Volební systém

Bývalí i současní pracovníci amerického ministerstva obrany konzultují se zákonodárci i zástupci jednotlivých států, jak se připravit na možnost, že se administrativa prezidenta Donalda Trumpa pokusí zasáhnout do listopadových voleb do Kongresu. Obavy mají především z nasazení členů bezpečnostních složek u volebních místností během volebního dne. Bílý dům mluví o potřebě zajistit, aby ve volbách nehlasovali lidé bez občanství. K tomu statisticky dochází zřídka. Na volby se chystá FBI a už nyní padají žaloby.

Spojené státy se připravují na volby do Kongresu, které proběhnou na začátku listopadu. Takzvané midterms se odehrají v polovině mandátu republikánského prezidenta Donalda Trumpa. Oběma komorám, Sněmovně reprezentantů i Senátu, v posledních letech dominovali republikáni, po volbách se rozložení sil může změnit. Volební systém USA je však roztříštěný a jeho podobu do značné míry formují jednotlivé státy.

Výsledky senátních voleb a jejich dopady na českou politiku probírali v Událostech, komentářích senátoři Jan Schiller (ANO), David Smoljak (za STAN) a Václav Láska (SEN21) a poslanec Radek Koten (SPD). Podle Smoljaka dostal premiér od voličů jasný vzkaz, který sám označil za fiasko. Schiller namítl, že ve druhém kole senátních voleb se podle něj voliči spojují především proti kandidátům ANO. Koten se vyslovil pro jednokolovou volbu, která by podle něj lépe odrážela vůli většiny. Láska naopak neočekává výraznější změny v politickém dění. Hosté diskutovali také o masivních demonstracích ve Francii, souvisejících násilnostech a hranicích práva na protest. K této části debaty se připojila také vrchní ředitelka sekce evropské a zahraniční politiky ministerstva zahraničních věcí Veronika Stromšíková. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.

Italská poslanecká sněmovna definitivně schválila volební reformu prosazovanou premiérkou Giorgiou Meloniovou. Nový systém zavádí poměrné zastoupení a bonus, který zajistí parlamentní většinu koalici, jež získá více než 42 procent hlasů. Reforma může významně ovlivnit výsledek parlamentních voleb plánovaných na příští rok.

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) odmítl na síti X kritiku první dámy Evy Pavlové vůči komunálním volbám. Volební systém celé země se podle něj nebude měnit jen proto, že si prezident Petr Pavel naplánoval na termín voleb dovolenou. Pavlová v úterý zkritizovala, že stát neumožnil lidem volit ze zahraničí či z jiného místa v Česku, ačkoliv termín komunálních voleb tentokrát pevně stanovil zákonem. Prezidenta za neúčast u voleb kritizují i opoziční politici.

Bosna a Hercegovina se chystá na nedělní volby. Ve třímilionové federaci se rozhodne o novém vedení v obou jejích etnických entitách. Hlavním tématem je pomalý ekonomický růst a váznoucí proces vstupu do Evropské unie. V pátek vrcholila kampaň, kterou tradičně ovlivnily národnostní spory a diametrálně odlišné představy o budoucnosti země.

Česko čekají 9. a 10. října senátní a komunální volby. V prvních jmenovaných budou voliči rozhodovat o složení třetiny jednaosmdesátičlenné horní komory parlamentu. Ačkoliv jednání Senátu zpravidla nebývají tak sledovaná jako schůze Poslanecké sněmovny, hraje i horní komora v tuzemském politickém systému významnou roli. Mezi její kompetence patří mimo jiné navrhování zákonů či přijímání zákonných opatření, je-li sněmovna rozpuštěna. Horní komora se ovšem od té dolní v mnoha ohledech liší. Jak Senát funguje i jaká má specifika, přibližuje tento článek.

Šéf maďarského středopravicového opozičního hnutí Tisza Péter Magyar na závěr volební kampaně před nedělními parlamentními volbami ohlásil, že současný premiér Viktor Orbán po šestnácti letech skončí u moci. Orbán na shromáždění v Budapešti opakoval, že jedině jeho Fidesz zajistí, že Maďarsko nebude zavlečeno do války na Ukrajině.

Před maďarskými volbami vede opoziční strana Tizsa před vládní stranou Fidesz přibližně o deset procentních bodů, vyplývá z údajů serveru Politico, které pocházejí z února. Konečné rozdělení mandátů v tamním parlamentu určuje hlasování pro stranické kandidátky i souboje v jednomandátových obvodech. Jenže volební systém od roku 2010, kdy se současný premiér Viktor Orbán dostal k moci, prošel sérií reforem. Ty ale dle kritiků zvýhodnily větší strany – jako je Orbánův Fidesz.

Slovensko se chystá zrušit korespondenční volbu. Vládní koalice tvrdí, že chce zabránit podvodům, podle opozice tím ale může ovlivnit volby ve svůj prospěch. Slováci žijící v zahraničí by nově místo pošty hlasovali na ambasádách. Korespondenčně je dosud možné odevzdat hlas v parlamentních volbách a referendech.

Kvůli výsledkům voleb v Libereckém kraji zvažuje ODS ústavní stížnost, kraj kvůli přepočtu ztratil čtvrtinu mandátů v Poslanecké sněmovně. Kraj od jeho vzniku zastupovalo vždy osm poslanců, teď jich ale získal jen šest. Dopad nové úpravy je pro voliče v Libereckém kraji diskriminační, uvedl politik Petr Beitl (ODS), který zřejmě právě kvůli přepočtu přišel v letošních volbách o sněmovní mandát.

Letošní volby do Poslanecké sněmovny se budou konat 3. a 4. října. O termínu rozhodl prezident, který volby do parlamentu vyhlašuje nejpozději devadesát dnů před jejich konáním. V souvislosti s blížícím se hlasováním se může vyrojit celá řada otázek, z nichž mnohé souvisí s volebním systémem. Jakým způsobem se určuje počet křesel, která si úspěšná uskupení rozdělí v jednotlivých krajích? A jak probíhá přepočet voličských hlasů na mandáty?

Letos poprvé mohou krajané v zahraničí hlasovat ve sněmovních volbách korespondenčně. K tomu musejí být zapsáni na speciálním seznamu zastupitelských úřadů. Posledním dnem pro přihlášení je neděle 24. srpna. Zájem zatím projevilo třiadvacet tisíc lidí, nejvíce v USA, Kanadě a západní Evropě.

Americká federální soudkyně v pátek zablokovala výnos prezidenta Donalda Trumpa z konce března, který měl zavést nová pravidla pro pořádání federálních voleb včetně požadavku na předkládání úředního dokladu o občanství při registraci voliče. Trump chtěl rovněž výnosem přimět státy USA, aby nezapočítávaly korespondenční hlasy obdržené až po dni voleb.

Spojené státy si na začátku listopadu vyberou prezidenta. Přesněji řečeno vyberou volitele, kteří později prezidenta skutečně určí. Spletitý volební systém ovlivňuje i federální charakter země, v níž si volební pravidla určuje padesátka států. V některých Američané hlasují poštou už několik týdnů, jinde půjdou osobně k urnám až 5. listopadu. Kromě hlavy státu si vyberou kongresmany či guvernéry.

Část volební reformy, kterou chce vláda německého kancléře Olafa Scholze zastavit stále se zvyšující počet poslanců Spolkového sněmu, je protiústavní. Ústavní soud se ve verdiktu zveřejněném v úterý vymezil proti znevýhodnění menších stran, které se do parlamentu před reformou mohly dostat i bez překonání pětiprocentní hranice. Zbytek novely volebního zákona, která počet poslaneckých míst v parlamentu omezuje na nejvýše 630, je ale podle soudu v pořádku.

Česko v roce 2024 čeká nejen trojí hlasování – volby evropské, senátní a krajské – a také další politické jednání o možných systémových změnách. Zatímco třeba u zavádění korespondenční volby už probíhá ostrý spor koalice s opozicí, tak v dalších bodech dokážou najít shodu. Některé návrhy jsou teprve na začátku a jiné se blíží do finále legislativního procesu.

Poslanec Radek Vondráček (ANO) má za to, že zavedení možnosti korespondenčního hlasování pro Čechy v zahraničí znamená hazard s důvěrou lidí ve volební systém. Poslanec Marek Benda (ODS) v pořadu Události, komentáře argumentoval, že je tato praxe v jiných státech běžná a systém by byl správný a spravedlivý.

Doplňovací volby na Aljašce vyhrála demokratka Mary Peltolaová, která se stane první představitelkou původních národů zvolenou do Sněmovny reprezentantů za tento americký stát. Ve volbách porazila bývalou republikánskou guvernérku a neúspěšnou kandidátku na viceprezidentku v roce 2008 Sarah Palinovou, uvedla ve čtvrtek agentura AP.

Koalice Spolu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona podle povolebních prognóz po druhém kole parlamentních voleb získá nejvíce hlasů, unikne jí však většina v Národním shromáždění. V 577členné dolní komoře parlamentu by podle agentury Ifop mohla obsadit 210 až 250 křesel. Podobné výsledky vykazují také průzkumy trojice dalších agentur. Významného zisku podle odhadů dosáhla krajně pravicová strana Národní sdružení, která podle listu Le Monde překonala svůj rekord v počtu mandátů z roku 1986.

Kandidáti věrní čínské komunistické vládě jasně ovládli parlamentní volby v Hongkongu, které provázela historicky nejnižší účast voličů. Ta dosáhla třiceti procent, pouhé poloviny z předchozího hlasování. Voliči tak dali najevo nespokojenost s reformami Pekingu, které de facto znemožnily účast prodemokratických kandidátů.

Voliči zamíří po čtyřech letech ke sněmovním volbám. Žádná změna v samotném způsobu hlasování je nečeká. Přesto budou tyto volby nové, významně se změnil přepočet odevzdaných hlasů na mandáty a to bude mít i dopad na výsledky. Jak tedy funguje nový volební systém?

Stálý výbor, vrcholný orgán čínského parlamentu, schválil reformu volebního systému v Hongkongu. Změny povedou k upevnění kontroly Pekingu nad velkoměstem, uvedla BBC s odvoláním na čínská státní média. Podle kritiků reforma odstraní z hongkongského parlamentu veškerou opozici.

Nizozemci volí sněmovnu, a to podle nejpoměrnějšího systému v Evropě. Počet mandátů jednotlivých stran víceméně odpovídá jejich procentuálnímu zisku. Neexistuje hranice pro vstup do sněmovny, a tak v ní tradičně zasedá mnoho stran, od posledních voleb v roce 2017 je jich třináct. Zastoupeny jsou i okrajové proudy a malé strany s úzce vymezenými zájmy. Výsledkem jsou na evropské poměry standardně stabilní vlády. To je možné hlavně díky tamní schopnosti dohodnout se a existenci tří hlavních hráčů, vysvětluje politolog Masarykovy univerzity v Brně Jakub Šedo.