Volby do Evropského parlamentu postupně odeznívají. Neúspěšné politické strany analyzují důvody, proč nebyly schopny voliče oslovit, ty ostatní zase řeší již nadcházející volební období a snaží se uplatnit vliv na evropskou politiku. Jaká témata v předvolebních kampaních rezonovala? V Maďarsku šlo o migraci, na Slovensku o vymezování vůči krajní pravici. V Británii hrál hlavní roli nepřekvapivě brexit.
Kampaně v Evropě: jak lákaly strany k hlasování v eurovolbách?
Slovenské evropské volby vyhrála koalice politických stran Progresívne Slovensko a SPOLU (Koalice). Vítězství je to pro ně důležité, protože se jim podařilo porazit dlouhodobě na parlamentní úrovni úspěšnou stranu Smer – sociálna demokracia (Smer-SD). Ta je spojena zejména se jménem dřívějšího premiéra a předsedy strany Roberta Fica.
Tématem voleb nebyla jen role Slovenska v Evropské unii, ale i vymezování se vůči krajně pravicovému uskupení Kotleba – Ľudová strana Naše Slovensko (K-ĽSNS). To nakonec skončilo třetí.
Kampaň PS a SPOLU
Vůči K-ĽSNS se Koalice vymezovala i ve svých propagačních materiálech. Poukazovala například na to, že téměř 85 procent Slováků si myslí, že úspěch krajní pravice by znamenal ohrožení zájmů Slovenska.
Koalice se ohrazovala ale i vůči straně Smer-SD a upozorňovala, že se jedná dlouhodobě o vládní stranu. Tématem volební kampaně byla tedy i domácí politická scéna a snaha přesvědčit voliče, že „přichází změna“, jak znělo jedno z hesel.
Druhým heslem – „Zastavme je“ – se snažila Koalice motivovat voliče, aby přišli k volbám a volili proti konkurenčním dvěma uskupením. Koalice využila i toho, že v době hlasování do Evropského parlamentu pořádalo Slovensko mistrovství světa v hokeji.
Těsně před volbami tak převzala hokejovou rétoriku, kdy s poukazem na den konání voleb lákala s heslem „Finální zápas už tuto sobotu“. To, že je strana proevropská, prezentovala Koalice v kampani hesly „Skutečně evropské Slovensko“.
Kampaň strany Smer-SD
Hnutí Smer-SD šlo do voleb s heslem „Sebevědomé Slovensko v Evropě“. Na volebních materiálech byl také vyobrazen Robert Fico, předseda strany a v zemi stále populární politik, navzdory tomu, že musel po protestech odejít z pozice předsedy vlády. Kandidáty na materiálech doplňoval současný premiér Peter Pellegrini. Smer-SD tak akcentoval suverénní roli země v evropském společenství.
Kampaň strany Kotleba-LSNS
Naopak strana Kotleba-ĽSNS se v kampani vyjadřovala k Evropské unii značně kriticky. Jedná se o uskupení, které je proti evropské integraci a velmi silně akcentuje slovenskou suverenitu.
Tento postoj byl vyjádřen například heslem „Za slovenské zájmy, proti nesmyslům z Bruselu!“. Odpor k oficiálnímu stanovisku EU se neomezoval jen na domácí politiku, ale dotýkal se i mezinárodní. Strana se například hlásila ke spolupráci s Ruskem a ke zrušení ekonomických sankcí proti Moskvě.
V Polsku vsadili na Kaczyńského, v Maďarsku na migraci
Vizuálním propagačním materiálům vítězné polské strany Právo a Spravedlnost (PiS) vévodil její předseda a také dřívější premiér Jarosław Kaczyński. A to navzdory tomu, že lídrem evropské kadidátky byla někdejší šéfka vlády Beata Szydlová. Ve volbách se PiS zaměřovala na obranu polských hodnot a zdůrazňovala pozici Polska na mezinárodní scéně.
Strana odkazovala také ke svému programu, který považuje za úspěšný. K hájení svých zájmů vyzývala i voliče. Například polská měna byla stavěna nad společnou evropskou měnu euro, bezpečnost byla zdůrazňována ve vztahu k migraci.
Kampaň strany Právo a spravedlnost
Vítězná maďarská strana Fidesz také vsadila na svého charismatického lídra a předsedu vlády Viktora Orbána. I on burcoval Maďary k účasti ve volbách.
Kampaň strany Fidesz
„Vítězství jsme ještě nevybojovali. Naše šance jsou velké, ale vás nenahradí. Potřebujeme vás. Volte!“, uvádí jeden z propagačních materiálů. Viktor Orbán byl ve své snaze úspěšný, jeho strana získala přes 52 procent hlasů.
Fidesz se voliče snažil získat sdělením, že Brusel chce posílit své rozhodovací pravomoci na úkor národních států. Cílem má být podle strany vybudování liberálního evropského impéria. Fidesz tvrdil, že to je ale dobré jen pro lidi v Bruselu, naopak pro Maďary to rozhodně neplatí.
Kritika se snesla i na tzv. spitzenkandidáta za socialistickou stranu Franse Timmermanse. Ten je podle Fideszu osobně zodpovědný za zhoršující se bezpečnostní situaci v Evropě.
Kampaň strany Fidesz
Jedním hlavních témat prezentovaných v kampani byla právě bezpečnost a s ní související migrace. Fidesz se prezentoval jako ochránce Maďarska před imigrací do Evropy. Voličům sděloval, že kdo má starost o budoucnost Maďarska a Evropy, musí přijít k volbám. Podle Orbána příznivci přistěhovalectví u voleb budou, a proto i voliči Fideszu by měli k hlasování přijít.
Jeden z volebních materiálů přímo odkazuje k Viktoru Orbánovi. Ten, navzdory tomu, že do Evropského parlamentu nekandidoval, byl hlavní osobností kampaně, která propojila Orbána právě s bezpečností. „Hranice Evropy musí být chráněny. Podpořme program Viktora Orbána,“ znělo heslo.
Kampaň strany Fidesz
Velká Británie a brexit. Nepřekvapivě
Právě skončené evropské volby byly zřejmě i posledními, kterých se účastnila Velká Británie, neboť země je již několik měsíců na cestě pryč ze společenství. Téma brexitu se tak stalo dominantním i v rámci volebních kampaní. Vítězství si připsala politická strana Nigela Farage Strana pro brexit.
Hlavním heslem bylo „Změňte politiku k lepšímu“. Farageova strana využívala i prvky negativní kampaně, kdy se vymezovala vůči britským politickým elitám a představitelům hlavních sil.
Kampaň poukazovala například na dřívější výroky předsedy Labouristické strany Jeremyho Corbyna a dávala je do kontrastu s těmi z poslední doby. Zatímco v červnu 2016 Corbyn mluvil o jasném rozhodnutí voličů v britském referendu, v únoru 2019 už hovořil o možnosti dalšího hlasování a potvrzení toho, o čem voliči v referendu rozhodovali.
Terčem kampaně se stala i samotná premiérka Theresa Mayová. Strana pro brexit připomínala, že šéfka konzervativců slibovala odchod Velké Británie z EU ke konci března 2019.
Další ukázkou z kampaně je fotka samotného Farage s citací, že establishment se Strany pro brexit nebojí, ale že je jí přímo vyděšen. Strana se tak stavěla do role politické síly, která je v opozici k nejsilnějším politickým uskupením zastoupeným v britském parlamentu a jasně prosazuje odchod země ze společenství.
Brexit Party
Ostatní politické síly tak na Stranu pro brexit musely reagovat. Například Liberální demokraté, kteří skončili druzí, mobilizovali sdělením, že Nigel Farage půjde k volbám a že voliči Liberálních demokratů by měli jít též.
Podobně labouristé varovali Brity, aby nenechali propadnout svůj hlas a registrovali se k volbám. Kampaň Konzervativní strany byla skromnější. Ale i ona na sociálních sítích vybízela obyvatele Spojeného království, aby šli k urnám.
Labouristé se snažili podporu získat heslem „Nedovolte, aby zde vyhrál strach“, doplněným tvářemi zastánců brexitu. Strana se tak chtěla negativně vymezit vůči Farageovi.
Kampaně liberálů, labouristů a konzervativců v Británii
