Evropská komise zahájila s Maďarskem řízení kvůli porušování principů právního státu

Evropská komise (EK) formálně zahájila s Maďarskem řízení, při kterém mu může odebrat část dotací kvůli porušování principů právního státu. Oznámila to místopředsedkyně EK Věra Jourová. Unijní exekutiva totiž v Maďarsku zjistila prohřešky, které mohou ohrozit řádné rozdělování společných peněz. Komise do Budapešti poslala dopis, ve kterém dala Maďarsku čas na nápravu, než podnikne další kroky. Šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás potvrdil, že vláda dopis obdržela, podrobněji se k němu vyjádří ve čtvrtek.

Evropská komise tímto krokem vůbec poprvé sáhla k využití nového mechanismu chránícího unijní rozpočet před korupcí, střety zájmů či podvody. Evropská unie přes odpor Maďarska a Polska přijala pravidla předloni a europoslanci dlouhodobě vyzývali k jejich rychlému uplatnění.

Brusel ale z politických důvodů nechtěl řízení spustit před maďarskými parlamentními volbami, které se konaly začátkem dubna. V nich s převahou zvítězil dosavadní premiér Viktor Orbán, jehož vládě EU dlouhodobě vyčítá omezování nezávislosti justičních orgánů, plurality médií či občanské společnosti.

„Vidíme zprávy auditorů, že se evropské fondy nerozdělují spravedlivým a transparentním způsobem, vidíme nedostatek opatření proti korupci,“ popsala některé z důvodů spuštění procedury Jourová. 

„Maďarsko bude muset odpovědět na naše obavy a navrhnout nápravná opatření,“ uvedla Jourová, podle které Komise do Budapešti poslala dopis, v němž dala Maďarsku čas na nápravu. Pokud by Budapešť problémy nevyřešila, může Komise navrhnout odebrání části unijních fondů. Toto opatření by musela schválit kvalifikovaná většina členských zemí.

Komise podle Jourové k bezprecedentnímu kroku sáhla i proto, že Maďarsko se jako jedna z mála členských zemí EU nezapojilo do činnosti nové evropské prokuratury, která má vyšetřování podvodů či korupce spojené s evropskými fondy na starosti. „My nemáme na Maďarsko jedinou páku, abychom jej přiměli zahájit vyšetřování a trestní řízení,“ řekla s odkazem na řadu případů, v nichž úřad pro boj s podvody OLAF doporučil vyšetřit podezřelé rozdělování unijních peněz v zemi.

Vláda u některých témat nemůže dělat ústupky, řekl Gulyás

Gulyás uvedl, že maďarská vláda dopis oznamující spuštění mechanismu prostuduje a podrobný názor k němu sdělí na pravidelném čtvrtečním tiskovém brífinku. Vláda nyní podle Gulyáse může říci jen tolik, že maďarští voliči dali najevo své jasné rozhodnutí ve volbách 3. dubna. 

Lidé podle něj dali najevo, že Maďarsko musí zůstat mimo válku na Ukrajině, že Maďaři by neměli platit cenu za válku a že prioritou je ochrana dětí před „jakoukoli formou sexuální propagandy“. „Tato témata jsou pro vládu červenou čárou, u níž nemůže dělat žádné ústupky,“ řekl. Dodal, že na čtvrtečním brífinku se vláda podrobně vyjádří také k tématům, u nichž je ochotna ke kompromisům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 20 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...