejméně v Evropské unii. Podle studie PAQ Research má většina obcí méně než pět set obyvatel. I ty nejmenší ale mají na starost řadu agend, což může vést k neefektivitě a nízké kvalitě služeb. Podle knihy vědců z Národního institutu SYRI roztříštěnost místní samosprávy naopak může zvyšovat odolnost státu v době krizí.
před 4 hhodinami

VideoOdborníci debatovali v 90' ČT24 o sudetoněmeckém sjezdu v Brně

Sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně vyvolává emotivní diskusi v české společnosti. „Ty emoce jsou přiživovány politiky,“ upozorňuje historik z Univerzity Karlovy Petr Koura v pořadu 90' ČT24 moderovaném Nikolou Reindlovou a Danielem Takáčem. Spolu s ním o tématu mluvili Vladimír Handl z Institutu mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd UK a spolupředsedové Česko-německého diskusního fóra, bývalý poslanec německého Spolkového sněmu Jörg Nürnberger a velvyslanec České republiky na Slovensku Rudolf Jindrák.
před 12 hhodinami

Pavel potvrdil, že podá kompetenční žalobu, pokud mu vláda zamezí v účasti na summitu NATO

Historicky první kompetenční žaloba prezidenta na vládu ohledně ústavního výkladu pravomocí je čím dál pravděpodobnější. Petr Pavel potvrdil, že podnět k Ústavnímu soudu podá, pokud mu vláda zamezí v možnosti reprezentovat Česko na červencovém summitu NATO v Ankaře. Vláda bude podle premiéra Andreje Babiše (ANO) rozhodovat o složení delegace 8. června. Předseda kabinetu už dva měsíce trvá na tom, že postoj Česka k obranným výdajům má na summitu vysvětlovat on a členové vlády a nikoliv prezident.
před 13 hhodinami

Sudetští Němci s Wintonovými dětmi uctili oběti holocaustu

Zástupci sudetských Němců i dvě z Wintonových dětí ve čtvrtek v Brně společně uctili památku obětí holocaustu. Akce u pátého nástupiště hlavního nádraží, odkud za války odjížděly židovské transporty, zahájila festival Meeting Brno a také sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), který se poprvé koná v Česku. Na místě bylo zhruba pět set lidí, z toho stovka protestujících, uvedl policejní mluvčí Pavel Šváb.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Silnější evropský pilíř v rámci NATO, bližší spolupráci NATO a EU a strategický význam podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) na fóru varoval, že Unie kvůli regulacím ztrácí konkurenceschopnost. Řešením podle něho však není federalizace. Náčelník generálního štábu Karel Řehka řekl, že v případě nedodržení aliančních závazků nebude Česko spolehlivým partnerem.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Němečtí poslanci schválili stavbu vysokorychlostní trati Drážďany–Praha

Němečtí poslanci jednomyslně schválili záměr na výstavbu vysokorychlostní trati mezi Drážďany a Prahou včetně takzvaného Krušnohorského tunelu. Německé ministerstvo dopravy předložilo Spolkovému sněmu plány letos v únoru. Uvedlo tehdy, že po schválení nebude nic bránit podpisu smlouvy s Českem.
před 13 hhodinami

VideoHospodářství táhne spotřeba domácností a nově i investice firem, řekl ekonom Marek

K rychlejšímu budoucímu růstu hospodářství jsou potřeba bilionové investice, a to zejména do lidského kapitálu, tedy do vysokých škol, vědy a výzkumu, řekl v Interview ČT24 hlavní ekonom Deloitte David Marek. Dalšími oblastmi jsou pak dostavba dopravní infrastruktury a příprava odolnější energetiky, uvedl v rozhovoru, který vedl Daniel Takáč. Pokud jde o současnost, ekonomický růst stál do loňského roku na spotřebě domácností, ale v posledních čtvrtletích se jeho dalším pilířem staly i investice firem. S rychlejším rozvojem spotřeby domácností lze podle ekonoma počítat nadále, protože bude pokračovat relativně rychlý růst mezd (nyní přes šest procent meziročně), i vzhledem k jejich dřívějšímu silnému reálnému propadu. Nyní jsou podle Marka na úrovni roku 2021. Spotřebu domácností bude podporovat též snižování vysoké míry úspor, jež vznikla při několika minulých krizích. Za největší brzdu pro české hospodářství považuje potíže Německa, až pak dění na Blízkém východě.
před 13 hhodinami
Načítání...