Kandidáti věrní čínské komunistické vládě jasně ovládli parlamentní volby v Hongkongu, které provázela historicky nejnižší účast voličů. Ta dosáhla třiceti procent, pouhé poloviny z předchozího hlasování. Voliči tak dali najevo nespokojenost s reformami Pekingu, které de facto znemožnily účast prodemokratických kandidátů.
Voliči rozhodovali o dvaceti z 90 členů hongkongského parlamentu. Kandidáty musela předem schválit komise, která posuzovala, zda jsou dostatečně „vlastenečtí“, tedy loajální centrální vládě v Pekingu. Třicet poslanců vybíraly zájmové a profesní skupiny, čtyřicet volební výbor. Tento systém zaručuje, že zákonodárný sbor obsadí především propekingští politici.
Ti podle místního zpravodajského serveru HK01 získali 82 z 90 křesel hongkongského parlamentu. U většiny dalších nebyla politická příslušnost známá, uvedla stanice BBC News. Jediným politikem nakloněným opozici, který se do parlamentu dostal, je vůdce centristické Třetí strany Tik Chi-yuen, který byl v minulosti členem opoziční Demokratické strany.
Šéfka propekingského Demokratického spojenectví pro pokrokový a lepší Hongkong, které ve volbách získalo polovinu volených křesel, prohlásila, že pravidla umožňující kandidovat pouze „vlastencům“ vedení Hongkongu zdokonalí. „Je ale potřeba určitý čas, aby si lidé na tento systém zvykli,“ tvrdí Starry Leeová.
Bojkot hlasování
Účast v nedělních volbách dosáhla pouhých 30,2 procenta, zatímco před pěti lety byla 58,3 procenta. Místních voleb v roce 2019 se zúčastnilo dokonce 71 procent voličů; kolem 90 procent ze 452 míst tehdy získali demokraté.
Demokrat Sunny Cheung, který před stíháním uprchl do Spojených států, řekl, že většina obyvatel Hongkongu nedělní „volby vědomě bojkotovala, aby ukázala světu svou nespokojenost“.
To potvrzuje i zpravodajka ČT v Číně Barbora Šámalová. Správkyně Hongkongu Carrie Lamová sice dopředu tvrdila, že od volební účasti nemá žádná očekávání a nezáleží na ní, ale Pekingu podřízená vláda se snažila obyvatele Hongkongu enormně motivovat – například bezplatnou městskou dopravou.
„Z toho se nakonec stal takový happening. Lidé zdarma obráželi turistická místa, fotili se a na sociálních sítích sdíleli fotografie s výroky, že si užívají dopravu zdarma, ale volit nejdou, protože nemohou volit toho, koho by volit chtěli,“ přibližuje korespondentka a upozorňuje, že minimálně dva lidé skončili za mřížemi kvůli tomu, že vybízeli k ignorování voleb.
Jediná možná forma protestu
Pekingu podle Šámalové nízká účast ve volbách vadí. „Sleduje, co se děje v Hongkongu a očekává, že společnost bude stabilní, že hongkongská vláda bude lidi motivovat, aby spolupracovali. A to se nestalo, ignorování voleb bylo takovou poslední formou protestu, který je v současnosti v Hongkongu možný,“ říká Šámalová.
Británie, Spojené státy, Kanada, Austrálie a Nový Zéland vyjádřily ve společném prohlášení hluboké obavy ohledně narušování demokratického volebního systému. Za nedemokratické označily volby také mezinárodní organizace pro lidská práva a prodemokratické hongkongské strany.
Čínský styčný úřad v Hongkongu, který zajišťuje komunikaci mezi Pekingem a tímto poloautonomním čínským územím, naopak volby označil za „úspěšné uplatnění demokracie s hongkongskou charakteristikou“.
Bývalá britská kolonie Hongkong se vrátila pod čínskou správu v roce 1997. Čína zde uplatňuje princip jedna země – dva systémy, jenže svobody, které má toto uspořádání garantovat, Peking postupně omezuje. Od masových prodemokratických demonstrací v roce 2019 úřady zatkly řadu předních prodemokratických aktivistů, mnoho dalších uprchlo do zahraničí.
