Kvůli výsledkům voleb v Libereckém kraji zvažuje ODS ústavní stížnost, kraj kvůli přepočtu ztratil čtvrtinu mandátů v Poslanecké sněmovně. Kraj od jeho vzniku zastupovalo vždy osm poslanců, teď jich ale získal jen šest. Dopad nové úpravy je pro voliče v Libereckém kraji diskriminační, uvedl politik Petr Beitl (ODS), který zřejmě právě kvůli přepočtu přišel v letošních volbách o sněmovní mandát.
„Já to ale nespojuji se svým mandátem, ale spojuji to s ústavními právy občanů Libereckého kraje,“ doplnil Beitl s tím, že postižené jsou i jiné kraje. O jeden mandát proti roku 2021 přišly také kraje Ústecký, Jihočeský a Karlovarský, naopak o jeden mandát si polepšily kraje Jihomoravský, Olomoucký, Plzeňský, Pardubický nebo Vysočina.
Novela podle Beitla měla odstranit disproporce, to se ale příliš nepovedlo. Paradoxní je podle něj i to, že koalice SPOLU skončila v Libereckém kraji druhá s 18,06 procenta hlasů a má jen jednoho poslance, kdežto třetí STAN s 16,34 procenta získal mandáty dva.
Pro koalici SPOLU, která sdružuje ODS, KDU-ČSL a TOP 09, hlasovalo v Libereckém kraji 41 567 lidí a má jeden mandát, v Karlovarském kraji na zisk jednoho mandátu stačilo SPOLU 20 871 hlasů. Třeba v Plzeňském kraji dostala koalice 63 598 hlasů a má tři poslanecké mandáty. „Je evidentní, že dopad novely je špatný a diskriminační, pro Liberecký kraj to má fatální dopad,“ dodal Beitl.
Volby v Libereckém kraji vyhrálo hnutí ANO a obhájilo tři poslanecké mandáty, dva poslanci zůstali STAN, Spolu obhájilo jeden mandát, bez poslance zůstala také SPD. „Důvodem je volební systém, který je citlivý na nižší účast,“ vysvětlil hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). V Libereckém kraji přišlo k volbám 68,05 procenta voličů, je to sice více než před čtyřmi lety, v Česku ale patřila účast k těm nižším. Menší byl zájem voličů jen v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji, celkově hlasovalo letos v Česku 68,95 procenta voličů.



