Koalice Spolu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona podle povolebních prognóz po druhém kole parlamentních voleb získá nejvíce hlasů, unikne jí však většina v Národním shromáždění. V 577členné dolní komoře parlamentu by podle agentury Ifop mohla obsadit 210 až 250 křesel. Podobné výsledky vykazují také průzkumy trojice dalších agentur. Významného zisku podle odhadů dosáhla krajně pravicová strana Národní sdružení, která podle listu Le Monde překonala svůj rekord v počtu mandátů z roku 1986.
Na druhém místě patrně skončí levicová koalice NUPES (Nová lidová, socialistická a ekologická unie) Jeana-Luka Mélenchona, jíž odhady agentury Ifop přisuzují 150 až 180 mandátů. Výrazné zisky oproti předchozím volbám si připisuje Národní sdružení (RN) Marine Le Penové, které by mohlo obdržet mezi 80 a 100 křesly. Na čtvrtém místě se umísťují konzervativní Republikáni s 60 až 70 poslanci.
Francouzská premiérka Élisabeth Borneová před nedělní půlnocí uvedla, že výsledek voleb pro Francii představuje riziko. Dodala, že její vláda osloví potenciální partnery a bude se snažit získat většinovou podporu. „Chceme tak naší zemi zajistit stabilitu a uskutečnit potřebné reformy,“ prohlásila.
K dosažení parlamentní většiny je zapotřebí získat 289 křesel. Pokud by se prognózy potvrdily, ve Francii by nastalo období politické nejistoty, uvádí agentura Reuters. Nové parlamentní uspořádání může podle ní vyústit v dosud nebývalé přerozdělení moci mezi stranami, ale také v politickou paralýzu. Dokonce by se mohly volby i opakovat.
Jako políček Macronovi označila odhady výsledků voleb agentura DPA. Prezidentova schopnost pokračovat v reformách druhé největší ekonomiky eurozóny by nyní závisela na tom, zda se mu podaří pro svůj legislativní program získat umírněné strany mimo jeho koalici. Naposledy byl na podporu jiného než vlastního politického tábora odkázán v letech 1988 až 1991 prezident François Mitterrand.
Jako možný Macronův „koaliční“ partner se podle DPA nyní jeví pravostředoví Republikáni. Šéf strany Christian Jacob nicméně podle Reuters prohlásil, že jeho uskupení zůstane v opozici.
Podle francouzských médií zaznamenala RN dosud největší volební zisk, který je zároveň zhruba desetkrát vyšší než ve volbách 2017. Strana tak bude například schopna vyvolat v parlamentu hlasování o nedůvěře a obracet se kvůli textu zákonů na Ústavní radu, uvedl list Le Monde. Předseda strany Jordan Bardella označil úspěch svého uskupení za politické „tsunami“ a uvedl, že z Macrona se po volební neděli stává „menšinový prezident“. Podle Le Penové bude RN „ztělesněním silné opozice“.
Člen Macronova tábora Gabriel Attal stanici TF1 řekl, že „nevyhrál nikdo“, zatímco vládní mluvčí Olivia Grégoireová hovořila v souvislosti s odhadovanými výsledky o zklamání. Podle ministra hospodářství Bruna Le Maira bude muset Macronova koalice „projevit velkou představivost“, aby byla schopná vládnout. Výsledky však podle něj neznamenají, že ve Francii nastane bezvládí.
Mélenchon se raduje
Mélenchon v povolebním vyjádření řekl, že jeho koalice NUPES uspěla ve svém cíli zbavit Macrona parlamentní většiny. „Je to naprostý debakl prezidentské strany“ a také „volební selhání“ současného prezidenta. Naopak členka Republikánů Rachida Datiová označila výsledky za „hořký neúspěch“.
Francouzský systém voleb do Národního shromáždění je dvoukolový, většinový a poměrně složitý. Pokud v prvním kole v daném obvodu nikdo nezíská většinu, postupují do druhého kola ti, kteří dostali víc než 12,5 procenta, nebo minimálně první dva kandidáti.
V druhém kole podle agentur z Macronova tábora neuspěli předseda Národního shromáždění Richard Ferrand, šéf poslaneckého klubu Christophe Castaner, ministryně životního prostředí Amélie de Montchalinová a o poslanecký mandát zřejmě přijde také šéfka resortu zdravotnictví Brigitte Bourguignonová. Prezident dříve svým ministrům pohrozil, že přijdou o křeslo ve vládě, pokud ve svých obvodech nevyhrají. Premiérka Élisabeth Borneová ve volbách uspěla.
