Politická strana strana 2 z 2

Britská Konzervativní strana oficiálně podala stížnost u britského regulátora médií Ofcom na veřejnoprávní televizní stanici Channel 4. Ta pro čtvrteční televizní debatu o reakci na změnu klimatu odmítla jako diskutéra bývalého ministra životního prostředí Michaela Govea místo premiéra Borise Johnsona, kterého do pořadu zvala současně s lídry ostatních politických stran. Místo premiéra pak umístila stanice do studia ledovou sochu, která postupně tála.

Sametovou revoluci jsme si zvykli vnímat díky rychlosti jejího průběhu jako sled událostí, které vyvrcholily vítězstvím demokracie a porážkou komunistického režimu. Přechod k demokracii ale není jen kontinuem protirežimních akcí. Podíváme-li se podrobněji na jednotlivé dny, zjistíme, že i československá revoluce, jejíž 30. výročí si v těchto dnech připomínáme, má své fáze. Ta, která byla rozhodující, začala 28. listopadu 1989.

Slovenská sněmovna výrazně prodloužila předvolební moratorium na zveřejňování výsledků průzkumů popularity politických stran. Místo současných čtrnácti dnů to má být nově hned padesát dnů. Předloha čelila kritice části opozičních poslanců, Slovenské akademie věd i slovenské asociace výzkumných agentur. Parlamentní volby čekají zemi za čtyři měsíce.

Společnost, která zvýšila dary některé z vládních politických stran o deset procent oproti předchozímu roku, získala v následujícím roce v průměru zakázky v hodnotě o 0,5 % až 0,6 % vyšší. Přepočítáno na koruny to znamenalo, že každá navíc darovaná koruna byla spojena se zvýšením příjmů z veřejných zakázek o 100 korun, ukázal výzkum vědců z Národohospodářského ústavu Akademie věd.

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí rozdal asi stovce stran a hnutí pokuty přes 1,5 milionu korun. Důvodem bylo jejich neprůhledné hospodaření za loňský rok. Úřad kontroloval 257 stran a hnutí, oznámila mluvčí úřadu Linda Hrubešová. Podle ní se správní řízení týkala menších stran, které nemají zastoupení v Parlamentu ČR. Nejvyšší pokuta byla 35 tisíc korun.

Milánská prokuratura začala vyšetřovat možnou mezinárodní korupci týkající se údajného ruského financování italské vládní strany Liga. Informoval o tom list La Repubblica. Kauza spojená s údajnou tajnou dohodou o prodeji ruské nafty, z níž prý strana těžila, ožila ve středu, kdy americký web BuzzFeed zveřejnil nahrávky ze schůzky zástupců Ligy a Ruska. Zúčastnění popírají jakoukoliv dohodu o financování a BuzzFeed přiznává, že není jasné, zda dohoda byla uzavřena a jestli Liga nakonec ruské peníze dostala.

Slovenská koalice prosadila ve sněmovně změny pravidel financování politických stran i volební kampaně, které znevýhodní nové strany. Zavádí limity, do nichž se nepočítají příspěvky od státu pro strany, které v minulých volbách získaly alespoň tři procenta. Novely příslušných zákonů schválil parlament osm měsíců před plánovanými parlamentními volbami. Zákon ještě musí podepsat prezidentka Zuzana Čaputová.

Volby do Evropského parlamentu postupně odeznívají. Neúspěšné politické strany analyzují důvody, proč nebyly schopny voliče oslovit, ty ostatní zase řeší již nadcházející volební období a snaží se uplatnit vliv na evropskou politiku. Jaká témata v předvolebních kampaních rezonovala? V Maďarsku šlo o migraci, na Slovensku o vymezování vůči krajní pravici. V Británii hrál hlavní roli nepřekvapivě brexit.

V Událostech, komentářích debatovali předsedové TOP 09 Jiří Pospíšil, STAN Vít Rakušan, KDU-ČSL Marek Výborný a místopředseda ODS Martin Kupka o budoucnosti české pravice. Shodli se na tom, že chtějí spolupracovat na konkrétních volbách a projektech. Slučování si však žádný z nich nedovede představit.

Když půjdou Češi v pátek a sobotu k volebním urnám, budou vybírat své zástupce do Evropského parlamentu z 39 kandidátních listin. Všechny strany již představily své programy a lídry, ovšem volič se teoreticky může rozhodnout i podle jiného kritéria. Může se ptát, ke které politické „rodině“ se partaj připojí.

Slovenské noviny píší o rozsudku Nejvyššího soudu, který zamítl návrh na rozpuštění opoziční krajně pravicové strany Kotleba – Lidová strana Naše Slovensko (LSNS). Většinou se shodují, že rozhodnutí je důsledkem selhání prokuratury. I přes soudní rozhodnutí považují představitele strany za fašisty a LSNS podle nich pracuje na rozkladu demokratických institucí.

Slovenský prezident Andrej Kiska ve videu potvrdil, že zakládá novou politickou stranu, s níž chce zvítězit v příštích parlamentních volbách v roce 2020. Na svém Facebooku uvedl, že chce přispět ke změně slovenské politiky.