Přepočet hlasů na mandáty

Kvůli výsledkům voleb v Libereckém kraji zvažuje ODS ústavní stížnost, kraj kvůli přepočtu ztratil čtvrtinu mandátů v Poslanecké sněmovně. Kraj od jeho vzniku zastupovalo vždy osm poslanců, teď jich ale získal jen šest. Dopad nové úpravy je pro voliče v Libereckém kraji diskriminační, uvedl politik Petr Beitl (ODS), který zřejmě právě kvůli přepočtu přišel v letošních volbách o sněmovní mandát.

Letošní volby do Poslanecké sněmovny se budou konat 3. a 4. října. O termínu rozhodl prezident, který volby do parlamentu vyhlašuje nejpozději devadesát dnů před jejich konáním. V souvislosti s blížícím se hlasováním se může vyrojit celá řada otázek, z nichž mnohé souvisí s volebním systémem. Jakým způsobem se určuje počet křesel, která si úspěšná uskupení rozdělí v jednotlivých krajích? A jak probíhá přepočet voličských hlasů na mandáty?

Ošetřovné kvůli epidemii koronaviru budou moci získat nejen rodiče, ale i další příbuzní, kteří se o děti kvůli zavření škol starají, novelu podpořil Senát. Zároveň prodloužil vyplácení příspěvku k nemocenské pro lidi v karanténě nebo izolaci až do konce června. Horní komora chce také zmírnit podmínky bank při poskytování hypoték a pozměňovací návrh k novele o České národní bance poslala zpátky do sněmovny. Senát omezil i vymáhání dluhů u dětí. Nová pravidla se budou vztahovat na lidi do 21 let věku.

Senátní ústavně právní výbor navzdory očekávání nepodpořil volební novelu, která má zavést nový způsob přepočtu hlasů na poslanecké mandáty. Důvodem byla snaha části senátorů začlenit do novely také korespondenční hlasování pro Čechy v cizině, což výbor názorově rozdělilo na dvě stejné poloviny. Informoval o tom předseda senátní ústavní komise Zdeněk Hraba (STAN). Spor o podobu novely tak bude muset vyřešit Senát jako celek v příštím týdnu.

Chaotický postup vlády srazil důvěru české veřejnosti na historické minimum. Podrývají ji navíc žádosti o odvolání ministrů z úst prezidenta Miloše Zemana. Na to však v současné situaci není prostor, shodli se předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) v pořadu Otázky Václava Moravce. Vývoj nákazy covidu-19 se v Česku zlepšuje jen málo, vláda proto nejspíš opět požádá poslance o prodloužení nouzového stavu. Parlament přitom musí vyřešit i to, podle jakých pravidel se bude volit v podzimních sněmovních volbách.

Volební novela zachová 14 volebních krajů. Jejich nahrazení jedním volebním obvodem, jak to variantně navrhla vláda, je kvůli postoji Senátu mimo hru. Novela také přinese dva zvýšené limity pro vstup koalic do horní komory. Řeklo to vedení obou komor ústy svých předsedů Miloše Vystrčila (ODS) a Radka Vondráčka (ANO).

V takzvaném pandemickém zákonu chce Senát navázat protikoronavirové restrikce na pandemickou pohotovost, kterou bude moci ukončit nebo obnovit sněmovna. Předlohu s touto a některými dalšími úpravami ve středu vrátila horní komora k novému posouzení poslancům. Zamítnutí senátor Jaroslav Doubrava (Severočeši.cz) neprosadil. Dolní komora se k zákonu sejde s největší pravděpodobností v pátek. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) změny schválené Senátem podpořil.

Sněmovna ve středu odmítla zahájit projednávání lidovecké novely volebního zákona. Právě ta přitom má být základem pro úpravu pravidel, kterou si vyžádal zásah Ústavního soudu. Kromě toho senátní ústavní komise oznámila, že by se před říjnovými volbami neměly měnit podmínky pro koalice. Ve sněmovně zatím převažuje snaha pro koaliční projekty zavést vyšší než pětiprocentní hranici.

Už za osm měsíců mají v Česku proběhnout volby do Poslanecké sněmovny, do té doby se ale musí změnit volební zákon. Minulý týden o tom rozhodl Ústavní soud (ÚS). Právník a bývalý poslanec Zdeněk Koudelka (Trikolóra) rozhodnutí ústavních soudců kritizuje, a to nejen proto, že se na verdikt čekalo tři roky. Vadí mu i samotný obsah rozhodnutí. Řekl to v pondělních Událostech, komentářích.