Volební systém

Spojené státy si na začátku listopadu vyberou prezidenta. Přesněji řečeno vyberou volitele, kteří později prezidenta skutečně určí. Spletitý volební systém ovlivňuje i federální charakter země, v níž si volební pravidla určuje padesátka států. V některých Američané hlasují poštou už několik týdnů, jinde půjdou osobně k urnám až 5. listopadu. Kromě hlavy státu si vyberou kongresmany či guvernéry.

Část volební reformy, kterou chce vláda německého kancléře Olafa Scholze zastavit stále se zvyšující počet poslanců Spolkového sněmu, je protiústavní. Ústavní soud se ve verdiktu zveřejněném v úterý vymezil proti znevýhodnění menších stran, které se do parlamentu před reformou mohly dostat i bez překonání pětiprocentní hranice. Zbytek novely volebního zákona, která počet poslaneckých míst v parlamentu omezuje na nejvýše 630, je ale podle soudu v pořádku.

Česko v roce 2024 čeká nejen trojí hlasování – volby evropské, senátní a krajské – a také další politické jednání o možných systémových změnách. Zatímco třeba u zavádění korespondenční volby už probíhá ostrý spor koalice s opozicí, tak v dalších bodech dokážou najít shodu. Některé návrhy jsou teprve na začátku a jiné se blíží do finále legislativního procesu.

Poslanec Radek Vondráček (ANO) má za to, že zavedení možnosti korespondenčního hlasování pro Čechy v zahraničí znamená hazard s důvěrou lidí ve volební systém. Poslanec Marek Benda (ODS) v pořadu Události, komentáře argumentoval, že je tato praxe v jiných státech běžná a systém by byl správný a spravedlivý.

Doplňovací volby na Aljašce vyhrála demokratka Mary Peltolaová, která se stane první představitelkou původních národů zvolenou do Sněmovny reprezentantů za tento americký stát. Ve volbách porazila bývalou republikánskou guvernérku a neúspěšnou kandidátku na viceprezidentku v roce 2008 Sarah Palinovou, uvedla ve čtvrtek agentura AP.

Koalice Spolu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona podle povolebních prognóz po druhém kole parlamentních voleb získá nejvíce hlasů, unikne jí však většina v Národním shromáždění. V 577členné dolní komoře parlamentu by podle agentury Ifop mohla obsadit 210 až 250 křesel. Podobné výsledky vykazují také průzkumy trojice dalších agentur. Významného zisku podle odhadů dosáhla krajně pravicová strana Národní sdružení, která podle listu Le Monde překonala svůj rekord v počtu mandátů z roku 1986.

Kandidáti věrní čínské komunistické vládě jasně ovládli parlamentní volby v Hongkongu, které provázela historicky nejnižší účast voličů. Ta dosáhla třiceti procent, pouhé poloviny z předchozího hlasování. Voliči tak dali najevo nespokojenost s reformami Pekingu, které de facto znemožnily účast prodemokratických kandidátů.

Voliči zamíří po čtyřech letech ke sněmovním volbám. Žádná změna v samotném způsobu hlasování je nečeká. Přesto budou tyto volby nové, významně se změnil přepočet odevzdaných hlasů na mandáty a to bude mít i dopad na výsledky. Jak tedy funguje nový volební systém?

Stálý výbor, vrcholný orgán čínského parlamentu, schválil reformu volebního systému v Hongkongu. Změny povedou k upevnění kontroly Pekingu nad velkoměstem, uvedla BBC s odvoláním na čínská státní média. Podle kritiků reforma odstraní z hongkongského parlamentu veškerou opozici.

Nizozemci volí sněmovnu, a to podle nejpoměrnějšího systému v Evropě. Počet mandátů jednotlivých stran víceméně odpovídá jejich procentuálnímu zisku. Neexistuje hranice pro vstup do sněmovny, a tak v ní tradičně zasedá mnoho stran, od posledních voleb v roce 2017 je jich třináct. Zastoupeny jsou i okrajové proudy a malé strany s úzce vymezenými zájmy. Výsledkem jsou na evropské poměry standardně stabilní vlády. To je možné hlavně díky tamní schopnosti dohodnout se a existenci tří hlavních hráčů, vysvětluje politolog Masarykovy univerzity v Brně Jakub Šedo.

Už za osm měsíců mají v Česku proběhnout volby do Poslanecké sněmovny, do té doby se ale musí změnit volební zákon. Minulý týden o tom rozhodl Ústavní soud (ÚS). Právník a bývalý poslanec Zdeněk Koudelka (Trikolóra) rozhodnutí ústavních soudců kritizuje, a to nejen proto, že se na verdikt čekalo tři roky. Vadí mu i samotný obsah rozhodnutí. Řekl to v pondělních Událostech, komentářích.

Ústavní soud označil dosavadní volební systém za nespravedlivý, protože metodou přepočtu hlasů na mandáty znevýhodňuje malé strany. Nápravu má parlament obstarat ještě před sněmovními volbami. Advokát a bývalý ministr spravedlnosti Jan Kalvoda v rozhovoru pro Interview ČT24 považuje krok za narovnání politické soutěže, jiní oslovení experti jej považují i za aktivistický zásah – a výhrady vznáší také k nastolené časové tísni, protože volby jsou už na podzim.

Ústavní soud zrušil část volebního zákona, protože porušuje rovné volební právo a šance kandidujících subjektů. V některých krajích je totiž dosud potřeba pro zisk mandátu sesbírat násobně víc hlasů než v jiných. Konstituční tribunál současně usnadnil kandidaturu koalicím stran a hnutí. Pětiprocentní klauzule se u nich dosud sčítala na úroveň deseti, patnácti či dvaceti procent, pro příště už k tomu ale docházet nemá. Nová pravidla se mají týkat už letošních voleb.

Ústavní soud kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů zrušil část volebního zákona. Koalicím stran a hnutí nově stačí pro vstup do sněmovny pět procent hlasů voličů. Soud zrušil aditivní klauzule, jež pro vstup koalicím stanovily deset, 15, respektive 20 procent. Soud měnil i paragrafy pro určování počtu poslanců v krajích a průběh skrutinia, tedy rozdělování mandátů za použití d'Hondtovy metody. Přečtěte si celý text nálezu.

Vláda na pondělním jednání nepodpořila návrh poslanců KDU-ČSL, který by měl srovnat váhu všech hlasů odevzdaných ve volbách do Poslanecké sněmovny. Novela také ruší vyšší procentní hranice pro vstup do dolní komory pro kandidující koalice. Podle vládních legislativců by však tato novela byla významnou změnou celého volebního systému, očekávali by proto širší diskusi. Sněmovna ji i přes stanovisko kabinetu bude projednávat.