Ústavní soud označil dosavadní volební systém za nespravedlivý, protože metodou přepočtu hlasů na mandáty znevýhodňuje malé strany. Nápravu má parlament obstarat ještě před sněmovními volbami. Advokát a bývalý ministr spravedlnosti Jan Kalvoda v rozhovoru pro Interview ČT24 považuje krok za narovnání politické soutěže, jiní oslovení experti jej považují i za aktivistický zásah – a výhrady vznáší také k nastolené časové tísni, protože volby jsou už na podzim.
Ústavní soud kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů zrušil část volebního zákona. Koalicím stran a hnutí nově stačí pro vstup do sněmovny pět procent hlasů voličů. Soud škrtal i v paragrafech upravujících určování počtu poslanců v krajích a průběh skrutinia, tedy rozdělování mandátů za použití d'Hondtovy metody. Rozhodnutí nemá časový odklad, a dopadne tedy už na podzimní sněmovní volby.
Podle Kalvody není rozhodnutí Ústavního soudu zásadním zásahem do předvolebního procesu. Premiér Andrej Babiš (ANO) naopak soud obvinil, že ovlivňuje politickou situaci v Česku a otřásá důvěrou občanů v politický systém. „Moje důvěra je nálezem Ústavního soudu podpořena, nikoliv otřesena,“ sdělil.
To, co soud udělal, je podle Kalvody vlastně rozloučení s takzvanou opoziční smlouvou, která „otravovala a deformovala politický život v této zemi přes dvacet let“. Advokát Kalvoda v roce 2009 zastupoval poslance Miloše Melčáka v ústavní stížnosti proti předčasným volbám, ty Ústavní soud skutečně odložil. Podle Kalvody si tehdy politici svévolně rozhodli zkrátit volební období navzdory ústavě.
„Jak v roce 2009, tak letos protestní zvuky hodné státní katastrofy vyluzují ústavně nepřizpůsobiví politici, jimž se trochu narovnávají pravidla politické soutěže,“ myslí si Kalvoda, podle kterého nejsou výroky Babiše vůči Ústavnímu soudu „hodné představitele exekutivní moci“. Problém podle něj vyvstal jen pro strany, které hodlají těžit z „nespravedlivého a disproporčního systému“.
Prezident již dříve varoval v dopise před destabilizací politického systému a hrozbou neřešitelné ústavní krize. Podle Kalvody je reálné riziko, že se politické strany nad novým volebním zákonem nedohodnou. „Není nic snadnějšího než zablokovat přijetí novely toho volebního zákona a ústavní krize nastane teprve potom. Prozatím je to jenom politická krize, kterou mají její aktéři tendenci zveličovat,“ dodává.
Stabilita budoucích vlád podle Kalvody narušena nebude. „Pětiprocentní hranice pro vstup strany či hnutí do sněmovny přece zrušena nebyla. Jestli se stalo něco, co mě upřímně řečeno překvapilo, tak je to zrušení prohibitivní přičítací matice pro vstup koalic do sněmovny. Ale ani v tom případě se nedomnívám, že hrozí menší stabilita vlád, než tomu bylo minule,“ míní.
Politologové mluví o tlaku a šibeničním termínu
Někteří politologové se pozastavili nad načasováním změny. „Nález vyvolá horečnou snahu po hledání řešení, které konformně s Ústavním soudem nastaví nová pravidla. Nebude to hledání optimální varianty, ale co nejrychlejší cesty. Volební pravidla by si zasloužila, aby se po nálezu Ústavního soudu důkladně promyslela a byla dlouhodobě funkční – a teď to bude vznikat pod obrovským tlakem. Máme na to půl roku,“ prohlásil ve vysílání ČT24 olomoucký politolog Tomáš Lebeda.
„Z hlediska termínu je to nepochybně (položená) mina. Pro náš parlament je dost šibeniční,“ potvrzuje politolog Daniel Kroupa, třebaže podstatu rozhodnutí vítá. Nález podle něj vedle toho také maří úvahy hnutí ANO o možné transformaci systému voleb na většinový. „Vůbec nepřichází v úvahu. Ústavní soud dal jasný pokyn, že úprava má korespondovat s principem poměrného zastoupení.“
O extenzivním chování Ústavního soudu mluví politolog z Masarykovy univerzity Stanislav Balík. „Ve volebních otázkách už poněkolikáté vystoupil z role a neposuzoval ústavnost, ale jakousi imaginární spravedlnost. Přitom politologie dobře ví, že žádný volební systém není absolutně spravedlivý. Ústavní soud se znovu pasoval do role aktivisty, který páchá dobro,“ konstatoval.
Zásahem do průběhu skrutinia podle něj soud zasahuje do vnitřního života politických stran a posiluje jejich centrální vedení. „Pokud by bylo zavedeno druhé skrutinium, pak by stejně jako v 90. letech mělo centrální vedení stany možnost dostat do Poslanecké sněmovny své lidi, kteří by přes krajskou soutěž neprošli,“ dodal Balík.
Podobně kritický je i politolog Západočeské univerzity v Plzni Přemysl Rosůlek: „Ústavní soud se poměrně zásadním způsobem vlamuje do rozběhnuté volební kampaně. Již byly sestaveny koalice, které počítaly se stávajícím volebním zákonem, který malé strany diskriminuje. Veškeré pokusy o změnu zákona budou kampaní silně ovlivněny – a v tom duchu bude probíhat i celá diskuse.“
„Je to správné rozhodnutí“
„Naplnila se očekávání, která předvídala, že nález bude zásadnější,“ komentuje nález ústavní právník Marek Antoš. „Je to správné rozhodnutí, systém byl v rozporu s tím, co naše ústava říká o volbách do Poslanecké sněmovny. Pokud jedna strana potřebuje pro získání mandátu násobně víc hlasů než strana druhá, tak to poměrný systém není.“
Ústavní právník Jan Wintr řekl, že současný systém vedl k disproporcím v počtu mandátů, které se nejvíc projevily ve volbách v letech 2006 a 2017. Po posledních volbách například zajistil většinu koalici ANO a ČSSD s podporou komunistů. „Zkreslení je poměrně výrazné.“
Soud podle něj vybral z možných řešení to nejméně špatné, když zrušená ustanovení nenechal pro letošní volby ještě v platnosti. „Připadalo by mi problematické, kdyby se mělo v říjnu volit podle zákona, o kterém Ústavní soud řekl, že je protiústavní, to by legitimitě voleb neprospělo,“ vysvětlil Wintr.
