Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ztrácí podporu obyvatel i některých svých vládních kolegů. Podle serveru Politico se zdá, že se následující týdny pro Netanjahua „přehoupnou do potenciální koncovky“. Mnoho Izraelců mu totiž vyčítá „katastrofální bezpečnostní chybu“, kdy složky židovského státu nedokázaly zabránit útoku teroristického hnutí Hamás ze 7. října, ale také změny ve státním rozpočtu. Nejpravděpodobnějším vyzyvatelem, který by mohl ukončit Netanjahuovu dlouhou politickou kariéru, je bývalý ministr obrany Benny Gantz, píše Politico.
Před více než dvěma měsíci vystoupil Netanjahu na Valném shromáždění OSN s projevem, ve kterém oznámil, že Izrael je na prahu uzavření mírové dohody se Saúdskou Arábií, což změní celý Blízký východ. V prohlášení z 22. září také oznámil, že Palestinci by měli mít z této dohody prospěch, pokud ji nebudou vetovat. Izraelský premiér zároveň poznamenal, že pohled na usmíření mezi Jeruzalémem a arabskými státy by Palestince mohl přimět k tomu, aby „opustili představu zničení Izraele“.
„Jsme na prahu historického míru mezi židovským státem a Saúdskou Arábií, který výrazně přispěje k ukončení izraelsko-arabského konfliktu, povzbudí další státy k normalizaci vztahů s Izraelem, zlepší vyhlídky na mír s Palestinci a podpoří rozsáhlejší usmíření mezi judaismem a islámem,“ prohlásil tehdy izraelský premiér.
O patnáct dní později z dohody sešlo, když hnutí Hamás spustilo útok na židovský stát, při němž teroristé zabili na 1200 lidí a přes dvě stě dalších odvlekli do Pásma Gazy jako rukojmí. Izrael v odvetě zahájil do oblasti rozsáhlou vojenskou ofenzivu. Od té doby přišlo v Pásmu Gazy o život asi 16 200 Palestinců, což tvrdí tamní úřady ovládané Hamásem. Bilanci však nelze nezávisle ověřit.
Politico: Netanjahuovu kariéru by mohl ukončit Gantz
Podle serveru Politico nyní izraelský premiér čelí kritice z části politické sféry. Někdejší ministr obrany Gantz, který je také jedním z lídrů středopravicové strany Národní jednota, vyjadřoval ještě před úderem teroristického hnutí znepokojení nad nebezpečně „extremistickým“ směrem, kterým premiér a jeho spojenci zemi vedou.
Gantz posléze protestoval také proti rozmrazení stovek milionů šekelů z politických fondů. Kabinet totiž po vypuknutí konfliktu s Hamásem zmrazil finance na politické priority, které ještě nebyly převedeny z ministerstva financí, aby je mohl použít navíc k válečným výdajům. Návrh úprav rozpočtu, který předložili Netanjahu a ministr financí Becalel Smotrič, přitom počítá s tím, že v rámci válečných nákladů bude použito jen sedmdesát procent z těchto prostředků.
Zbytek podle listu The Times of Israel dostanou různé vládní resorty nebo úřady, a to například ministerstvo školství na vzdělávání pro ultraortodoxní komunitu. Část financí má jít i na podporu osadníků na Západním břehu, podle Smotriče konkrétně na posílení bezpečnosti. Někteří však právě kvůli financování ultraortodoxních skupin a osadníků změny v rozpočtu kritizují.
Změny v rozpočtu názorově rozdělily vládní kabinet
Podle webu Politico je rozšířeným obviněním vůči Netanjahuovi to, že upřednostnil pospolitost své vládní koalice, která má zájem o podporu náboženských nacionalistů a extremistických skupin osadníků, před národními zájmy. Z toho pramení rozhořčení nad rozmrazením finančních prostředků, napsal server.
Proti úpravě rozpočtu během minulého týdne hlasovalo pět členů válečného kabinetu, a to včetně Gantze. Jeden z ministrů Netanjahuovy strany Likud se hlasování zdržel. Podle serveru Politico zaslal Gantz před hlasováním Netanjahuovi dopis, ve kterém kritizoval „vyplácení koaličních prostředků nebo jakýkoliv jiný rozpočet, který nesouvisí s válečným úsilím nebo pokrokem v hospodářském růstu“.
Návrh rozpočtu vyvolal také odpor části veřejnosti. Během minulého úterý musela izraelská policie zasahovat proti protestujícím, kteří zablokovali vstup do ministerstva financí.
K návrhu se vyjádřil i šéf diplomacie EU Josep Borrell. Ten na síti X napsal, že je zděšen tím, že izraelská vláda i uprostřed války uvažuje o poskytování peněz na rozvoj židovských osad.
„Netanjahu, Gantz a třetí člen válečného kabinetu, současný ministr obrany Joav Gallant, kterého premiér během minulého března vyhodil kvůli odporu vůči jeho kontroverzní snaze oslabit nezávislost soudů, se snaží krotit své osobnosti. I přesto bývají zasedání válečného kabinetu bouřlivá a vznětlivá, jak uvedli dva izraelští představitelé,“ napsal Politico.
Podle serveru se bývalý premiér Jair Lapid, vůdce centristické strany Ješ Atid, až do poloviny listopadu zprvu vyhýbal tomu, aby se připojil k hrstce politiků, kteří vyzývali Netanjahua k rezignaci a převzetí odpovědnosti za to, že nedokázal zabránit útoku Hamásu. Nakonec 15. listopadu vyzval Netanjahua k odstoupení a posléze dodal, že chce nového premiéra, nikoli nutně novou vládnoucí stranu.
Hrozí ekonomický kolaps, tvrdí zdroj z ministerstva financí
Ministr hospodářství Nir Barkat, který je členem Netanjahuovy strany Likud, během minulého týdne prohlásil, že předsedu vlády po konci konfliktu s Hamásem nepodpoří a že strana potřebuje změnu, informoval server The Times of Israel s odvoláním na rozhlasovou stanici Kan.
„Netanjahua už znovu nepodpořím. Po válce se musíme obrátit k lidem a získat opět jejich důvěru. Likud potřebuje změnu,“ řekl Barkat svým příznivcům ve městě Kirjat Gat. Podle rozhlasu Kan Barkatovo vyjádření znamená, že se bude ucházet o vedení strany Likud i v případě, že Netanjahu z funkce neodstoupí. Premiér stranu vede od prosince 2005.
Barkat minulý týden také kritizoval úpravy státního rozpočtu pro zbytek letošního roku. Podle jeho názoru jsou nedostatečné s ohledem na potřeby ekonomiky během války. List The Times of Israel s odvoláním na zdroj z Barkatova ministerstva napsal, že rozpočet v takové úpravě povede k „ekonomickému kolapsu“.
Barkat, někdejší starosta Jeruzaléma, již dříve zmínil, že hodlá kandidovat na vedoucí místo v Likudu, ale až poté, co Netanjahu opustí politickou scénu.
Netanjahu nepřiznal vinu
Před měsícem hovořil o nutnosti konání parlamentních voleb do tří měsíců od konce války ministr práce Joav Ben Cur z ultraortodoxní strany Šas. Pro deník Maariv poznamenal, že po uspořádání voleb by měla být vytvořena vyšetřovací komise k možnému selhání státních složek před útokem Hamásu na Izrael.
„Slušnost vyžaduje, aby se po tak hrozné události vyjádřila veřejnost. Pak uvidíme, jestli Netanjahu získá mandát,“ dodal ministr práce.
Netanjahu čelí od vypuknutí konfliktu kritice za to, že dosud nepřiznal ani díl viny za selhání izraelských bezpečnostních sil a armády v době před útokem Hamásu. Zatímco někteří ministři či šéfové tajné služby a vojenské rozvědky část viny za selhání státu přiznali, předseda vlády se několikrát snažil zodpovědnost svalit na ostatní.
Koncem října například obvinil tajné služby a uvedl, že od nich nedostal varování, že by se Hamás chystal na „válku“. Minulý týden deník The New York Times napsal, že izraelské bezpečnostní složky měly už od loňského roku v rukou dokument popisující postup, který Hamás nakonec při útoku použil. Tento plán ale údajně vyhodnotily jako příliš ambiciózní a mimo bojové možnosti teroristického hnutí.
Izraelská vláda tvrzení listu popřela. Už krátce po 7. říjnu se ale objevily zprávy, že egyptské tajné služby varovaly Jeruzalém před „velkou akcí“, kterou Hamás připravoval v Pásmu Gazy nejméně rok. Izraelská vláda a tajné služby ale podle Egypta považovaly za větší nebezpečí palestinské extremisty na Západním břehu.
Průzkumy hovoří ve prospěch Gantze
Netanjahuovo vyhýbání se jakékoli odpovědnosti za bezpečnostní selhání Izraele jeho preferencím nepomohlo, napsal web Politico. Ve své zprávě citoval průzkum z poloviny října, podle něhož uvedlo 41 procent respondentů, že by chtěli za předsedu vlády Gantze. Netanjahua by upřednostnilo pouze 25 procent tázaných.
Podle předvolebního průzkumu, který koncem listopadu provedl server Maariv, by Gantzova strana Národní jednota mohla v příštích volbách do Knesetu získat dostatek hlasů, aby zvýšila počet svých křesel ze stávajících dvanácti na 43. Likud by se naopak propadl z 32 křesel na osmnáct, uvedl Politico.
„V jiném průzkumu 44 procent respondentů uvedlo, že Netanjahu je zodpovědným za to, co se 7. října stalo. Pouze osmnáct procent Izraelců si myslelo, že z funkce nemusí odejít. Sedmdesát šest procent si naopak přeje, aby dříve či později z úřadu odešel,“ informuje Politico.
Soud opět projednává Netanjahuovy kauzy
Netanjahu čelil široké kritice už před válkou. Mimo jiné kvůli třem kauzám, v nichž je obžalován z přijetí úplatků, podvodu a zneužití důvěry. Netanjahu vinu popírá.
Po začátku konfliktu s Hamásem byly neurgentní procesy v Izraeli zastaveny, minulý týden však ministr spravedlnosti Jariv Levin nařídil jejich obnovení. V pondělí tak začal soud v Jeruzalémě opět projednávat i Netanjahuovy kauzy. Podle deníku Ha’arec vyhověl žádosti obhajoby, aby se jednání kvůli válečnému stavu konala jen dvakrát týdně místo dosavadních tří jednacích dnů.
