Izraelský nejvyšší soud zrušil klíčovou část kontroverzní justiční reformy premiéra Benjamina Netanjahua. Verdikt se týká v červenci schváleného zákona, který soudcům brání zrušit vládní rozhodnutí, jež považují za nerozumná. Rozhodnutí soudu by mohlo obnovit rozpory, se kterými se izraelská společnost potýkala před vypuknutím války s teroristy z Hamásu, upozornila agentura AP. Netanjahuova vláda chce omezit pravomoci nejvyššího justičního orgánu, proti čemuž demonstrovaly v ulicích pravidelně desetitisíce Izraelců.
Izraelský nejvyšší soud zrušil hlavní část Netanjahuovy reformy. Odmítl omezení svých pravomocí
Netanjahu a jeho ministři označují justiční reformu za posílení demokracie. Zastánci reformy tvrdí, že nyní je dělba moci v Izraeli příliš vychýlená ve prospěch soudů, které mají příliš široké pravomoci. Mnozí členové izraelské vlády považují podle agentury Reuters soudce za „levicově orientované, elitářské a příliš politicky zasahující, kteří často upřednostňují práva menšin před národními zájmy a přisvojují si pravomoci, které by měly být pouze v rukou volených zástupců“.
Podle kritiků změny naopak demokracii ohrozí. Podle některých je reforma motivovaná i osobními pohnutkami současného izraelského premiéra, který je souzen kvůli korupci. V koaliční vládě, jež vznikla předloni v prosinci, jsou i krajně pravicové a ultraortodoxní strany, které podle opozice chtějí oslabení pravomocí nejvyššího soudu využít k vlastním cílům, včetně legalizace rozšiřování židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Samotný nejvyšší soud své pondělní rozhodnutí zdůvodnil tím, že nový zákon představuje „závažnou a bezprecedentní újmu pro základní charakteristiky státu Izrael jako demokratické země“.
Izraelský parlament příslušný zákon schválil loni 24. července. Pro hlasovalo 64 poslanců, proti nebyl nikdo, protože opoziční zákonodárci na protest opustili jednací sál. Opozice podala proti přijetí zákona žalobu k nejvyššímu soudu.
Ministr spravedlnosti Jariv Levin, označovaný za architekta justiční reformy, v reakci obvinil nejvyšší soud, že si přisvojuje „veškeré pravomoci“. Netanjahuova strana Likud pak podrobila kritice načasování verdiktu. „Rozhodnutí soudu je v rozporu s vůlí lidu po jednotě, zejména v období války,“ uvedla.
Radost v opozičních řadách
Hnutí za kvalitní vládu v Izraeli, které je odpůrcem justiční reformy, nicméně označilo soudní rozhodnutí za „obrovské vítězství pro ty, kteří usilují o demokracii“. „Vláda a ministři, kteří se snažili získat výjimku z právního státu, se dozvěděli, že v Jeruzalému jsou soudci. Že existuje demokracie. Že existuje dělba moci,“ uvedlo hnutí.
Verdikt přivítali rovněž opoziční zákonodárci. Opoziční lídr Jair Lapid uvedl, že soud „splnil svou roli při ochraně izraelských občanů“. Dodal, že rozhodnutí „ukončuje obtížný rok konfliktů, které nás rozervaly zevnitř a vedly k nejhorší katastrofě v naší historii“. Podle agentury AFP tak odkazoval na říjnový krvavý útok Hamásu na Izrael.
Demokratické základy Izraele jsou poměrně křehké. Stát nemá ústavu, úřad prezidenta je z velké části ceremoniální a v jednokomorovém Knesetu měla vláda do loňského říjnového útoku Hamásu na Izrael pohodlnou většinu 64 hlasů ze 120. Nejvyšší soud je tedy vnímán jako záruka demokracie chránící občanská práva a právní stát.
Masivní protesty
Proti změnám v justici celé měsíce protestovaly široké vrstvy izraelské společnosti včetně rezervistů, firem či zástupců bank. V některých dnech se sešly v ulicích izraelských měst i statisíce demonstrantů. Protesty šly stranou až poté, co na začátku loňského října uskutečnil Hamás útok na židovský stát a vypukla válka. Reforma byla poté pozastavena.
Sporný zákon má za cíl omezit pravomoc nejvyššího soudu rušit rozhodnutí vlády tím, že je označí za nepřiměřené. To soud udělal například loni v lednu, kdy rozhodl, že lídr ultraortodoxní strany Arje Deri nemůže být ministrem, protože byl v minulosti dvakrát odsouzen, a to i za braní úplatků ve funkci ministra vnitra.
Izraelská vláda prosazuje také úpravy, jež by jí kromě jiného zajistily větší pravomoci při jmenování soudců.
