Chaotický postup vlády srazil důvěru české veřejnosti na historické minimum. Podrývají ji navíc žádosti o odvolání ministrů z úst prezidenta Miloše Zemana. Na to však v současné situaci není prostor, shodli se předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) v pořadu Otázky Václava Moravce. Vývoj nákazy covidu-19 se v Česku zlepšuje jen málo, vláda proto nejspíš opět požádá poslance o prodloužení nouzového stavu. Parlament přitom musí vyřešit i to, podle jakých pravidel se bude volit v podzimních sněmovních volbách.
Vláda na 60 procent požádá o prodloužení nouzového stavu, řekl Vondráček v Otázkách Václava Moravce
Radek Vondráček (ANO) a Miloš Vystrčil (ODS) v Otázkách Václava Moravce (zdroj: ČT24)
Historicky nejméně lidí je aktuálně spokojeno s politickou situací, pouhých 11 procent obyvatel České republiky. Během první vlny přitom byla důvěra rekordní, vystoupala na 61 procent. Nespokojenost vychází zejména z postupu vlády při potírání epidemie covidu-19. Posílit ji přitom může také nestabilita vlády, prezident Miloš Zeman totiž naléhá na výměnu ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) a ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD).
Podle předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka (ANO) je ale složení vlády pravomocí premiéra Andreje Babiše (ANO) a nátlak z Hradu považuje za uzavřenou kapitolu. Výměnu na klíčové pozici ministra zdravotnictví proto neočekává. „V tuto chvíli nevidím konkrétní důvod,“ řekl Vondráček, podle kterého v současné době není post šéfa resortu zdravotnictví „žádný dreamjob“.
Hodnocení politické situace
Tlak prezidenta nepovažuje za správný šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS). I bez něj vládní kabinet nefunguje bez problémů a navozování nejistoty Zemanem k lepší spolupráci mezi ministry nepřispívá. „Jediné, co se může stát, je, že se to celé rozsype. To si nikdo z nás nepřeje,“ uvedl Vystrčil.
Cíl prezidenta má být podle něj zcela odlišný. „Aby stabilizoval společnost. (…) Aby tu byla důvěra, sebejistota, elementární jistota toho, že se můžeme na někoho spolehnout,“ vyjmenoval Vystrčil.
Miloš Zeman mimo jiné uvedl, že Blatný spolu s šéfkou Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Irenou Storovou brání očkování ruskou vakcínou Sputnik V. Ačkoliv má k ministrovi zdravotnictví Vystrčil výhrady, nemělo by podle něj být důvodem jeho případného odvolání, že požaduje, aby se v Česku očkovalo pouze certifikovanými látkami.
Na adresu SÚKL se vyjadřoval také premiér, a to ohledně přijetí léku ivermektin. Podle Vondráčka však nemá být žádný úřad nedotknutelný a tlak ze strany politiků může mít i kladný vliv. „Tlak na urychlení procesu je pozitivní a je dobrý,“ uvedl předseda dolní komory.
Diskuze kolem maturit byla chaotická, říká Vystrčil
Chaos podle Vystrčila i dalších opozičních poslanců vnáší do kabinetu také samotný premiér. Předseda vlády se například v uplynulém týdnu několikrát rozdílně vyjádřil k podobě maturit. Podle Vondráčka však takto Babiš téma otevřel a výroky reagoval na dotazy samotných studentů. „Byli to zrovna studenti, a ne v malém počtu, kteří se na něj obrátili. Výsledný kompromis v sobě obsahuje část návrhu, který přednášel pan premiér,“ uvedl Vondráček.
S tím však předseda horní komory nesouhlasí. Po jednání s ministrem školství Robertem Plagou (za ANO) podle něj z premiérova návrhu nic nezůstalo. „To mu nebrání, aby říkal, že tím, že vyvolal diskusi, to vlastně vyřešil. Ale on nevyřešil vůbec nic, způsobil zmatek,“ řekl Vystrčil. Vláda se podle něj neopírá o názor odborníků, což se nemá týkat jen školství, ale i některých vyjádření premiéra k očkování nebo chaotickému rozhodování vlády o uzavření jídelen ve firmách.
Vondráček však oponoval, že ministři současné vlády jsou jmenováni zejména na základě své odbornosti a z většiny se nejedná ani o členy koaličních stran. „Nevím, jestli to bylo někdy v minulosti. Dřív se různě krmily kraje, krajské organizace a byla to otázka politická, politické nominace,“ uvedl Vondráček a upozornil, že například Plaga býval prvním náměstkem ministra školství.
Vláda nejspíš bude žádat prodloužení nouzového stavu, domnívá se Vondráček
Od začátku března platí v Česku zpřísněná opatření omezující pohyb obyvatel mezi okresy. Od té doby provedli policisté téměř 1,2 milionu kontrol. V bezmála 30 tisících případech pak shledali porušení mimořádných pravidel. Nouzový stav platí do 28. března.
Ačkoliv se situace v Česku mírně zlepšuje, pozitivní trend není podle Vondráčka dostatečný na to, aby šlo s jistotou říci, že s březnem skončí i nouzový stav. „Budeme se rozhodovat na základě aktuálních dat. (…) Budu rád, když přijde vláda s plánem, že některá z opatření mohou být modifikována, mohou být částečně rozvolněna,“ řekl místopředseda ANO.
Předpokládá, že kabinet bude chtít spíš nouzový stav prodloužit. „Kdybych to řekl na procenta, tak myslím, že je to 60 na 40. Jsem spíš pro to, že asi budeme požádáni o prodloužení nouzového stavu,“ uvedl Vondráček. „Když budou jasně daná pravidla, za kterých nouzový stav prodloužit, tak si myslím, že odpovědný člen dolní komory by pro to měl zvednout ruku,“ uvedl.
Dodržování opatření
Nouzový stav je třeba k mimořádným opatřením, jako je právě omezení pohybu nebo ukládání pracovní povinnosti. Pokud by bylo takových restrikcí dále třeba, bude se muset i podle Vystrčila nouzový stav dále prodloužit.
Prosazuje však, aby nouzový zákon stanovil pouze tato dvě nařízení. „Zbytek opatření klidně můžeme dělat podle pandemického zákona vyhlášením pandemické pohotovosti,“ uvedl. Výhodou takového postupu by podle něj bylo, že by kabinet musel své kroky řádně zdůvodnit a každé dva týdny by ministři museli sněmovně prezentovat účinnost opatření. „V takovém případě budeme v daleko lepším režimu z hlediska kontrolovatelnosti nařízení a opatření, které vláda dělá,“ řekl Vystrčil.
Spojení pandemické pohotovosti a nouzového stavu je však podle Vondráčka „kočkopes“. Záleží však i na politické vůli a domluvě ve sněmovně, upozornil. Vystrčil kontroval, že i v současné době jsou některá opatření vyhlášená na základě zákona o ochraně veřejného zdraví. Kombinace nouzového stavu a pandemické pohotovosti by byla pouze otázkou kontroly postupu vlády, v praxi by opatření fungovala totožně.
Volební zákon by mohl projít parlamentem do konce května
Parlament však kromě pandemie musí řešit také další zásadní otázku. S blížícími se podzimními volbami musí oběma komorami projít také volební zákon, jehož část zrušil Ústavní soud. „Určitě ho budeme mít. Jestli jsme se na něčem shodli – i obě komory, všechny poslanecké kluby – tak lepší nějaký zákon než žádný,“ uvedl Vondráček.
Sněmovna by podle něj mohla poslat návrh volebního zákona do Senátu už na začátku dubna. „V tuto chvíli je dohoda, že bychom postupovali pomocí vládního návrhu. Bude zachováno 14 volebních krajů. (…) Řešíme matematický způsob, jakým budeme sčítat hlasy,“ řekl Vondráček.
Volební zákon: počet volebních krajů
S pozměňovacím návrhem na způsob přepočtu hlasů přišel Marek Benda (ODS). Ačkoliv s ním nesouhlasí Piráti a Starostové, přijatelný je podle Vondráčka pro poslanecký klub ANO a zdá se, že i pro většinu ostatních klubů. „Je to řešení, na kterém se najde konsensus a nějaká shoda,“ okomentoval Vondráček. Rozhodnutí by podle něj mohlo padnout ve středu na jednání ústavně-právního výboru.
Existuje však také návrh volebního zákona, který vznikl v Senátu. K jeho sepsání ale podle Vystrčila došlo zejména proto, že panovala obava, jestli se sněmovna začne včas zabývat vlastními návrhy. „V okamžiku, kdy se tak děje, předpokládám, že budeme držet gentlemanskou dohodu,“ uvedl předseda Senátu. Podle dohodnutého časového harmonogramu by tak mohl být volební zákon schválený do konce května.