Německo změní svůj základní zákon, aby ochránilo ústavní soud před extremistickými vlivy a zajistilo jeho nezávislost. Vládní i opoziční politici tímto krokem reagují na vývoj v Maďarsku, Polsku nebo Izraeli, kde změny v justičním systému znamenaly podle kritiků oslabení nezávislosti soudů. Se změnou základního zákona počítají ještě před spolkovými volbami, které zemi čekají příští rok v září.
Německo upraví ústavu. Chce chránit justici před polským scénářem
Na úpravě ústavy se dohodli vládní sociální demokraté (SPD) kancléře Olafa Scholze, Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP) společně s opoziční konzervativní unií CDU/CSU.
„Poučili jsme se od východoevropských zemí, jako jsou Polsko a Maďarsko, ale také z dění například v Izraeli,“ zdůvodnil krok spolkový ministr spravedlnosti Marco Buschmann (FDP). „Bohužel ve východní Evropě vidíme, jak rychle může být právní stát demontován,“ poznamenal sociálnědemokratický poslanec Johannes Fechner.
Berlínská verze evropského serveru Politico napsala, že německý krok reaguje i na možné napadání nejvyšší soudní instance v zemi Alternativou pro Německo (AfD). O populistickou AfD se zajímá německá civilní kontrarozvědka kvůli podezření z krajně pravicových aktivit.
Poslankyně z frakce unie CDU/CSU Andrea Lindholzová řekla, že je důležité zajistit autonomii ústavního soudu, a to zakotvením soudu v základním zákonu země. „A kdy jindy to učinit než teď, kdy oslavujeme 75 let základního zákona,“ konstatovala politička.
Jasně daná struktura i funkční období
Německá ústava pravomoci ústavního soudu vymezuje už nyní, vládní strany společně s opozicí ale chtějí jeho status posílit, mimo jiné upřesněním struktury soudu. Do základního zákona tak poslanci zahrnou to, že instituce má dva senáty, každý z nich po osmi soudcích.
Do základního zákona budou zaneseny také dvanáctileté funkční období soudců a jejich maximální věková hranice 68 let a to, že verdikty ústavního soudu jsou závazné. Vše již obsahuje zákon o spolkovém ústavním soudu, přenesením těchto vymezení do základního zákona ale zaručí, že bez ústavní většiny nebude další úprava možná.
Vládní strany a unie CDU/CSU chtějí navíc předejít možnosti, kdy se Spolkový sněm, případně Spolková rada, nebudou schopné dohodnout na obsazení uvolněného místa ústavního soudce. V takovém případě by měl mít možnost do výběru zasáhnout jiný volební orgán.
Hledání shody napříč politickým spektrem
„Když chtějí, tak mohou spolupracovat i vládní koalice s (opoziční) unií,“ poznamenala veřejnoprávní televize ARD, která narážela na fakt, že vládní strany a opoziční konzervativce rozdělují hluboké názorové spory.
Portál T-online poznamenal, že na dohodě pracovaly vládní frakce s opozicí v tichosti už delší dobu, zřejmě od počátku roku. Jednání snadná nebyla a několikrát hrozilo, že zkrachují. „Jde o naši společnou odpovědnost jako skutečných demokratů. A právě této odpovědnosti jsme dostáli,“ dodal Buschmann ke společnému postupu.
Návrhu se bude po návratu z letní přestávky věnovat Spolkový sněm, do debaty se ale zapojí i spolkové země, ústavní soud a další instituce.
