V Pásmu Gazy opět zuří těžké boje, jednání o dalším příměří se prý dostala do „slepé uličky“

Z Pásma Gazy byly v noci hlášeny těžké boje, které se zaměřily zejména na oblast měst Gaza na severu a Chán Júnis na jihu tohoto úzkého pobřežního pásma, informoval server deníku The Times of Israel (ToI). Izraelská armáda ráno podle ToI oznámila, že za posledních 24 hodin od vypršení příměří s palestinským hnutím Hamás a obnovení bojů uskutečnila v celém pásmu vzdušné údery na více než 400 cílů. Jednání o možném prodloužení příměří se prý dostala do „slepé uličky“.

Podle armády zaútočily její letouny na více než padesát cílů v oblasti Chán Júnisu v rámci „rozsáhlých“ úderů v jižní části území. Na infrastrukturu Hamásu na jihu pásma udeřily také izraelské námořní síly, které zasáhly mimo jiné jeho námořní vybavení.

  • Čtvrtek 11. ledna 2024
  • 14:54

    Prezident Petr Pavel chystá návštěvu Izraele a Kataru. V obou zemích se má setkat s vrcholnými politickými představiteli, například s izraelským prezidentem Jicchakem Herzogem či katarským emírem Tamimem bin Hamadem Sáním. Informoval o tom Hrad. Termín cesty není znám.

  • 14:32

    Skupina příbuzných izraelských rukojmí držených hnutím Hamás se dnes shromáždila u plotu oddělujícího Izrael od Pásma Gazy a pomocí velkých reproduktorů na jeřábech posílala na druhou stranu vzkazy svým blízkým. Hamás a další organizace po teroristických útocích v Izraeli ze 7. října stále drží kolem 130 lidí.

  • 13:18

    Právníci Jihoafrické republiky v Haagu obvinili izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a další představitele židovského státu z „genocidní rétoriky“. „Vojáci věří, že tato rétorika a jejich činy jsou přijatelné, protože zničení palestinského života v Gaze je státní politika,“ zaznělo před Mezinárodním soudním dvorem.

Izraelská televize Channel 12 uvedla, že na Chán Júnis se pozornost armády soustředí kvůli zpravodajským informacím, že by se zde mohli nacházet někteří z vedoucích představitelů Hamásu. Izrael se zavázal, že toto teroristické hnutí v Pásmu Gazy zcela zničí v odvetě za brutální útoky ze 7. října, při nichž islamisté na jihu Izraele povraždili na 1200 lidí.

Právě do oblasti Chán Júnisu však v posledních týdnech i kvůli opakovaným výzvám Izraele zamířilo velké množství Palestinců, kteří doufali, že se tak vyhnou bojům, které se v první fázi konfliktu odehrávaly především na severu pásma. V celém pobřežním pásu žije na území menším než Praha 2,3 milionu Palestinců, z nichž kolem dvou třetin muselo opustit své domovy. Zhruba 15 tisíc jich podle údajů palestinských úřadů ovládaných Hamásem přišlo během prvních sedmi týdnů bojů o život.

Nálety na severu

Izraelská armáda dále uvedla, že pozemní jednotky operující na severu pásma navedly nálety na řadu cílů včetně mešity, kterou používala další teroristická skupina Palestinský Islámský džihád jako své operační velitelství. Armáda rovněž podle svého vyjádření zlikvidovala řadu teroristických buněk a zasáhla mimo jiné muniční sklad, informoval ToI.

Od pátečního obnovení bojů po sedmidenním příměří podle palestinských úřadů ovládaných Hamásem zemřelo v důsledku „stovek leteckých úderů, dělostřeleckého i námořního bombardování v celém Pásmu Gazy“ 240 lidí a dalších 650 utrpělo zranění. Informovala o tom agentura AFP. Tyto údaje nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.

Rakety létají i z Gazy na Izrael. Po zhruba osmihodinovém klidu se rozezněly sirény varující před raketovými útoky v kibucech Cholit a Sufa nedaleko hranic s Pásmem Gazy. Z míst nejsou hlášeny žádné škody ani oběti, píše ToI.

Jednání v Kataru

ToI také píše: „Vzhledem k tomu, že jednání dospěla do slepé uličky, a na základě pokynů premiéra Benjamina Netanjahua, nařídil šéf Mosadu David Barnea, aby se tým vyjednavačů vrátil z Dauhá domů,“ uvádí se v prohlášení Netanjahuova úřadu vydaném jménem zpravodajské služby. Podle agentury Reuters tým jednal se zprostředkovateli v Kataru o dalším přerušení bojů a možném propuštění nových kategorií izraelských rukojmí mimo ženy a děti.

„Teroristická skupina Hamás nesplnila své závazky vyplývající z dohody, která zahrnovala propuštění všech žen a dětí, které byly na seznamu poskytnutém Hamásu a který skupina schválila,“ uvádí se v prohlášení Netanjahuovy kanceláře. „Šéf Mosadu děkuje řediteli CIA, egyptskému ministrovi zpravodajských služeb a katarskému premiérovi za partnerství a obrovské zprostředkovatelské úsilí, které vedlo k propuštění 84 žen a dětí z Pásma Gazy, a nadto 24 cizích státních příslušníků,“ dodává.

Zástupce šéfa palestinského teroristického hnutí Hamás Sálih Arúrí v sobotu večer televizi al-Džazíra řekl, že skupina nepropustí další rukojmí, pokud nebude prodlouženo příměří a pokud Izrael neosvobodí všechny palestinské vězně. Předák Hamásu zároveň tvrdí, že zbývající rukojmí jsou izraelští vojáci a Izraelci, kteří absolvovali vojenskou službu. To však neodpovídá tvrzení Izraele.

Příměří, které začalo 24. listopadu, předpokládalo, že Hamás propustí všechny izraelské ženy a děti zajaté 7. října výměnou za propuštění Palestinců, včetně žen, držených v izraelských věznicích. Klid zbraní trval týden a byl dvakrát prodloužen. Z toho, že prodloužit ho potřetí už se nezdařilo, se vzájemně obviňují Izrael a Hamás.

V době, kdy příměří skončilo, bylo v Pásmu Gazy stále zadržováno 136 lidí, z toho 114 mužů, 20 žen a dvě děti, píše ToI. Deseti z rukojmích je 75 let a více a drtivou většinu, tedy 125 z nich, tvoří Izraelci. Dalších 11 rukojmí jsou cizí státní příslušníci, včetně osmi občanů Thajska.

Humanitární pomoc

Do Pásma Gazy v sobotu přejely z Egypta přes hraniční přechod v Rafáhu první kamiony s humanitární pomocí od pátečního rána, kdy skončil klid zbraní, informoval o tom ToI s odvoláním na vyjádření palestinského Červeného půlměsíce, jenž uvedl, že od svých egyptských partnerů obdržel první kamiony s pomocí.

Informaci přinesla také agentura Reuters s odvoláním na své zdroje z egyptských bezpečnostních kruhů, podle nichž nyní humanitární konvoj zamíří ke kontrole, než bude pokračovat v cestě dále na území Pásma Gazy. Podle zdrojů Reuters překročily přechod v Rafáhu dvě cisterny s palivem a 50 kamionů s humanitární pomocí.

Sýrie

Izrael podnikl podle syrské státní agentury SANA také letecký útok na na příměstské oblasti hlavního města Damašku. Exilová Syrská organizace pro lidská práva podle AFP později uvedla, že údery se soustředily na lokality patřící libanonskému ozbrojenému hnutí Hizballáh, které financuje Írán, a zemřeli při nich dva jeho členové a sedm dalších bylo zraněno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 56 osob včetně dvou dětí utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 10 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 10 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 10 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled