Část volební reformy, kterou chce vláda německého kancléře Olafa Scholze zastavit stále se zvyšující počet poslanců Spolkového sněmu, je protiústavní. Ústavní soud se ve verdiktu zveřejněném v úterý vymezil proti znevýhodnění menších stran, které se do parlamentu před reformou mohly dostat i bez překonání pětiprocentní hranice. Zbytek novely volebního zákona, která počet poslaneckých míst v parlamentu omezuje na nejvýše 630, je ale podle soudu v pořádku.
Protiústavní, vyjádřil se německý ústavní soud k části volební reformy
Zpravodaj ČT v Německu k verdiktu ústavního soudu ohledně volební reformy (zdroj: ČT24)
Ústavnímu soudu se nelíbilo zrušení takzvané základní mandátní klauzule. Ta totiž umožňuje, že do parlamentu se mohou dostat strany i bez překročení pětiprocentní hranice, pokud získají tři přímé mandáty. Díky tomu se v roce 2021 dostala do parlamentu postkomunistická Levice, která sice se 4,9 procenta pětiprocentní hranici nepřekonala, získala ale právě tři přímé mandáty.
Proti reformě se vedle Levice ohradila také Křesťansko-sociální unie (CSU), která je bavorskou sestrou celoněmecké Křesťanskodemokratické unie (CDU). Ačkoli CSU na bavorské politické scéně zcela dominuje, na spolkové úrovni pětiprocentní hranici překračuje jen těsně.
Platnost zmíněné klauzule ústavní soud obnovil, dokud zákonodárci nerozhodnou o nápravě. Podle politika Levice Gregora Gysiho musí nyní parlament jednat rychle, protože spolkové volby se v Německu budou konat v září příštího roku.
Německý volební systém
„Reforma volebního systému je něco, na co čeká Německo dlouhá léta. I předchozí vlády se tímto problémem zabývaly, protože po každých volbách v německém parlamentu sedělo stále více poslanců, což je dáno tím, že německé volební právo je zčásti většinové a zčásti poměrné,“ vysvětluje zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák.
V médiích se podle něj objevovaly v minulosti snímky, jak zřízenci Bundestagu montovali další sedačky a hledala se další místa, kam by se mohli noví poslanci posadit. Ozývají se také kritické hlasy, že dochází k omezení demokracie. „S přibývajícím počtem poslanců v plenárním sálu je také velmi složité dát všem prostor, aby se mohli vyjádřit, je to omezení pro parlamentní diskusi,“ podotkl Polák.
V německých parlamentních volbách se hlasuje ve 299 obvodech a každý volič jedním hlasem vybírá konkrétního kandidáta pro přímý mandát, druhým podporuje stranu. V ideálním případě by sněm měl 598 poslanců, tedy dva z každého obvodu. Kvůli kombinaci většinového a poměrného systému tomu tak ale není a po volbách následuje složitý přepočet hlasů. Po volbách v roce 2021 se do parlamentu dostalo rekordních 736 zákonodárců, sněm tak dostal přezdívku XXL.
K narůstání počtu poslanců dochází tak, že některé strany získají více přímých mandátů, než kolik by jim příslušelo podle poměru z hlasování pro stranické kandidátky. Tím vznikne takzvaný převislý mandát, který zvýší počet poslanců ve sněmu oproti základnímu stavu. Vyrovnávací mandáty pak nerovnost způsobenou převislými mandáty kompenzují, aby strany úspěšnější díky druhému hlasu nebyly znevýhodněny a aby byl zachován poměr hlasů ve sněmu.
Reforma, kterou prosadili Scholzovi sociální demokraté (SPD) a koaliční Zelení s liberálními svobodnými demokraty (FDP) převislé a vyrovnávací mandáty ruší. Určujícím se stává druhý hlas, což by znamenalo, že poslanec zvolený v přímém mandátu nemusí mít křeslo jisté, záviset bude na výsledku druhého hlasu. Ten totiž rozhodne o poměrném rozdělení mandátů stranám. Pokud bude mít strana ve volebním obvodu více úspěšných kandidátů, než by odpovídalo výsledku podle druhého hlasu, všechny mandáty nezíská. Jejich počet se omezí podle zmíněného druhého hlasu.
Verdikt ústavního soudu se dostal na veřejnost již v pondělí večer, kdy byl krátce k dispozici na webu soudu. Jak ke zveřejnění došlo, není zcela jasné, protože soud to nekomentoval.
Německá mutace portálu Politico v úterý ráno v reakci na předčasný únik dokumentu napsala, že dopolední oficiální zveřejnění bude nuda, když už je stejně všechno venku.