Izrael rozšířil pozemní operaci i na jih Pásma Gazy, potvrdila armáda

Náčelník generálního štábu izraelské armády Herci Halevi v neděli potvrdil, že izraelské síly rozšiřují pozemní operaci i na jih Pásma Gazy, píše zpravodajský web The Times of Israel (ToI). Pozemní operace na severu regionu mezitím podle Haleviho pokračuje.

„Včera (v sobotu) a dnes jsme zabili velitele praporů Hamásu, velitele rot a mnoho operativců. A včera ráno jsme zahájili stejný postup na jihu Pásma Gazy,“ řekl Halevi vojákům v jižním Izraeli. Dodal, že operace na jihu Pásma Gazy nebudou o nic méně intenzivní než na severu a že nepřinesou menší výsledky. „Velitelé Hamásu budou čelit Izraelským obranným silám všude,“ prohlásil Halevi a dodal, že armáda „prohlubuje své úspěchy“ na severu Pásma Gazy.

Na neověřených záběrech, které v uplynulých dnech kolovaly na sociálních sítích, jsou vidět izraelské tanky v jižní části Pásma Gazy, severně od Chán Júnisu. Hamás rovněž tvrdí, že se v oblasti střetl s izraelskými vojáky.

Zhruba dva miliony lidí, tedy téměř všichni obyvatelé Pásma Gazy, se nyní nacházejí na jihu tohoto území, napsala agentura AP. Na sever ani do sousedního Egypta nemohou, takže jejich pohyb je omezen na oblast o rozloze 220 kilometrů čtverečních.

Šéf izraelské tajné služby Šin Bet Ronen Bar podle nahrávky, kterou v neděli zveřejnila izraelská stanice Kan, prohlásil, že Izrael bude příslušníky Hamásu likvidovat všude, tedy kromě Pásma Gazy i v Libanonu, Turecku či Kataru. A to i za cenu, že to potrvá roky. 

Kdy byla nahrávka pořízena, ani na koho Bar mluvil, není jasné, píše agentura Reuters. Šin Bet věc odmítl komentovat. Na záznamu je mimo jiné věta: Je to náš Mnichov. Těmito slovy Bar narážel na izraelskou reakci na zabití jedenácti Izraelců (pěti sportovců a šesti dalších členů izraelské výpravy) během mnichovské olympiády v roce 1972, kde zaútočili palestinští extremisté ze skupiny Černé září. Izrael v následujících letech v několika zemích prováděl cílenou likvidaci příslušníků skupiny.

Palestinské teroristické hnutí Hamás, které vládne v Pásmu Gazy, 7. října zaútočilo na Izrael, zabilo 1200 lidí a přes dvě stě jich zajalo a uneslo. Izrael vzápětí zahájil rozsáhlou ofenzivu ve snaze Hamás porazit. Podle aktuálních údajů ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy, které Hamás ovládá, zemřelo v důsledku izraelského bombardování a pozemní operace více než 15 500 lidí, převážně civilistů. Údaje ale nelze nezávisle ověřit.

Vedoucí představitelé Hamásu kromě Pásma Gazy pobývají nebo často navštěvují Libanon, Turecko a Katar. Právě Katar přitom pomáhal zprostředkovat týdenní příměří mezi Izraelem a Hamásem, které skončilo v pátek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 18 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 19 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...