Izraelský nejvyšší soud zrušil hlavní část Netanjahuovy reformy. Odmítl omezení svých pravomocí

Izraelský nejvyšší soud zrušil klíčovou část kontroverzní justiční reformy premiéra Benjamina Netanjahua. Verdikt se týká v červenci schváleného zákona, který soudcům brání zrušit vládní rozhodnutí, jež považují za nerozumná. Rozhodnutí soudu by mohlo obnovit rozpory, se kterými se izraelská společnost potýkala před vypuknutím války s teroristy z Hamásu, upozornila agentura AP. Netanjahuova vláda chce omezit pravomoci nejvyššího justičního orgánu, proti čemuž demonstrovaly v ulicích pravidelně desetitisíce Izraelců.

Netanjahu a jeho ministři označují justiční reformu za posílení demokracie. Zastánci reformy tvrdí, že nyní je dělba moci v Izraeli příliš vychýlená ve prospěch soudů, které mají příliš široké pravomoci. Mnozí členové izraelské vlády považují podle agentury Reuters soudce za „levicově orientované, elitářské a příliš politicky zasahující, kteří často upřednostňují práva menšin před národními zájmy a přisvojují si pravomoci, které by měly být pouze v rukou volených zástupců“.

Podle kritiků změny naopak demokracii ohrozí. Podle některých je reforma motivovaná i osobními pohnutkami současného izraelského premiéra, který je souzen kvůli korupci. V koaliční vládě, jež vznikla předloni v prosinci, jsou i krajně pravicové a ultraortodoxní strany, které podle opozice chtějí oslabení pravomocí nejvyššího soudu využít k vlastním cílům, včetně legalizace rozšiřování židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu.

Samotný nejvyšší soud své pondělní rozhodnutí zdůvodnil tím, že nový zákon představuje „závažnou a bezprecedentní újmu pro základní charakteristiky státu Izrael jako demokratické země“.

Izraelský parlament příslušný zákon schválil loni 24. července. Pro hlasovalo 64 poslanců, proti nebyl nikdo, protože opoziční zákonodárci na protest opustili jednací sál. Opozice podala proti přijetí zákona žalobu k nejvyššímu soudu.

Ministr spravedlnosti Jariv Levin, označovaný za architekta justiční reformy, v reakci obvinil nejvyšší soud, že si přisvojuje „veškeré pravomoci“. Netanjahuova strana Likud pak podrobila kritice načasování verdiktu. „Rozhodnutí soudu je v rozporu s vůlí lidu po jednotě, zejména v období války,“ uvedla.

Radost v opozičních řadách

Hnutí za kvalitní vládu v Izraeli, které je odpůrcem justiční reformy, nicméně označilo soudní rozhodnutí za „obrovské vítězství pro ty, kteří usilují o demokracii“. „Vláda a ministři, kteří se snažili získat výjimku z právního státu, se dozvěděli, že v Jeruzalému jsou soudci. Že existuje demokracie. Že existuje dělba moci,“ uvedlo hnutí.

Verdikt přivítali rovněž opoziční zákonodárci. Opoziční lídr Jair Lapid uvedl, že soud „splnil svou roli při ochraně izraelských občanů“. Dodal, že rozhodnutí „ukončuje obtížný rok konfliktů, které nás rozervaly zevnitř a vedly k nejhorší katastrofě v naší historii“. Podle agentury AFP tak odkazoval na říjnový krvavý útok Hamásu na Izrael.

Demokratické základy Izraele jsou poměrně křehké. Stát nemá ústavu, úřad prezidenta je z velké části ceremoniální a v jednokomorovém Knesetu měla vláda do loňského říjnového útoku Hamásu na Izrael pohodlnou většinu 64 hlasů ze 120. Nejvyšší soud je tedy vnímán jako záruka demokracie chránící občanská práva a právní stát.

Masivní protesty

Proti změnám v justici celé měsíce protestovaly široké vrstvy izraelské společnosti včetně rezervistů, firem či zástupců bank. V některých dnech se sešly v ulicích izraelských měst i statisíce demonstrantů. Protesty šly stranou až poté, co na začátku loňského října uskutečnil Hamás útok na židovský stát a vypukla válka. Reforma byla poté pozastavena.

Sporný zákon má za cíl omezit pravomoc nejvyššího soudu rušit rozhodnutí vlády tím, že je označí za nepřiměřené. To soud udělal například loni v lednu, kdy rozhodl, že lídr ultraortodoxní strany Arje Deri nemůže být ministrem, protože byl v minulosti dvakrát odsouzen, a to i za braní úplatků ve funkci ministra vnitra.

Izraelská vláda prosazuje také úpravy, jež by jí kromě jiného zajistily větší pravomoci při jmenování soudců. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet mrtvých po zemětřesení v Myanmaru překročil 1600

Počet obětí pátečního mohutného zemětřesení v Myanmaru stoupl na 1644, uvedla podle agentury AFP v sobotu odpoledne vládnoucí vojenská junta s tím, že dalších 3408 lidí utrpělo zranění. Předchozí sobotní bilance čítala 1002 mrtvých a přes 2300 zraněných. Ta páteční pak uváděla nejméně 144 mrtvých a 730 zraněných, vůdce vládnoucí vojenské junty Min Aun Hlain ale připustil, že se počet obětí bude ještě zvyšovat.
06:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Istanbul zažil další velkou demonstraci proti zadržení exstarosty

Nejméně desetitisíce lidí se v sobotu v Istanbulu zúčastnily demonstrace, kterou svolala turecká opozice proti zadržení bývalého starosty tohoto největšího tureckého města a významné osobnosti opozice Ekrema Imamoglua. Pokračují tak největší demonstrace v Turecku za posledních více než deset let, píše agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 5 hhodinami

De facto: Odtajněné dokumenty můžou říct více o atentátu na Kennedyho

Atentát na prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho, jednu z nejzásadnějších událostí moderních amerických dějin, dodnes obestírají nekonečné dohady a spekulace. Část Američanů nikdy neuvěřila, že vrahem byl Lee Harvey Oswald, případně, že atentátník jednal sám. Mnozí čekají, zda jasno do případu nevnese zveřejnění archivních dokumentů, které nedávno nařídil Donald Trump.
před 5 hhodinami

Po ruském útoku na Dnipro jsou nejméně čtyři mrtví

Ruské vzdušné útoky na ukrajinské průmyslové město Dnipro si vyžádaly nejméně čtyři mrtvé a 21 raněných. Informoval o tom v noci na sobotu šéf oblastní správy Serhij Lysak, podle něhož je stav tří raněných kritický.
před 7 hhodinami

Soudce dočasně zablokoval zrušení Hlasu Ameriky

Federální soudce ve Spojených státech v pátek večer (v noci na sobotu SEČ) nařídil administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby pozastavila své úsilí o zrušení Hlasu Ameriky. Prozatím tak vládě zabránil propustit 1300 novinářů a dalších zaměstnanců rozhlasové stanice s osmdesátiletou tradicí, kteří v polovině března dostali ze dne na den nařízenou dovolenou.
před 9 hhodinami

Rusy sankce pálí, ale jejich ekonomiku to nepoloží, zaznělo v 90' ČT24

Evropští lídři zatím nebudou rušit sankce proti Rusku. Právě to přitom Moskva požaduje výměnou za to, že přistoupí na klid zbraní v Černém moři. Hosté 90' ČT24 se shodli na tom, že sankce sice Rusy pálí více, než přiznávají, ale ekonomiku to nepoloží. „Rusové toho vydrží hodně, nějaká nespokojenost se projeví mnohem pomaleji, než bychom čekali,“ řekla redaktorka Deníku N Petra Procházková.
před 10 hhodinami

Litva chce odstrašit Rusko a Bělorusko, na základně v Rukle slouží i Češi

Litva rozmístí na hranicích s Ruskem a Běloruskem protipěchotní miny, oznámilo tamní ministerstvo obrany s tím, že jde o součást strategie na odstrašení před napadením. Vilnius zároveň očekává příchod německé brigády, která posílí alianční základnu v Rukle, kde jsou momentálně i čeští chemici. Kromě nich už zde působily také mechanizované jednotky nebo dělostřelci. Posílení čeká všech osm základen na východním křídle NATO, Češi slouží na třech z nich.
před 11 hhodinami
Načítání...