Žádné průzkumy téměř dva měsíce před volbami. Slovenští poslanci tak bojují s dezinformacemi

Slovenská sněmovna výrazně prodloužila předvolební moratorium na zveřejňování výsledků průzkumů popularity politických stran. Místo současných čtrnácti dnů to má být nově hned padesát dnů. Předloha čelila kritice části opozičních poslanců, Slovenské akademie věd i slovenské asociace výzkumných agentur. Parlamentní volby čekají zemi za čtyři měsíce.

Pokud novelu zákona o volební kampani podepíše prezidentka, poslední výsledky průzkumů veřejného mínění před nadcházejícími volbami do sněmovny by mohly být zveřejněny v první lednové dekádě. Parlamentní volby se mají na Slovensku konat 29. února.

Část koalice snahu o prodloužení moratoria na předvolební průzkumy zdůvodnila tím, že prostřednictvím průzkumů se politické strany snaží ovlivňovat voliče. Někteří koaliční poslanci rovněž tvrdili, že je třeba chránit voliče před dezinformacemi a účelovými informacemi.

Při hlasování návrh na zmíněné prodloužení předvolebního moratoria podpořili hlavně poslanci dvou ze tří vládních stran a také krajně pravicové strany Kotleba-Ľudová strana Naše Slovensko (ĽSNS).

Opozice naopak tvrdila, že změna je v rozporu s ústavním právem na svobodu projevu a na šíření informací. Zmíněný zákaz lze obejít například zveřejněním výsledků sondáží na webech registrovaných v cizině.

Slovensko mělo už před změnou jedno z nejdelších moratorií v Evropě

Dosud platné dvoutýdenní moratorium na zveřejňování výsledků sondáží, které se před parlamentními volbami na Slovensku uplatňovalo ve stávající podobě poprvé v roce 2016, patří mezi nejdelší v Evropě. V České republice začíná zákaz zveřejňování výsledků průzkumů tři dny před otevřením volebních místností a končí až s jejich uzavřením.

Kvůli zmíněnému moratoriu nebyly krátce před parlamentními volbami na Slovensku před třemi lety zveřejněny výsledky sondáží, které zachytily výraznější změny v oblibě některých stran. Největším překvapením voleb se nakonec stala ĽSNS, která získala osm procent hlasů.

Dlouhodobě nejoblíbenější politickou stranou na Slovensku je podle sondáží nejsilnější vládní strana Smer-sociálna demokracia expremiéra Roberta Fica, byť její popularita v posledních letech klesla. Ze sondáží také vyplývá, že kolem pětiprocentní hranice, která zaručuje vstup do sněmovny, se pohybuje hned několik politických stran. Stávající tříčlenná vládní koalice by podle průzkumů potřebnou většinu ve sněmovně již nezískala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 15 mminutami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 39 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 56 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...