Slovenská koalice prosadila ve sněmovně změny pravidel financování politických stran i volební kampaně, které znevýhodní nové strany. Zavádí limity, do nichž se nepočítají příspěvky od státu pro strany, které v minulých volbách získaly alespoň tři procenta. Novely příslušných zákonů schválil parlament osm měsíců před plánovanými parlamentními volbami. Zákon ještě musí podepsat prezidentka Zuzana Čaputová.
Slovenský parlament změnil financování stran. Staré budou moci utrácet víc než nové
Koalice úpravu zdůvodnila snahou o to, aby strany soupeřily o přízeň voličů hlavně svým programem, a nikoli nákladnou volební kampaní. Registraci nového uskupení Za ľudí připravuje exprezident Andrej Kiska, který se dlouhodobě vymezuje vůči nejsilnější vládní straně Smer.
Po podpisu zákona prezidentkou bude nově zakázáno financování volebních kampaní prostřednictvím sympatizantů politických stran. Každá z nich může v současnosti vynaložit na kampaň například před parlamentními volbami částku 100 tisíc eur (2,5 milionu korun). Pro samotné strany nadále zůstane finanční limit na kampaň před volbami do sněmovny na úrovni tří milionů eur (76,5 milionu korun).
Nově budou moci politické strany pod hrozbou svého zániku během čtyřletého volebního období přijmout dary, půjčky a členské příspěvky dohromady v maximální výši 3,5 milionu eur (89 milionů korun). Jeden člen strany bude moci ročně přispět ve formě členského příspěvku částkou nejvýše 10 tisíc eur (255 tisíc korun).
Příspěvky od státu se do limitu nezapočítávají
Slovenská média upozornila, že schválené změny, které podpořila i část opozice, znevýhodní nové politické subjekty. Ty strany a hnutí, které v posledních volbách získaly alespoň tři procenta hlasů, totiž dostávají také peníze od státu, jež se ovšem do zmíněného limitu 3,5 milionu eur nebudou zahrnovat. Nejúspěšnější strany ve volbách inkasují od státu řádově miliony eur.
Návrh změn vládní koalice předložila parlamentu teprve ve středu a poslanci je projednali ve zrychleném režimu. Předseda vládní strany Most-Híd Béla Bugár tvrdil, že předloha není namířena proti chystané straně exprezidenta Kisky, který nedávno řekl, že do jejího rozběhu investoval 180 tisíc eur (4,6 milionu korun).
Kiska v reakci na rozhodnutí parlamentu řekl: „Pokládám to za ostudu a za výsměch demokracie. Za 24 hodin, osm měsíců před volbami zásadně změnit financování politických stran. My se zastrašit nedáme. Jsem přesvědčen, že my, demokratické strany, volby vyhrajeme. Vrátíme zpět Slovensko našim občanům.“ Nová pravidla podle něj vyhovují parlamentním stranám, protože pobírají státní příspěvky na svou činnost.
Kiska zároveň oznámil vstup poslankyně parlamentu a jedné z hlavních tváří opozičního protikorupčního hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) Veroniky Remišové do jeho připravované strany. Remišová, která podle médií nebyla členkou OĽaNO, dříve poukazovala na různé kauzy a kontroverzní postupy státních institucí. „Pevně věřím, že tato nová strana přinese na Slovensko pozitivní změnu, po které lidé tak moc touží,“ řekla na společné tiskové konferenci s Kiskou.
Rozdrobená politická scéna
Podpora nové Kiskovy strany Za ľudí dosáhla v nejnovějším průzkumu agentury Focus 5,2 procenta. Zdolání pětiprocentní hranice je ve volbách podmínkou pro zisk křesel ve slovenské sněmovně.
Průzkumy v poslední době naznačují, že stávající tříčlenná koalice Smeru, Slovenské národné strany (SNS) a strany Most-Híd by již neměla většinu. Vítězství se ziskem kolem dvaceti procent přisuzují Smeru. Na druhém místě s podporou kolem 15 procent se objevuje koalice liberálních proevropských stran Progresívne Slovensko a SPOLU, na třetím se zhruba dvanáctiprocentní podporou radikálně nacionalistické uskupení Kotleba – Ľudová strana naše Slovensko.
Přibližně sedmiprocentní podporu mají v průzkumech čtyři strany: liberální Sloboda a Solidarita, konzervativní Kresťanskodemokratické hnutie, nacionalistická SNS a protiimigračně populistická Sme rodina. Další tři strany dosahují asi pětiprocentní podpory: pravicoví Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti, maďarskou menšinu zastupující Most-Híd a Kiskova strana Za ľudí.
